Nejrychleji rostly ekonomiky Rumunska (5,9 %) a Slovenska (3,7 %), dále pak Španělska, Finska, Bulharska a Polska (mezi 3,2 až 3,0 %). Naproti tomu ekonomika Řecka vykázala meziroční pokles HDP (–0,9 %). Česká ekonomika s růstem ve výši 2,6 % patří k lepšímu průměru zemí EU.
Mezičtvrtletně nejrychleji rostlo HDP v Rumunsku a Maďarsku (1,5 a 1,1 %); v ČR, Polsku a na Slovensku se HDP zvýšilo o 0,9 %. Oproti 1. čtvrtletí však v zemích EU28 i eurozóny došlo ke snížení mezičtvrtletního tempa růstu HDP. V celé EU28 o 0,1 p. b. (na 0,4 %) a v eurozóně o 0,2 p. b. (na 0,3 %).
Vývoj HDP se odrazil zejména ve vývoji výdajů na konečnou spotřebu domácností a neziskových institucí. Ta ve 2. čtvrtletí 2016 ve srovnání s 1. čtvrtletím snížila tempo růstu – v EU28 o 0,3 p. b. (z 0,7 na 0,4 %) a v zemích eurozóny o 0,4 p. b. (z 0,6 na 0,2 %). Tvorba hrubého fixního kapitálu měla mezičtvrtletně podobný vývoj. V eurozóně se snížila o 0,4 p. b., v EU28 se nepatrně zvýšila o 0,1 p. b. Avšak toto tempo nedosahovalo úrovně předchozích čtvrtletí (od 2. čtvrtletí 2015). Pozitivně se ekonomický růst odrazil i na trhu práce. Nezaměstnanost v zemích EU28 v srpnu 2016 dosáhla po sezónním očištění úrovně 8,6 % a 10,1 % v zemích eurozóny. Nejnižší míra nezaměstnanosti v celé EU28 byla v ČR, a to 3,9 %, následovalo Německo s 4,2 %, a naopak nejvyšší byla v Řecku (23,4 %). Míra nezaměstnanosti lidí ve věku do 25 let v srpnu 2016 meziročně klesla v EU28 z 20,1 na 18,8 % a v eurozóně z 22,3 na 20,7 %.
Tempo růstu HDP ve 2. čtvrtletí 2016 v zemích EU (v %)
