Míra zaměstnanosti je v naší republice jedna z nejvyšších. V minulém roce byla ve skupině 15–64letých sedmá nejvyšší, ve skupině 25–54letých dokonce druhá nejvyšší. Naši pracující přitom stráví ve svém hlavním zaměstnání podstatně delší čas, než je průměr Unie. Obvykle odpracují 40,4 hodin týdně, což je o 3,2 hodin více, než činí průměr EU. Česká republika tak zaujímá páté místo v evropském žebříčku. Nejdéle pracují Řekové (téměř 42 hodin). Více hodin než v ČR odpracují muži a ženy v Bulharsku. Před námi jsou i Polsko a Slovensko, rozdíly jsou však minimální.
Průměrná délka obvyklé týdenní pracovní doby v zemích EU28 v roce 2014
V hlavním zaměstnání málo využíváme kratší úvazky
Počet odpracovaných hodin zásadně ovlivňuje využívání částečných úvazků. V hlavním zaměstnání na kratší úvazek pracuje v zemích EU pětina všech osob v zaměstnání. V České republice však tento způsob využívá pouze 5,5 % všech pracujících.
Pro ekonomicky vyspělé země, jako jsou Německo, Rakousko, severské státy, Velká Británie a Irsko, je charakteristický vysoký podíl částečných úvazků a zároveň nízký počet týdně odpracovaných hodin. V těchto zemích pracuje na kratší úvazek až čtvrtina všech pracujících, v Nizozemsku je to dokonce polovina všech zaměstnaných.
Na kratší úvazek pracují především ženy. V roce 2014 jich byla téměř třetina (32,2 % všech pracujících žen v EU). V řadě zemí je to zcela běžný způsob zaměstnání. V Rakousku a Německu se podíl žen na kratší úvazek přibližuje polovině všech pracujících žen (přes 46 %), ve Velké Británii je to 41 %. V Nizozemsku podíl žen pracujících na kratší úvazek jednoznačně dominuje nad počtem žen pracujících na plnou pracovní dobu (77 % celkové ženské zaměstnanosti). V kontrastu s tím v České republice pracuje ve věku 15–64 let na kratší úvazek necelých 10 % žen, což je šestá nejnižší hodnota v EU.
Velká diference se projevuje i mezi muži. V průměru za EU pracuje na kratší úvazek každý jedenáctý muž, ale v Nizozemsku je to každý čtvrtý. Naopak v naší republice je podíl mužů s tímto úvazkem po Bulharsku vůbec nejnižší (2,5 %). Více ZDE.
Počet odpracovaných hodin a vybrané makroekonomické ukazatele v roce 2014
Pracovat více let, nebo více hodin v týdnu?
Celkový počet odpracovaných hodin je velmi rozdílný. Jsou země, ke kterým patří i Česká republika, kde je zatím očekávaná délka aktivního života kratší, ale v zaměstnání se týdně odpracuje velký počet hodin. Existují však státy, vesměs ekonomicky vyspělé, kde je relace mezi dobou aktivního života a odpracovanou týdenní dobou obrácená. Tyto státy se vyznačují vysokou zaměstnaností mladých do 25 let a obdobně vysokým podílem pracujících nad 60 let. Je zřejmé, že režim nižšího počtu odpracovaných hodin umožňuje lépe sladit práci s péčí o rodinu, umožňuje vyšší zapojení do dlouhodobého vzdělávacího procesu a zároveň je výhodný i pro další mimopracovní aktivity.
Za více hodin vyšší odměna?
Součástí Výběrového šetření pracovních sil ČSÚ nejsou otázky o výši příjmu z výdělečné činnosti. Ani Eurostat nemá přesné údaje o aktuální výši hrubé mzdy, naposledy je evidoval v roce 2010.
Pro porovnání výše příjmů je však možné využít makroekonomické ukazatele, a to hrubý domácí produkt na hlavu v paritě kupní síly a zejména pak upravený hrubý disponibilní důchod domácnosti na hlavu. Ten lépe vyjadřuje skutečný objem prostředků, které má domácnost k dispozici pro spotřebu a eventuální akumulaci. Příjem z výdělečné činnosti je jeho podstatnou částí. Pro informaci je v tabulce uvedena i skutečná spotřeba domácnosti na hlavu v paritě kupní síly.
Upravený hrubý disponibilní důchod
Počítá se za domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem. Pojem upravený znamená, že kromě hrubého disponibilního důchodu do něj ještě vstupují naturální transfery od vládních a neziskových institucí. Tato konstrukce je mezinárodně srovnatelnější než klasický hrubý disponibilní důchod. Obdobně i do skutečné spotřeby domácností jsou zahrnuty i naturální prostředky vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Rozdíl mezi výší disponibilního důchodu a skutečné spotřeby domácností je položka úspory. Více na ZDE.
V makroekonomických ukazatelích jsou v EU velké rozdíly
V Evropské unii je pouze pět zemí, ve kterých je hodnota hrubého disponibilního důchodu na hlavu ve vztahu k průměru EU vyšší, než je tomu u HDP na hlavu. Jsou to především Francie, Itálie a Německo. Naopak podstatně nižší procentní podíl disponibilního důchodu na hlavu dosáhlo především Irsko, ale i další země jako například Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. Mezi země s velkým záporným rozdílem mezi hrubým disponibilním důchodem domácnosti a HDP na hlavu k průměru EU patří i Česká republika. V roce 2014 byl tento rozdíl sedmý nejvyšší ze všech zemí EU.
