Ve srovnání s muži jsou mladé ženy vzdělanější

V minulosti dosahovaly ženy tradičně nižšího vzdělání než muži. To se ale v průběhu posledních dvaceti let výrazně mění. Ženy mají častěji než muži nejen středoškolské vzdělání, ale ve větší míře vstupují i do terciárního vzdělání. Tato situace je typická prakticky pro všechny vyspělé země. Svůj podíl na tom má nejen stále větší nabídka studijních míst v terciárním vzdělání, ale i změna kvalifikačních požadavků pro výkon některých profesí, kterým dříve stačilo středoškolské vzdělání. V Česku šlo v minulých letech zejména o požadavek na terciární vzdělání u zdravotních sester, některých kategorií pedagogických pracovníků, policistů a příslušníků vězeňské služby.

Ve starší generaci bez vzdělání převažují muži

V zemích OECD v průměru nemá ani vyšší sekundární vzdělání (odpovídá vzdělání v učebních oborech a vyššímu) 12 % žen i mužů ve věku 25–64 let, tyto údaje se ale liší podle věku. Zatímco ve starší věkové skupině 55–64 let nemá toto vzdělání 31 % mužů a 37 % žen, v nejmladší sledované věkové skupině obyvatel (25–34 let) je bez vzdělání pouze 18 % mužů a 15 % žen.
Česko dosahuje v tomto indikátoru jedněch z nejlepších hodnot ze zemí OECD. Rozdíly mezi muži a ženami jsou však u nás mnohem vyšší, a to zejména u starší generace. V průměru nemá ani vyšší sekundární vzdělání pouze 5 % mužů a 9 % žen. Vyšší hodnoty u žen jsou způsobeny vlivem hodnot starší generace, kdy v populaci 55–64letých mužů je jich bez vzdělání 6 % a u stejně starých žen dokonce 18 %. Směrem k mladší generaci je ale znatelný značný posun k vyšší vzdělanosti žen, zatímco situace u mužů se prakticky nemění. Pouze základní vzdělání má shodně 5 % mužů a žen ve věku 25–34 let.

Ve starší generaci muži získali terciární vzdělání častěji než ženy. Platí to ve většině zemí OECD a také u nás. Naopak v mladé generaci ve všech sledovaných zemích s výjimkou Turecka, Švýcarska a Japonska získávají častěji terciární vzdělání ženy.
V zemích OECD má terciární vzdělání 26 % mužů ve věku 55–64 let a 24 % stejně starých žen. Ve věku 25–34 let má terciární vzdělání třetina obyvatel, jde o 36 % žen a 31 % mužů.
V Česku došlo mezi generacemi k výraznému posunu vzdělanosti zejména u žen. Terciární vzdělání má 18 % mužů ve věku 55–64 let a pouze 13 % stejně starých žen, zatímco toto vzdělání má čtvrtina mladých mužů ve věku
25–34 let (25 %) a již více než třetina mladých žen (35 %).
Ženy tvoří v zemích OECD 54 % nově vstupujících do terciárního vzdělávání (bez ohledu na to, zda jde o bakalářské nebo „dlouhé“ magisterské programy). V České republice je tento podíl vyšší – ženy tvoří 58 % nově zapsaných. V bakalářských programech se jedná o 58 %, zatímco v „dlouhých“ magi­sterských programech (zejména studijní programy lékařské a některé pedagogické) představují ženy dokonce 68 % poprvé zapsaných.
V případě absolventů terciárních studijních programů tvoří v zemích OECD ženy 58 % absolventů bakalářských programů, 56 % absolventů „dlouhých“ magisterských programů a 47 % absolventů doktorských programů. Obdobná situace je i u nás, kde ženy představují 63 % absolventů bakalářských studijních programů, 61 % absolventů „dlouhých“ magisterských programů a pouze 43 % absolventů doktorandského studia.

Mladé ženy studují déle

Podle výsledků a analýz OECD stráví dnešní mladí lidé ve věku 15–29 let ve vzdělávání v průměru 7,2 let. Vzhledem k většímu zájmu žen o vyšší stupně vzdělávání se toto číslo z pohledu genderu pochopitelně liší. Mladé ženy se budou v průměru vzdělávat 7,4 let, zatímco muži 7 let. Oproti roku 2000 došlo k výraznému prodloužení očekávané doby vzdělávání (o 1 rok), přičemž k většímu nárůstu došlo u žen (o 1,1 roku, u mužů 0,9 roku).
V České republice se tito mladí lidé budou v průměru vzdělávat 6,9 let. Rozdíly mezi ženami a muži jsou u nás v porovnání s ostatními zeměmi větší – mladé ženy stráví ve vzdělávání v průměru o 0,8 roku více než muži (6,5 let u mužů a 7,3 let u žen). V průběhu patnácti let došlo k nárůstu průměrné doby ve vzdělávání o 2,1 roku, přičemž výraznější byl tento nárůst u žen (o 2,5 roku) než u mužů (1,8 roku).

Ženy dávají přednost pedagogice, muži technice a přírodovědě

Doménou žen v terciárním vzdělávání jsou zejména obory pedagogické, které produkují v průměru zemí OECD 78 % absolventů, v Česku dokonce 83 %. Obdobná situace je i v oborech lékařských a zdravotnických (77 a 83 %).
Naopak obory přírodních věd a technické jsou stále doménou mužů. Z celkového počtu absolventů tvoří ženy v zemích OECD pouze 39 % u oborů přírodních věd a 24 % u oborů technických. V České republice jsou tyto podíly obdobné, tj. 38, resp. 28 % absolventů.
V oborech odborného vyššího sekundárního vzdělávání tvoří dívky v zemích OECD 46 % absolventů, v Česku 45 % (jde o absolventy oborů středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem a odborného středního vzdělání s maturitní zkouškou). Dívky nejčastěji absolvují obory společenských věd a ekonomické (30 % v průměru zemí OECD, 38 % v České republice), obory služeb (21 a 28 %) a obory zdravotnické (23 a 12 %). Naopak chlapci se častěji věnují studiu technických oborů. V zemích OECD v nich absolvuje 53 % studentů odborného vyššího sekundárního vzdělávání, v Česku dokonce 62 %. Tento vysoký podíl je u nás dán zejména tradicí středních průmyslových škol, které jsou zaměřeny především na technické vzdělávání. Chlapci absolvují ve vyšší míře i obory společenské a ekonomické (v zemích OECD 14 % absolventů, v ČR 15 %) a za zmínku stojí i obory služeb (13 a 10 %).