Podle údajů zveřejněných s daty za březen 2016 vzrostla v Evropské unii v 1. čtvrtletí 2016 průmyslová produkce (očištěná od vlivu počtu pracovních dnů) meziročně o 1,4 %. Meziroční tempo růstu tak mírně zpomalilo, v roce 2015 se průmyslová produkce EU28 meziročně zvýšila o 1,8 %. Nejvyšší růst v 1. čtvrtletí letošního roku vykázal průmysl na Kypru, v Irsku a v Chorvatsku. Naopak nejvíce klesla průmyslová produkce v porovnání se stejným obdobím roku 2015 na Maltě, v Estonsku a v Nizozemsku. Meziroční pokles zaznamenalo pouze šest zemí, produkce klesla ještě v Rumunsku, Řecku a Finsku.
V případě Kypru a Chorvatska bylo vysoké tempo růstu průmyslové produkce ovlivněno především slabými výsledky z minulého roku. Výkon kyperského průmyslu dlouhodobě klesá a nyní se pohybuje zhruba na 75 % výkonu roku 2010. Jiná situace byla v Irsku, kde 7% meziroční růst v kontextu minulých dvou let znamenal značné zpomalení. V roce 2014 se průmyslová produkce Irska zvýšila meziročně o 20,9 % a v roce 2015 o 17,6 %. Oproti průměru roku 2010 je v současné době průmyslová produkce v Irsku téměř o polovinu vyšší.
Z pohledu EU velmi malý maltský průmysl má za sebou celkem úspěšný rok 2015, kdy se jeho produkce dostala v podstatě na úroveň průměru roku 2010. Naproti tomu průmyslová produkce v Estonsku v minulých letech (pomineme-li krizové roky 2008 a 2009) rostla kromě roku 2015. Zato v Nizozemsku průmyslová produkce dlouhodobě mírně klesá.
Index průmyslové produkce v EU28, 1. čtvrtletí 2016
ČR je v průmyslu nad průměrem Evropské uni
Český průmysl byl mezi deseti zeměmi EU s nejvyšším meziročním růstem. V Německu již delší dobu průmyslová produkce roste pomaleji než u nás. V 1. čtvrtletí roku 2016 vykázala také průměrný evropský meziroční růst o 1,4 %. Průmysl v další, z hlediska váhy na celoevropském průmyslu významné zemi, ve Francii, vzrostl meziročně pouze o 0,5 % a z dlouhodobého pohledu můžeme hovořit spíše o jeho stagnaci.
Podrobnější pohled podle hlavních průmyslových seskupení (HPS), tj. speciálních odvětvových agregátů, ukazuje, že v celoevropském kontextu mělo v 1. čtvrtletí 2016 vyšší dynamiku růstu pro investice s meziročním růstem o 3,3 % (údaj očištěný od vlivu počtu pracovních dnů). Tento agregát zahrnuje například výrobu různých strojů nebo motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků. Proto je nejrychleji rostoucím i z pohledu České republiky, kde k růstu průmyslové produkce dlouhodobě zásadně přispívá automobilový průmysl.
Naopak v hlavních průmyslových seskupeních výroby energií, která zahrnuje těžbu uhlí, ropy a zemního plynu a výrobu, přenos a rozvod elektřiny a plynu, byl zaznamenán meziroční pokles nejen v Česku, ale i v celé EU28, a to o 2,1 %. Zbylá HPS pro mezispotřebu a krátkodobou a dlouhodobou spotřebu rostla meziročně v rozmezí od 1,2 do 1,8 %.
Nové průmyslové zakázky v ČR, 1. čtvrtletí 2006 až 1. čtvrtletí 2016 (Změna oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku v %, čtvrtletní kumulace, neočištěno)
Růst průmyslu u nás pokračuje
Podle výsledků ČSÚ zveřejněných v Rychlých informacích za březen 2016 se ukázalo, že po očištění od vlivu počtu pracovních dnů průmyslová produkce v České republice v 1. čtvrtletí 2016 vzrostla meziročně o 3 %. Jednalo se tak již o jedenácté čtvrtletí v řadě, kdy byla meziročně vyšší. V porovnání se 4. čtvrtletím 2015 byla sezónně očištěná produkce o 1,7 % vyšší. Český průmysl s každým dalším čtvrtletím zvyšuje produkci již od počátku roku 2013 s jedinou výjimkou, kterou bylo 3. čtvrtletí roku 2014.
V 1. čtvrtletí roku 2016 pokračoval i růst zaměstnanosti v průmyslu. V podnicích s 50 a více zaměstnanci jich přibylo v porovnání se stejným obdobím minulého roku o více než 3 %. Rovněž rostla průměrná měsíční mzda.
Podobným tempem přibývali zaměstnanci i v průběhu celého roku 2015. Průmyslové podniky též zaznamenaly v 1. čtvrtletí letošního roku i více nových zakázek zejména ze zahraničí. Tuzemských zakázek bylo naopak meziročně méně.
