Na výzkum a vývoj dáváme už více než Evropa

V roce 2014 vzrostly v České republice celkové výdaje na výzkum a vývoj (VaV) meziročně o necelou desetinu (9,6 %, 7,3 mld. Kč). Poprvé překonaly hranici osmdesáti miliard korun (85,1 mld. Kč). Z tohoto objemu zaplatily polovinu (43 mld. Kč) firmy, třetina pocházela ze státního rozpočtu ČR (28 mld. Kč) a téměř celý zbytek (13 mld. Kč) z peněz Evropské unie. Na meziročním nárůstu celkových výdajů na VaV se podílely především podniky. Vloni investovaly do VaV ze svých zdrojů o 5,5 mld. Kč (14 %) více než v roce 2013.
Jak si Česká republika vedla ve srovnání s ostatními státy Evropské unie, zjistíme nejlépe podle intenzity VaV (ukazatel GERD jako % HDP).

Mezi roky 2010 až 2014 tato intenzita VaV v České republice vzrostla z 1,30  na 2,00 % HDP. Průměr za EU28 z roku 2013 (1,91 % HDP) byl tak překonán. Na žebříčku zemí EU28 byla Česká republika na 10. místě těsně za Nizozemskem. Kromě nových členských států a jihoevropských zemí předstihla svými výdaji na VaV ve vztahu k HDP např. i Irsko a Velkou Británii. Přesto, v porovnání s většinou technologicky vyspělých zemí (Finsko, Švédsko, Švýcarsko, Německo, Izrael, Jižní Korea, Japonsko a Spojené státy), máme stále co dohánět.
V roce 2013 byla ze zemí EU28 nejvyšší intenzita VaV – více než 3 % HDP – dosažena ve všech třech skandinávských státech. Magické hranici 3 % se v posledních letech výrazně přiblížily Německo a Rakousko.
Ze zemí mimo Evropskou unii stabilně rostou investice do výzkumu a vývoje v asijských státech, především v Jižní Koreji a v Číně, kde jejich intenzita překonala průměr Unie poprvé v roce 2012. Mezi roky 2010 až 2013 vzrostly v Číně výdaje na VaV v reálných cenách o polovinu, v Koreji pak o třetinu. Průměr za EU28 dosáhl za stejné období 5% nárůstu, stejně jako v případě Spojených států. Česká republika v tomto období zaznamenala nejvyšší nárůst ze všech zemí EU28, a to o 44 %.

Počet zaměstnanců VaV trvale rost

Na konci roku 2014 pracovalo v České republice ve výzkumu a vývoji téměř sto tisíc (97,4 tis.) osob plně či částečně zaměstnaných a plně či částečně se věnujících VaV činnostem (ukazatel HC). Jelikož hlavně ve vysokoškolském a částečně i ve vládním sektoru má velké množství zaměstnanců VaV pracovní úvazek ve více subjektech zároveň, nevypovídá tento ukazatel o skutečném počtu osob pracujících ve VaV a je značně nadhodnocený. Proto se i pro mezinárodní srovnání používá ukazatel FTE – přepočtené osoby. Při přepočtu na plnou pracovní dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem dosáhl vloni počet zaměstnanců VaV téměř 65 tis. osob. Na jeden tisíc osob zaměstnaných v národním hospodářství jich bylo 12,6. Česká republika tak již po druhé překonala průměr za EU28, který v roce 2013 činil 12,1.

Ženy tvoří dlouhodobě jen jednu třetinu zaměstnanců VaV, a to jak v případě fyzických, tak přepočtených osob. Podíl osob ženského pohlaví na zaměstnancích VaV je trvale nízký především v podnikatelském sektoru. V roce 2014 zde byla žena jen každým pátým zaměstnancem VaV. Významná část zaměstnanců VaV (FTE) se věnuje výzkumu a vývoji v technických a přírodních vědách. V roce 2014 v nich bylo zaměstnáno téměř 80 % (50 tis.), přičemž více lidí pracovalo v technických vědách (30 tis.). Souvisí to s tím, že nejvíce zaměstnanců VaV působí v podnikatelském sektoru, kde se oproti roku 2010 zvýšil jejich počet z 27 na 36 tis. přepočtených osob.

Z jakých zdrojů se výzkum a vývoj financuje?

Soukromé zdroje ve financování VaV dominují vyjma Německa, Belgie a severských zemí EU, především v zemích asijských. V roce 2012 se v Japonsku, Jižní Koreji a Číně podnikatelský sektor podílel na financování VaV přibližně ze tří čtvrtin. Ve všech případech jde o země s jedněmi z nejvyšších výdajů na VaV ve vztahu k HDP.
Naopak pro Řecko a nové členské státy EU28 (kromě Estonska, Slovinska a částečně i Česka) platí, že VaV se platí z více než poloviny z veřejných zdrojů. Extrému v tomto směru dosahuje Rusko, kde se veřejné zdroje podílejí na financování VaV ze dvou třetin.
Pokud jde o financování VaV ze zdrojů Evropské unie, využilo v roce 2012 Česko (po Velké Británii, Francii, Španělsku a Itálii) absolutně nejvyšší částku 457 mil. EUR ze všech zemí Unie (údaje za Německo nejsou k dispozici). V letech 2012 až 2014 se u nás evropské peníze podílely z 15 % na financování výzkumu a vývoje, což bylo kromě Litvy a Lotyška nejvíce ze všech zemí Unie.

Kdo utrácí nejvíce?

Za posledních deset let vydaly soukromé podniky, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další subjekty v České republice za v nich provedený VaV téměř 600 mld. Kč, přičemž v posledních pěti letech to bylo 350 mld. Kč.
V roce 2012 až 2014 se v České republice na VaV v podnicích vynaložilo dvakrát více finančních prostředků než na vysokých školách a třikrát více než ve veřejných výzkumných institucích. V roce 2014 šlo konkrétně o částku 47,6 mld. Kč, tj. o polovinu (56 %) více než v roce 2010.
Ve vztahu k HDP dosáhly v České republice v roce 2014 výdaje za provedený VaV v podnikatelském sektoru podílu 1,1 %, tj. téměř shodně s průměrem za EU28 (1,2 % v roce 2013). I když podniky působící v České republice investovaly do VaV ve vztahu k HDP v roce 2013 nejvyšší sumu ze všech nových členských zemí Unie, stále to bylo výrazně méně, než investují státy na severu a západu EU.
Od roku 2006 vynaložily nejvíce peněz na financování VaV v České republice firmy pod zahraniční kontrolou. V roce 2014 se podílely z 56 % na celém podnikatelském sektoru. Jedná se o jeden z nejvyšších podílů jak v zemích EU28, tak OECD. Vyšších podílů dosáhly zahraniční afilace pouze v Irsku a v Izraeli, podobných hodnot pak v Rakousku, Belgii nebo v Maďarsku.

V Česku, podobně jako ve většině ostatních zemí Unie, dominují v podnikatelském VaV dlouhodobě firmy s převažující činností v oblasti průmyslu, a to především v automobilovém a strojírenském. V předních zemích Evropské unie naopak často hrají prim tzv. high-tech odvětví, jako jsou farmaceutický, elektrotechnický či letecký průmysl.
V posledních letech roste i význam podniků provádějících VaV v České republice v oblasti ICT, biotechnologií či nanotechnologií. V roce 2014 investovaly podniky do ICT 10 mld. Kč, do biotechnologií 2,4 mld. Kč a do nanotechnologií 0,5 mld. Kč. V prvních dvou případech došlo k výraznému nárůstu výdajů v porovnání s rokem 2010, kdy do ICT firmy investovaly 6 mld. Kč a do biotechnologií 0,8 mld. Kč.

Ani za veřejný výzkum se stydět nemusíme

V České republice se veřejný výzkum realizuje především na veřejných vysokých školách a ve veřejných výzkumných institucích, jejichž zřizovatelem je Akademie věd ČR. V roce 2014 dosáhly výdaje za VaV provedený ve vládním a vysokoškolském sektoru celkem 37,1 mld. Kč. V těchto sektorech zároveň ve VaV pracovalo celkem 28,4 tis. přepočtených osob. Od roku 2010 se výdaje ve vládním a vysokoškolském sektoru zvýšily o více než dvě třetiny (15 mld. Kč).

Vysokoškolský sektor hraje v Česku ve veřejném výzkumu čím dál významnější roli, a to v objemu finančních prostředků i počtu pracujících osob. V roce 2011 dosáhly výdaje za vysokoškolský VaV poprvé vyšší hodnoty než za VaV prováděný ve veřejných výzkumných institucích a v ostatních subjektech vládního sektoru. Toto posilování souvisí především s financováním VaV ze zdrojů Evropské unie.

Podíl vysokoškolského sektoru na VaV ve vztahu k HDP dosahuje ze zemí EU28 nejvyšších hodnot ve skandinávských zemích, v Rakousku a Estonsku, a to od 0,71 % ve Finsku po 0,97 % v Dánsku (údaje za rok 2013). Hodnotou 0,52 % za roky 2013 a 2014 Česká republika výrazně přesáhla úroveň průměru EU28, který v roce 2013 činil 0,45 %. V tomto ukazateli jsme se tak zařadili po bok většiny zemí západní Evropy. Na žebříčku zemí Evropské unie v roce 2013 patřila České republice již 7. příčka oproti 18. v roce 2010.
Pokud se jedná o výdaje na VaV ve vládním sektoru ve vztahu k HDP, zařadila se Česká republika s podílem 0,35 % HDP hned za Německo. Podíl výdajů na VaV ve vládním sektoru na HDP byl v Česku o čtvrtinu vyšší, než činil průměr za EU28. Ten v roce 2013, stejně jako v roce 2010 či 2000, dosáhl 0,25 %.