Ze statistik Ředitelství služby cizinecké policie (ŘSCP) je zřejmé, že počet občanů třetích zemí s povoleným přechodným pobytem (tzn. s vízy nad 90 dnů nebo dlouhodobým pobytem) dosáhl k 31. 12. 2014 celkem 86 259 osob, tj. asi třetina z celkového počtu „třetizemců“ legálně pobývajících na území našeho státu.
Na 179 tis. cizinců z třetích zemí mělo na území České republiky povolený trvalý pobyt a zhruba 2,5 tis. zde pobývalo na základě udělené mezinárodní ochrany.
Cizinci z třetích zemí podle účelu pobytu v ČR v roce 2014 celkem (v %)
Nejméně cizinců je u nás z humanitárních důvodů
Největší část z celkového počtu cizinců z třetích zemí s povoleným přechodným pobytem (41 745 osob, resp. 48,4 %) tvořili cizinci pobývající na našem území z důvodů zaměstnání a podnikání.
Další početnou skupinu (23 377 osob, resp. 27,1 %) reprezentovali cizinci, kteří získali přechodný pobyt na území České republiky na základě rodinných důvodů. Studium jako účel pobytu mělo k uvedenému datu celkem 14 287 osob (16,6 %).
Nejmenší zastoupení – 6 850 osob (7,9 %), pak měli cizinci, kteří na území České republiky pobývali z humanitárních důvodů.
Podíváme-li se na tyto cizince – občany třetích zemí s povoleným přechodným pobytem – z hlediska pohlaví, jsou vidět určité odlišnosti.
Zatímco mezi muži dominuje jednoznačně účel pobytu zaměstnání a podnikání (60,2 %), u žen převažují rodinné důvody (37,7 %) následovány účelem pobytu zaměstnání a podnikání (34,1 %). Studium jako účel pobytu mělo k 31. 12. 2014 celkem 13,4 % mužů a 20,4 % žen. Nejméně zastoupenou kategorií, a to jak u mužů, tak u žen, pak byly humanitární důvody (8,1 % mužů a 7,8 % žen).
V roce 2014 v ČR žilo necelé procento azylantů
K 31. 12. 2014 pobývalo legálně na území České republiky celkem 451 923 cizinců, z toho většina (249 856, resp. 55,3 %) na základě uděleného povolení k trvalému pobytu.
Celkem 199 511 osob mělo k uvedenému datu udělený některý z typů přechodného pobytu (občané tzv. třetích zemí víza nad 90 dnů nebo dlouhodobý pobyt, občané EU a jejich rodinní příslušníci přechodný pobyt).
Azylanti tvořili pouhých 0,6 % z celkového počtu cizinců.
Rozdíly v důvodech podle státních občanství
Ještě výraznější diference jsou patrné ze srovnání z hlediska jednotlivých (nejvíce zastoupených) státních občanství.
Zaměstnání a podnikání jsou dominujícím účelem pobytu mezi Ukrajinci (65 % z těchto občanů), Vietnamci (60,2 %) a Moldavany (58 %).
Rodinné důvody mírně převažují nad zaměstnáním a podnikáním v případě občanů Číny (42,4 % rodinné důvody vs. 41,3 % zaměstnání a podnikání), Korejské republiky (46,6 % vs. 41,6 %) a Japonska (47,7 % vs. 40,6 %).
U občanů Spojených států amerických jsou potom rodinné důvody jednoznačně nejčastějším účelem pobytu (40,7 %).
Oproti tomu občané Kazachstánu (57,7 %) a Běloruska (42,9 %) pobývají nejčastěji na území České republiky za účelem studia.
Hlavní důvody účelu přechodného pobytu v ČR u mužů a žen v roce 2014 (v %)
