Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

V prvních letech samostatnosti České republiky se počet pracujících ve věku 15–24 let pohyboval na hranici 800 tis. a v dalších letech pravidelně klesal až ke hranici 300 tis. v roce 2015. Tento propad demonstruje razantní změny nejen ve vývoji populace, ale i změny ve vzdělávacím systému. Ve skupině 25–29letých, kdy již rozhodující část mladých ukončila své studium, se počet pracujících v minulém roce proti roku 1993 významně nelišil.

Důsledek legislativních opatření: více starších pracovníků

Jinak než zaměstnanost 15–24letých se vyvíjel počet pracujících, kteří dosáhli 55 a více let. Četnost této kategorie ovlivňují změny ve věkové struktuře obyvatelstva. Rozhodující vliv však měla a stále má postupná realizace legislativních opatření, která zvyšují věkovou hranici odchodu do starobního důchodu. V roce 1993 pracovalo ve věku 55–64 let 315 tis. osob, vloni to ale bylo již více než 770 tis. osob. Tento mimořádný přírůstek tak z velké části kompenzoval velký úbytek pracujících do 25 let.

Na severu a západě Evropy mladí pracují

Situace na trhu práce je v členských zemích Evropské unie značně odlišná. Kromě jiných faktorů se výrazně projevuje na zaměstnanosti zejména mladých lidí. Na jedné straně jsou země, kde je počet pracujících ve skupině 15–19letých minimální (k těm patří Česká republika, ve které v roce 2014 pracovalo pouze 4,6 % ze všech mladých mužů a žen do dvaceti let). Na straně druhé jsou země, kde je jejich práce velmi rozšířená. Paradoxně se jedná o státy, které se vyznačují vyšším podílem mladé populace s terciárním vzděláním, než činí v České republice. Patří sem všechny severské státy včetně Dánska, Nizozemska, Velké Británie, Rakouska a Německa. Míra zaměstnanosti v této pětileté věkové skupině se pohybuje v intervalu 22–50 %. Ve věkové skupině 15–24 let jsou rozdíly relativně nižší, přesto si tyto země stále udržují významný náskok. Míra zaměstnanosti se zde pohybuje od 41 až po téměř 60 % v Nizozemsku. Tyto hodnoty jsou v kontrastu s údajem za Česko (27,1 %), který je stále nižší než průměr Evropské unie (32,4 %).
Z údajů za země s vysokou zaměstnaností mladých do 25 let je patrné, že jak mladí muži, tak mladé dívky pracují nejen na místech, která jim umožňují získat praktické zkušenosti z oboru, jež studují, ale také kvůli ekonomickým důvodům. Získané finanční prostředky umožňují mladým jejich ekonomické osamostatnění. To dokumentuje i skutečnost, že mladí respondenti v těchto zemích ve věku 25–34 let bydlí a hospodaří jako domácnosti jednotlivců nebo domácnosti se svým partnerem či partnerkou mnohem častěji, než je tomu například v zemích na jihu evropského kontinentu.
Situace se výrazně mění po dosažení 25 let, kdy respondenti již z valné části dokončili své studium a nastoupili do práce. V roce 2014 dosahovala v EU28 míra zaměstnanosti ve skupině 25–54letých 77,4 %, v naší republice to bylo dokonce 83,8 %, což byla druhá nejvyšší hodnota po Švédsku.

Mladí pracují v obchodu, ubytování, stravování, pohostinství

V zemích s vysokou zaměstnaností mladých pracuji tito respondenti často v obchodu, ubytování, stravování, pohostinství a také ve službách, které jsou potřebné jak pro děti, tak pro seniory. Jedná se zejména o oblast sociální péče, zdravotnictví a školství.
Trh práce v České republice se vyznačuje vysokým počtem pracujících zejména z generace narozené v sedmdesátých letech. Kohorta těchto osob se bude v následujících letech přirozeně posouvat a za čtvrt století se dostane za hranici šedesáti let. Vzhledem k demografickému vývoji bude skupina pracujících dále rychle stárnout.
Jednou z cest udržení a dalšího zvyšování zaměstnanosti se při vysoké míře ekonomické aktivity ve středním a vyšším věku jeví i možnost zvýšení pracovní aktivity právě mladých lidí do 25 let. Německo a Rakousko anebo severské země nás mohou v tomto směru inspirovat.
Více ZDE.