Návštěvnost českých kin dlouhodobě stagnuje. Totéž platí o produkci českých filmů, která trpí nedostatkem finančních prostředků. A tak se výše tržeb subjektů, které podnikají ve filmovém průmyslu, odvíjí zejména od velikosti zakázek zahraničních filmových produkcí. Podle Asociace producentů v audiovizi (APA) vzrostly mezi lety 2010 a 2014 tržby z produkce zahraničních filmů o 2,5 mld. Kč. Výše přidělených filmových pobídek, které rozdělil Státní fond kinematografie v tomto období, dosáhla více než 2 mld. Kč.
V roce 2004 zájem filmařů opadl
Jak je patrné z grafu, výrazný propad zájmu zahraniční produkce o české filmové prostředí nastal v roce 2004. Právě v tomto roce byl zaveden systém pobídek v nedalekém Maďarsku. Je tedy pravděpodobné, že část zahraničních producentů dala přednost při natáčení svých filmových snímků právě jemu před Českou republikou. Dlouhodobý nárůst tržeb ve filmovém průmyslu začal až v roce 2010, v prvním roce zavedení filmových pobídek v České republice, a pokračoval i v následujících letech. Projevil se tak úzký vztah mezi státní podporou a zahraniční produkcí na našem území.
Vývoj obratu subjektů působících v oblasti filmové produkce (v mld. Kč)
Uplatní se kováři a truhláři
Působení zahraničních producentů v českých filmových ateliérech je přínosné nejen pro české produkční společnosti, které se na výrobě zahraničních filmů podílejí, ale i pro přidružené profese – kostyméry, výrobce kulis nebo řemeslníky – a ekonomické činnosti, jež s filmem na první pohled nesouvisejí – ubytovací služby, doprava či stravování.
To je možné demonstrovat na příkladu zahraničního filmu Edith Piaf (La môme) o slavné francouzské šansoniérce, který vznikl v české koprodukci v roce 2007. Podle údajů společnosti EEIP tvořily největší položky rozpočtu: stavba dekorací (22 %) a honoráře filmovému štábu (19 %). Další výraznou část nákladů pak představovaly: doprava (10 %) či ubytování (9 %).
Zmíněná společnost EEIP vypracovala v rámci Koncepce české kinematografie 2010–2016 studii o filmových pobídkách. Podle ní mají pracovní místa, která vznikají díky působení zahraničních filmařů v České republice, zajímavá specifika. Díky náročnosti výroby filmových kulis a scén se například uplatní kvalifikovaní pracovníci, jejichž řemesla v současné době upadají – umělečtí kováři, skláři nebo truhláři. V rámci filmových komparzů velkých zahraničních filmů mohou nalézt pracovní uplatnění nízkopříjmové skupiny, jako jsou studenti či dlouhodobě nezaměstnaní.
Díky filmu návštěvnost Česka roste
Samotnou výrobou filmů však pozitivní dopady filmových pobídek na českou ekonomiku nekončí. Úspěchy filmů s českými „kulisami“ ovlivňují zájem zahraničních návštěvníků o destinace v ČR. Příkladem je jihokorejský seriál Milenci v Praze. Rok po jeho odvysílání se podle údajů ČSÚ zvýšil počet jihokorejských turistů v ČR o více než 60 %.
Dalším příkladem komerčně úspěšného zahraničního filmu, který se u nás realizoval díky filmové pobídce ve výši 8 mil. Kč, byl snímek Jen my víme kde. Během prvních dní po premiéře v únoru roku 2015 jej zhlédlo více než milion čínských diváků a je možné očekávat, že zájem Číňanů o Českou republiku bude díky romantickým scenériím z filmového plátna dále stoupat. Svou roli v tom sehraje i přímá letecká linka z Pekingu do Prahy, kterou letos v září zavedl čínský dopravce Hainan Airlines.
