Chuť cestovat s věkem neklesá

Statististiky Eurostatu potvrzují trend zvýšeného zájmu obyvatel v postproduktivním věku aktivně trávit svůj volný čas. Totéž hlásí většina cestovních kanceláří. Na dovolenou v tuzemsku či do zahraničí se v roce 2014 vydalo 2,8 mil. občanů ČR starších 65 let.

Cestování seniorů se právem stává v celém světě objektem zájmu poskytovatelů služeb cestovního ruchu. Jedná se o oblíbenou skupinu turistů, neboť starší lidé poměrně dobře utrácí, vsází na kvalitní organizaci a zároveň mohou být řešením pro vytížení kapacit v oblíbených destinacích mimo hlavní sezónu. Tito návštěvníci budou v odvětví cestovního ruchu hrát v příštích desetiletích důležitou roli a otevírat nové výzvy a příležitosti. Důvody jsou zřejmé. Současní senioři cestují více než předchozí generace a díky zlepšující se zdravotní péčí bude tento trend pokračovat. Jen v Evropě se navíc očekává zdvojnásobení podílu lidí v poproduktivním věku na 30 % celkové populace do roku 2060. S tím poroste i podíl starších lidí na celkovém počtu turistů.

Všude dobře, nejlíp v tuzemsku

Čeští senioři v roce 2014 realizovali 2,4 mil. dovolených v tuzemsku. Z pohledu statistiky se přitom dovolenou rozumí každá cesta s alespoň čtyřmi přenocováními za účelem trávení volného času a rekreace mimo tzv. obvyklé prostředí respondenta. Na těchto cestách bylo uskutečněno 24,0 mil. přenocování. Průměrná délka pobytu seniora tak dosáhla 10,9 dne, což je vysoce nad průměrem celé populace (8,7 dne). Nejčastěji starší občané cestovali do Středočeského kraje (34 %), v oblíbenosti následovaly kraje Jihočeský a Jihomoravský (oba 11 %). Nejdéle se senioři zdrželi v Moravskoslezském kraji (16,3 dne), nejkratší dobu naopak pobyli v Praze (7,3 dne).
V zahraničí strávilo dovolenou 341 tis. seniorů, kteří zde uskutečnili 3,2 mil. přenocování. Průměrná délka pobytu činila 10,4 dne. Zatímco z hlediska všech Čechů dlouhodobě dominují dovolené v Chorvatsku, nejčastějším cílem cesty starších občanů je Slovensko. Tam jich v roce 2014 vyjelo 114 tis. Délka pobytu na území našeho východního souseda však byla kratší (7,1 dne). Zřejmě často šlo o návštěvy rodinných příslušníků, příbuzných či známých, které senioři nezřídka absolvují s dětmi či vnoučaty.

Domácí dovolené seniorů v roce 2014

Domácí dovolené seniorů v roce 2014

Kvalita, čas, poznávání

Životní úroveň stejně jako životní filozofie seniorů se během posledních let značně změnila. Zatímco dříve se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali výrazně podle ceny, dnes si řada z nich díky vyšším příjmům může a chce dovolit kvalitní dovolenou. Zlepšila se i úroveň zdravotní péče, díky níž se lidé v důchodovém věku ještě zdaleka necítí staří. Chtějí nejen aktivně žít, ale také aktivně odpočívat a udržovat se tak ve fyzické i duševní kondici. Důležitým sdělením pro poskytovatele turistických služeb přitom je, že senioři disponují dostatkem volného času. Zdaleka je již neuspokojí tradiční lázeňské pobyty.
Ubytovací zařízení by proto seniorům měla poskytnout dostatek sportovního vyžití – ideální je plavání v bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety, ale zároveň také určitý komfort odpovídající potřebám jejich věku. Nabídka by též měla zahrnovat kulturní aktivity (historická místa, muzea, divadla, opery) a možnosti poznávání. Starší turisté rovněž uvítají individuální přístup hotelového personálu a snahu vyhovět i speciálním přáním. Z hlediska přístupnosti by měla být samozřejmostí bezbariérovost ubytování i související infrastruktury.
Mezi hlavní důvody necestování ve vyšším věku patří právě zhoršený zdravotní stav. V roce 2014 odradil od delší cesty 81 % osob starších 65 let. Kvůli nedostatku financí zároveň odložilo dovolenou 22 % seniorů, ve 26 % pak scházela dostatečná motivace.

Zahraniční dovolené seniorů v roce 2014

Zahraniční dovolené seniorů v roce 2014

Specifika seniorů v cestovním ruchu

•    Disponibilní fond volného času;
•    ochota cestovat mimo hlavní sezónu;
•    upřednostnění tuzemska před zahraničím;
•    preference včasné rezervace včetně nabídek „first minute“;
•    důraz na důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací;
•    ochota připlatit si za kvalitnější službu;
•    často cesty s vnoučaty nebo s jiným doprovodem;
•    hlavně osobní kontakt, jen výjimečně objednávka služeb po internetu;
•    zvýšená rizikovost z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů.

Více informací na www.czso.cz

Cestovní ruch