Studium cizinců na vysokých, případně vyšších odborných školách nebylo v České republice nic neobvyklého. V posledních letech ale došlo ke změně i na nižších stupních. Postupně narůstají počty dětí cizinců, které chodí do mateřských, základních a středních škol. Na rozdíl od vysokoškoláků, kteří si Českou republiku zvolili jako zemi studia, přicházejí do České republiky tyto mladší děti s rodiči. Získat vzdělání v České republice není primárním důvodem jejich pobytu.
Podle statistiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tvoří potomci cizinců 2 % dětí a žáků navštěvujících mateřské, základní a střední školy a studentů vyšších odborných škol. Na vysokých školách jich studuje 12 %.
Cizinci v mateřských a základních školách
Ve školním roce 2014/2015 navštěvovalo mateřské školy 7 214 dětí cizinců. Byly to zejména děti rodičů z mimoevropských zemí (36 %), z evropských zemí mimo Evropskou unii (35 %) a 29 % z nich pochází ze zemí Evropské unie.
Od školního roku 2003/2004 došlo k nárůstu dětí cizinců v mateřských školách na více než dvojnásobek (2,2násobek) s rychlejší dynamikou růstu v posledních šesti letech. Děti cizinců tak tvoří 2 % všech dětí v mateřských školách. Nejčastěji se jedná o vietnamské děti (1,9 tis.), děti z Ukrajiny (1,7 tis. dětí), Slovenska (1,4 tis. dětí) a o děti ruské (0,5 tis.). V posledních šesti letech se zpomalil nárůst počtu dětí vietnamských rodičů (na 1,7násobek), naopak rychleji rostou počty dětí slovenských (2,5násobek), ruských a ukrajinských rodičů (shodně na 2,3násobek).
V základních školách plnilo v roce 2014/2015 povinnou školní docházku celkem 16 477 dětí cizinců a ti tak tvoří necelá 2 % žáků základních škol. Největší podíl cizinců mají žáci z evropských zemí mimo Evropskou unii (38 %), následují žáci zemí Evropské unie (32 %) a 30 % těchto žáků pochází z neevropských zemí.
Počty cizinců vzdělávajících se na českých školách ve školních letech 2003/2004, 2008/2009 a 2014/2015, podíly cizinců*) na celkovém počtu dětí, žáků a studentů (2014/2015)
Zaměříme-li se na jednotlivé země, pak nejvíce dětí cizinců navštěvujících základní školy pochází z Ukrajiny (4,0 tis.), ze Slovenska (3,8 tis.), z Vietnamu (3,2 tis.) a z Ruska (1,3 tis.). Od roku 2003/2004 došlo k nárůstu počtu dětí cizinců na základních školách o 27 %, přičemž v posledních šesti letech se jednalo o 21% nárůst. U žáků z Vietnamu došlo k poklesu jejich počtu (o 2 %), k nárůstu naopak došlo u žáků z Ukrajiny (o 33 %), u Slováků (o 39 %) a u ruských žáků (o 28 %).
Cizinci na středních školách tvoří, obdobně jako v mateřských a základních školách, 2,0 % všech žáků. Celkem se na českých středních školách ve školním roce 2014/2015 vzdělávalo 8 837 cizinců, kteří jsou zejména z Ukrajiny (2,1 tis.), Vietnamu (2,0 tis.), Slovenska (1,7 tis.) a Ruska (1,0 tis.).
Od roku 2003/2004 počet žáků středních škol s jiným státním občanstvím než českým vzrostl 2,5krát, k nárůstu došlo zejména do roku 2008/2009.
V posledních šesti letech vzrostly počty dětí cizinců na středních školách pouze o 24 %. Počty žáků z Vietnamu se prakticky stabilizovaly, výrazně rostly počty žáků z Ukrajiny (o 550 žáků, tj. 35 %), Slovenska (o 470 žáků, tj. 39 %) a z Ruska (o 360 žáků, 53 %).
V zahraničí studují 3 % všech českých studentů
Statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) také poskytují informace o tom, ve kterých zemích OECD a přidružených zemích se studenti vzdělávali. Máme tak k dispozici údaje o studijní mobilitě našich občanů, které nelze z českých statistik zjistit.
V zemích OECD a partnerských zemích studovalo ve standardních programech terciárního vzdělávání (bez stáží a studijních pobytů studentů českých vysokých a vyšších odborných škol) celkem 12,6 tis. českých občanů. V zahraničí tak studují 3 % všech českých studentů v terciárním vzdělávání. Jako zemi studia si vybírají zejména sousední státy – Slovensko (5,5 tis.), Německo (1,4 tis.), Polsko (0,8 tis.) a Rakousko (0,6 tis.). Za atraktivní považují studium ve Velké Británii (1,3 tis.), Spojených státech (0,7 tis.) a ve Francii (0,7 tis.).
Cizinci studující na vysokých školách
Počty cizinců studujících na vyšších odborných a vysokých školách nejsou v tak vysoké míře jako v případě nižších stupňů vzdělávání závislé na celkové míře migrace. Výběr země studia souvisí zejména s podmínkami studia v dané zemi (školné, jazyk studia, možnosti a cena ubytování …), kvalitou škol a celkově s úrovní vzdělání. Nesouvisí již tolik s místem pobytu rodiče, jako je tomu u mladších žáků.
Na vyšších odborných školách studovalo v roce 2014/2015 celkem 552 zahraničních studentů, ti tvoří 2 % studentů vyšších odborných škol. Studují zejména obory zdravotnické a obory umělecké. Více než dvě pětiny cizinců na vyšších odborných školách (44 %) tvoří občané Slovenska a téměř pětinu občané Ukrajiny.
Nejvíce zahraničních studentů studuje na českých vysokých školách. V roce 2014 studovalo na veřejných a soukromých vysokých školách 41,2 tis. cizinců, což představovalo 11,9 % všech posluchačů.
Jednalo se zejména o Slováky (22,7 tis.), kteří tvoří nadpoloviční většinu zahraničních studentů na českých veřejných a soukromých vysokých školách (56 %). Výrazněji jsou zastoupeni i studenti z Ruské federace (5,2 tis. studentů, 13 % cizinců na českých vysokých školách), z Ukrajiny (2,3 tis., 5 % cizinců) a z Kazachstánu (1,4 tis. studentů, 3 %). Zatímco v posledních šesti letech se počet Slováků na českých vysokých školách zvýšil pouze o 18 %, počet studentů z bývalých zemí Sovětského svazu rostl mnohem rychleji – v případě studentů z Ruské federace a z Kazachstánu se od roku 2008 ztrojnásobil a z Ukrajiny narostl na více než dvojnásobek (2,2krát). Cizinci studují zejména na vysokých školách v Praze (20,3 tis.) a Brně (12,5 tis.).
Češi studující v zemích OECD a přidružených zemích v programech terciárního vzdělávání v roce 2013 ( v %)
Studium v zahraničí preferují Asiaté
V zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvořilo v roce 2013 v průměru 9 % všech studentů terciárního vzdělávání zahraničních, tedy těch, kteří studovali mimo zemi svého původu. Podíly se lišily podle typu programu – v krátkých programech terciárního vzdělávání tvořili cizinci ze zahraničí 5 % studentů, v bakalářském studiu 6 %, v magisterském 14 % a v doktorských programech 24 % studentů.
Údaje OECD z roku 2013 prokázaly, že cizinci představovali 9 % studentů českých vysokých a vyšších odborných škol, z toho bylo 8 % studentů vyšších odborných škol a bakalářských programů, 11 % studentů magisterských a 13 % doktorských studijních programů.
V zemích OECD studují mimo zemi původu zejména Asiaté (53 % studentů v zahraničí), Evropané (25 %) a studenti z Jižní Ameriky (2 %). Z jednotlivých států stojí za zmínku Čína, jejíž občané tvoří 20 % všech zahraničních studentů, Německo s 4 %, Korejská republika s 3 % a Itálie s 1,5 %. Občané České republiky tvoří v zemích OECD a přidružených státech 0,4 % všech zahraničních studentů.
Podíl cizinců v institucích terciárního vzdělávání se mezi jednotlivými zeměmi poměrně liší. V průměru tvoří cizinci 11 % všech studentů, kteří absolvují první program terciárního vzdělávání (tzv. první absolventi). V žebříčku zemí, za které jsou dostupná data, je na prvním místě v podílu zahraničních absolventů Austrálie, kde cizinci tvoří 42 % „prvních absolventů“. Nad 20% hranicí je ještě Nový Zéland a Lucembursko (zde je však celkově malý počet institucí terciárního vzdělávání, občané Lucemburska převážně studují v zahraničí). Podle údajů OECD tvořili v České republice cizinci 9 % „prvních absolventů“ v programech terciárního vzdělávání. S těmito hodnotami se řadíme mezi země, jako jsou Velká Británie a Finsko.
