V České republice se proces přeměny z cizince na občana děje prostřednictvím nabývání státního občanství.
Od 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, který zavedl některé nové právní instituty. Především umožňuje existenci dvojího státního občanství, kdy se žadatel o občanství ČR již nemusí vzdávat své původní státní příslušnosti. Dále tento zákon umožňuje získat občanství ČR prohlášením, kdy po splnění zákonných podmínek má cizinec právní nárok na nabytí občanství.
V předchozí právní úpravě se prohlášení týkalo pouze některých občanů Slovenska (zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů), nyní rovněž bývalých občanů ČR a jejich potomků a zejména osob, které se zdržují na území ČR od deseti let věku, tedy druhé generace cizinců.
Šance pro druhou generaci cizinců
Nová právní úprava se v roce 2014 projevila nejvyšším počtem udělených státních občanství ČR (5 114 osob) od roku 2000. Zároveň byla vedena správní řízení u žádostí podaných podle původního zákona č. 40/1993, o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky. Podle předchozího státního občanství byli mezi novými občany ČR nejvíce zastoupeni Ukrajinci (40,6 %), Slováci (11,2 %), Rusové (9,1 %), Rumuni (6,1 %) a Vietnamci (5,8 %).
Díky ustanovení podle § 35 a § 73 zákona č. 186/2013, které umožnilo druhé generaci cizinců nabýt občanství prohlášením, získalo v roce 2014 občanství ČR 3 779 osob, tj. téměř tři čtvrtiny z celkového počtu nabytých občanství v daném roce. Nutno podotknout, že § 73 umožňoval nabytí státního občanství osobám starším než 18 až 21 let, na které se vztahuje § 35, a pouze do konce roku 2014. Přirozeně toho využili potomci migrantů, kteří v Česku vyrostli, ale podle předchozí legislativy možnost této snadnější cesty k českému pasu neměli. V dalších letech se tento institut bude týkat pouze osob ve stanoveném věkovém rozmezí.
Srovnání se světem
Z hlediska mezinárodního srovnání patří Česká republika mezi nejméně štědré země v udělování státního občanství.
Za období 2002 až 2013 se umístila na pátém místě od konce evropského žebříčku. V absolutních číslech bylo ve sledovaném období uděleno ve Velké Británii 77x více státních občanství oproti České republice, ale i v populačně srovnatelném Portugalsku téměř 6x více.
Nejvíce státních občanství ČR získali Slováci
Celkem bylo od roku 1999 uděleno státní občanství ČR 54 608 osobám, z toho 46,6 % tvořili bývalí občané Slovenska a 15 % osoby s původním státním občanstvím Ukrajiny. Z ostatních zemí podle původních státních příslušností žádná nepřekročila 4 %. Uvedené dvě nejpočetnější skupiny bývalých cizinců mají však ve srovnávaném období odlišný průběh. Zatímco počet žadatelů – Slováků, rok od roku klesá, protože naši sousedé využívali institut prohlášení již od začátku nového tisíciletí, počty Ukrajinců se každoročně zvyšují. Důvodem jsou rostoucí počty osob splňujících podmínku délky pobytu nutnou pro udělení občanství.
Celkem 1,7 % nabytých státních občanství patřilo osobám, kterým byl předtím udělen v České republice azyl. Jejich rozdělení souvisí se zeměmi, které patří mezi nejčetnější v počtu přiznaných azylů. Nejvíce azylantů, kteří získali občanství ČR, je z Běloruska (140) a tvoří čtvrtinu z celkového počtu nových občanů ČR původem z Běloruska. V případě bývalých občanů Ruské federace 117 azylantů představuje 6 %, u Arménie 112 azylantů 18 % z Arménů, kteří získali občanství ČR. Bezkonkurenčně největší podíl azylantů na nových občanech ČR je u osob původem z Afghánistánu (56 %).
