Digitální pokrok lze změřit

Eurostat na konci minulého roku představil nový ukazatel za rok 2015, který označil jako Digital Intensity Index, česky index digitální vyspělosti. Díky němu je možné porovnávat, jak se v podnikatelském sektoru jednotlivých členských států daří zavádět a využívat informační a komunikační technologie.

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že v naprosté většině států EU28 převažují podniky s nízkým indexem. Podniky v Česku jsou zhruba uprostřed žebříčku. Podniků s nízkým indexem digitální vyspělosti je u nás 80 % (evropský průměr je 78 %). Podobně jako podniky v Česku jsou na tom v Německu, Francii, Velké Británii nebo na Slovensku.
Finsko je jedinou zemí, v níž převažují podniky s vysokým digitálním indexem (63 %) nad podniky s nízkým indexem. V Nizozemsku je poměr obou skupin podniků vyrovnaný. Relativně významný (i když menšinový) podíl podniků s vysokým indexem digitální vyspělosti nalezneme v Dánsku. Nejmenší podíl digitálně vyspělých podniků byl naměřen v Řecku, Bulharsku či Rumunsku. V těchto zemích spadá více než polovina tamějších podniků do velmi nízkého indexu digitální vyspělosti, tedy index v těchto zemích dosáhl maximální hodnoty 3.
Hodnota indexu digitální vyspělosti se významně liší mezi velikostními skupinami podniků vyjádřenými počtem jejich zaměstnanců. Zatímco malé podniky (tj. podniky s maximálně 49 zaměstnanci) ve všech zemích EU28 výrazně častěji získávají nízké indexy digitální vyspělosti, velkým podnikům (s 250 a více zaměstnanci) naproti tomu patří častěji vysoké indexy.

Index digitální vyspělosti. Nejvyšší má Finsko, nejnižší Řecko

Index je sestaven z dvanácti indikátorů shodných pro všechny členské státy. V každé zemi se hodnotilo všech dvanáct průřezových ukazatelů, index může dosahovat hodnot od 0 do 12. Mezi hodnocené oblasti patřilo například využívání počítačů s internetem zaměstnanci, využívání přenosných zařízení umožňujících připojení k internetu, míra využívání outsourcingu pro provoz a správu ICT činností. Hodnotila se také maximální rychlost připojení k internetu v podniku, výskyt webových stránek a jejich dalších funkcionalit, účast firem v sociálních médiích, využívání nejrůznějších podnikových informačních systémů a v neposlední řadě realizace a význam elektronických prodejů pro dané podniky. Firmy, které v dané zemi dosáhly hodnot indexu v rozmezí 0 až 6 bodů, získaly nízký index digitální vyspělosti. Podniky s hodnotou indexu nad 6 bodů získaly vysoký index digitální vyspělosti. Digitálně nejvyspělejší podniky má Finsko, nejméně digitálně vyspělý podnikatelský sektor je v Řecku, Bulharsku a Rumunsku.

České podniky pokulhávají ve využívání sociálních médií

Pokud se na zjišťované indikátory podíváme z pohledu Česka a jeho podnikatelského sektoru, v některých ukazatelích máme v EU28 nadprůměrné umístění. V jiných naopak stále pokulháváme.
Mezi ukazatele, u nichž se české podniky pohybují stále pod evropským průměrem, patří počty zaměstnanců využívajících při své pracovní činnosti počítače připojené k internetu. Takových je v českých podnicích s 10 a více zaměstnanci necelých 40 %. Průměr za EU28 byl vloni téměř 50 %. Srovnatelná situace je také u využívání přenosných zařízení (notebooků, tabletů, smartphonů apod.) s přístupem na internet k pracovním účelům: zaměstnanců využívajících těchto zařízení je v ČR o něco více než desetina, zatímco průměr za EU28 je téměř dvojnásobný.

Index digitální vyspělosti podniků*) v členských zemích EU28, 2014 (v %)

Index digitální vyspělosti podniků*) v členských zemích EU28, 2014 (v %)

Dále se hodnotilo, kdo v podnicích převážně provádí údržbu ICT infrastruktury, kdo nejčastěji vykonává podporu a vývoj podnikového softwaru či webové prezentace, anebo komu jsou svěřeny otázky bezpečnosti a ochrany dat. Ve srovnání s ostatními státy je podíl firem, které svěřují kompetence provádět provoz a správu ICT činností do rukou externích dodavatelů, právě v Česku největší. Současně je u nás nejméně často tato problematika svěřována do rukou vlastních zaměstnanců podniku.
Z hlediska rychlosti připojení k internetu nad 2 Mb/s se české podniky v lednu 2015 umístily na 9. místě, tj. vysoko nad průměrem EU28. Pokud by se ale toto pořadí sestavovalo jen z podniků připojených k internetu rychlostí přesahující 30 Mb/s či 100 Mb/s, české podniky by se pohybovaly pod evropským průměrem.
Pod průměrem EU28 jsou české podniky také v oblasti aktivního využívání sociálních médií. Aby byl podnik aktivní v prostředí sociálních médií (nejčastěji sociálních sítí), musí mít vlastní uživatelský profil, účet či uživatelskou licenci. Takto aktivních podniků v ČR přibývá, ale jejich podíl stále nedosahuje průměru Unie.

Zaměstnanci*) využívající v práci počítače a přenosná zařízení s připojením k internetu, leden 2015 (v %)

Zaměstnanci*) využívající v práci počítače a přenosná zařízení s připojením k internetu, leden 2015 (v %)

Mnoho podniků využívá ke své činnosti více samostatných informačních systémů (například k řízení výroby, k logistice, prodeji, fakturaci, účetnictví apod.) místo jednoho integrovaného. Jsou-li jednotlivé informační systémy v podniku propojeny, mohou sdílet data a automatizovat některé činnosti, což usnadňuje, zefektivňuje a zrychluje jejich výrobní, distribuční a další procesy. Dobrým příkladem je zavádění aplikace ERP (pozn. red.: anglická zkratka pro software využívaný pro plánování podnikových zdrojů), která umožňuje sdílení informací mezi různými útvary firmy či aplikace CRM (pozn. red.: anglická zkratka pro řízení vztahů se zákazníky). V implementaci obou systémů jsou české podniky stále ještě pod evropským průměrem.

Posledním referenčním obdobím šetření byl leden 2015

Tento příspěvek vychází z výsledků ročního statistického Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru (ICT 5-01), které v ČSÚ probíhá od roku 2002. Jedná se o zjišťování, které je prováděno na vzorku o rozsahu přibližně 7 tisíc podniků s minimálně 10 zaměstnanci ve vybraných odvětvích. Výsledky jsou dopočítány na celkovou populaci sledovaných podniků. Referenčním obdobím poslední vlny Šetření byl leden roku 2015. Údaje z tohoto Šetření byly na podzim roku 2015 poskytnuty Eurostatu.

V e-obchodování jsou české firmy už několik let nad evropským průměrem

Mezi ukazatele, ve kterých naopak české podniky vynikají, patří výskyt a funkcionalita webových stránek. Podniků v ČR, jež mají vlastní webové stránky, bylo v lednu 2015 více než 82 % (průměr EU28 činil 75 %). Českým podnikům se rovněž daří v elektronickém obchodování. Podíl podniků, které elektronicky nakupují, každoročně roste. Zvyšují se i celkové nákupy uskutečněné pomocí elektronických objednávek. Podíl podniků elektronicky prodávajících sice za rok 2014 klesl na nejnižší hodnotu od roku 2010, podíl tržeb z elektronických prodejů na celkových tržbách podniků ale neustále mírně roste. Za rok 2014 zaujímaly podniky působící v ČR v elektronických prodejích celkově sedmé místo, v elektronickém nakupování dokonce místo druhé (za Rakouskem).

Podniky*) a e-obchodování přes počítačové sítě, 2014 (v %)

Podniky*) a e-obchodování přes počítačové sítě, 2014 (v %)

Více informací na www.czso.cz

Informační technologie