Které činnosti zajišťuje sekce ekonomická a správní?
Poměrně různorodé. Celkem je součástí sekce pět odborů, které pro ČSÚ zajišťují přípravu a realizaci rozpočtu, vedení účetnictví, evidenci majetku, správu budov, autoprovoz, právní služby, zajištění realizace veřejných zakázek, zajištění ICT infrastruktury, včetně uživatelské podpory, a v neposlední řadě programování statistických a provozních systémů. Po mém nástupu na Úřad došlo v rámci útvaru k organizační změně, kdy jsme do sekce přesunuli odbor realizačního programování. Oproti dřívějšímu stavu se snažíme více propojit ekonomiku a řízení IT. Toto propojení budu i nadále prohlubovat a rozvíjet.
Kombinoval jste tyto činnosti už ve svém předchozím profesním působení?
V podstatě ano. Původně jsem začínal jako projektový manažer, analytik IT a postupně jsem získával nové zkušenosti s rozpočtem a dalšími oblastmi. Třeba se správou majetku nebo organizačními záležitostmi. Dnes je ten poměr skoro obrácený, takže IT už nevykonávám v detailech, ale soustřeďuji se na zastřešující, koordinační a manažerské činnosti.
Jak jste říkal, patří k nim i sestavování a správa rozpočtu. V jaké podobě byl schválen pro tento rok?
Celkové příjmy naší kapitoly byly pro letošní rok zákonem o státním rozpočtu stanoveny na 17,5 milionů korun a celkové výdaje na 947 milionů korun.
Mgr. Radoslav Bulíř
Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Má 17letou praxi v oblasti ICT v projektovém řízení a informačních systémech a 10letou praxi v manažerské funkci ve státní správě. Do ČSÚ přišel vloni v březnu. Předtím působil jako náměstek ministra financí pro hospodaření s majetkem státu a informatiku, dále jako člen Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost či jako ředitel odboru rozvoje ICT Ministerstva financí. Kromě toho byl poradcem Úřadu práce ČR pro oblast ICT. Má bohaté zkušenosti s přípravou veřejných zakázek a ICT projektů, s řízením realizačních projektů a také v oblasti architektury a integrace rozsáhlých informačních systémů.
Které položky jsou nejvyšší?
Největší položkou ve výdajích ČSÚ jsou jednoznačně platy zaměstnanců a platby za provedenou práci a s nimi související výdaje. Náš rozpočet se každoročně pohybuje mezi 890 miliony až 1,2 miliardami korun, přitom mzdové a související náklady tvoří až 80 procent. Jsme poměrně velký úřad, pokud jde o počet zaměstnanců. Proto i ve vztahu k výdajům celé kapitoly jsou personální náklady naprosto dominantní. Navíc v posledních dvou letech tyto výdaje rostou, protože ze strany vlády třikrát došlo k navýšení objemů prostředků na platy.
Zvyšuje se úměrně tomu i celkový objem výdajů?
Naopak, objem celkových výdajů se snižuje. Ve výsledku rostou výdaje na platy, ale celkové výdaje zůstávají stejné nebo klesají. To má negativní dopad na věcné výdaje, což je asi náš největší problém v posledních letech.
Může to mít vliv na kvalitu činnosti Úřadu nebo na omezení rozvojových aktivit?
Dá se říct, že pokud by měl přetrvávat trend snižování celkového objemu výdajů, nebudeme schopni některé procesy rozvíjet. Základní provoz sice zajistíme, ale ve výhledu několika let by mohlo dojít k podfinancování některých oblastí. Nejčastěji se odkládají obnova IT technologií nebo investice do budov. To vnímám jako největší riziko ve střednědobém horizontu. Každý rok tedy pečlivě znovu vyhodnocujeme v rámci přípravy rozpočtu priority a vybíráme rozvojové aktivity, které bude možné realizovat. Hlavní prioritou samozřejmě zůstává zajištění provozu a udržitelnosti probíhajících projektů.
Lze za takových podmínek realizovat větší investiční akce?
V podstatě ne. Investiční akce obvykle rozdělujeme do několika etap a řešíme je postupně tak, jak nám rozpočet umožňuje. Jde třeba o obměnu PC, tiskáren a monitorů. Nedokážeme zajistit prostředky tak, abychom tyto kroky mohli vykonat najednou. Stanovujeme proto v rámci rozpočtu priority a jde-li o větší výdaj, rozdělíme jej do etap, aby bylo možné realizovat ho z peněz několika rozpočtů postupně. Směrná čísla, která dostáváme z Ministerstva financí, dosud nikdy ani zdaleka neuspokojila naše požadavky. Takže každoročně intenzivně řešíme, co se nutně musí z rozpočtu zajistit, a každoročně se snažíme v rámci jednání s Ministerstvem financí získat dodatečné prostředky. Pro představu – při přípravě rozpočtu na rok 2016 se nám podařilo vyjednat navýšení výdajů zhruba ve výši 30 milionů korun, tedy necelou třetinu toho, co jsme původně žádali navíc.
Přesto se vám daří najít v rozpočtu úspory…
Snažím se o to. V posledních letech se daří snižovat náklady především v oblasti nákupu ICT techniky a služeb, a to díky přesoutěžení většiny původních smluv s dodavateli. Dosahujeme tak poměrně výrazných úspor, třeba u dodávky zmíněných PC a monitorů. Vedle toho jsme úspěšně přesoutěžili takřka všechny dodavatele tzv. komoditních služeb, konkrétně mobilního operátora, dodavatele úklidů či ostrahy. I když to nyní s ohledem na růst minimální mzdy vypadá, že jsme se v tomto ohledu dostali na nejnižší dosažitelnou úroveň, je to úspěch. A další úspory přináší i nákup energií na komoditní burze. Letos jsme zhruba na 68 procentech toho, co jsme za elektřinu a plyn platili loni. Absolutní meziroční úspora byla vloni v položce nákupy paliv, vody a energie 1,7 milionů korun. Celkově se pak dá říct, že z rozpočtu loňského roku se jednotlivými opatřeními podařilo dosáhnout úspor ve výši zhruba 20 milionů.
Je rozpočet ČSÚ veřejný?
Ano, základní údaje o rozpočtu na každý rok jsou součástí zákona o státním rozpočtu, který je veřejný. Pravidelně zveřejňujeme i podrobný závěrečný účet naší kapitoly. Další informace nejen o rozpočtu, ale i údaje z účetní závěrky lze nalézt v aplikaci Ministerstva financí Monitor Státní pokladny. Kromě toho ČSÚ dlouhodobě publikuje na svých webových stránkách a na profilu zadavatele smlouvy s dodavateli. Zavedli jsme i zveřejňování smluv a objednávek se závazkem nad 50 tisíc, a to na základě výzvy předsedy vlády. Cílem je přispět k větší transparentnosti veřejné správy. Učinili jsme tak ještě před přijetím zákona o registru smluv, který takovéto zveřejňování povinně zavádí až od 1. července 2016.
Navyšuje se rozpočet adekvátně mimořádným akcím typu volby nebo sčítání?
Úřad vždy při přípravě státního rozpočtu nárokuje odhad prostředků na volby, případně sčítání lidu. Tyto prostředky jsou Ministerstvem financí alokovány v kapitole Všeobecná pokladní správa. Po upřesnění rozpočtu na jednotlivé volby jsou prostředky v potřebné struktuře rozpočtovým opatřením převedeny do rozpočtu kapitoly ČSÚ. Volby jsou však činnost, kterou má Úřad navíc, respektive nad rámec své běžné činnosti. Lidé z mojí sekce, kteří mají na starosti hlavně techniku a finanční prostředky, ale i ostatní zaměstnanci Ústředí i Krajských správ ČSÚ zajišťují činnosti související s volbami nad rámec své standardní práce, přesto velmi kvalitně a profesionálně.
Jednou z priorit předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové byla profesionalizace zadávání veřejných zakázek. Kam se Úřad v tomto ohledu posunul?
Díky tomu, že se v roce 2011 podařilo vybudovat oddělení veřejných zakázek v rámci odboru právních služeb a veřejných zakázek, realizujeme v současné době všechna zadávací řízení vlastními silami. Oproti stavu před pěti lety máme vlastní právníky a šetříme tak za externí právní služby. Celý proces díky tomu navíc máme plně pod kontrolou. Je to operativnější a levnější.
Co vy sám považujete za největší úspěch své sekce?
Pro mě osobně je úspěchem, že i při zhoršujících se finančních podmínkách se stále daří naplňovat naše hlavní cíle a plánovat mírný rozvoj, třeba realizaci drobných úprav ve Statistickém informačním systému, a v postupných etapách provádět obnovu techniky. Teď přichází další výzva, a to vyjednat a uplatnit při přípravě rozpočtu na příští rok maximum našich požadavků.
