O tom, jaký vliv má dostupnost uměleckých děl a kulturního obsahu z pohodlí domova na návštěvnost kulturních zařízení či samotnou aktivní kulturní participaci v české populaci, neexistují spolehlivá data. Ledacos napovědět však mohou výsledky z šetření Životní podmínky ČR, do kterého byl v roce 2015 zařazen tzv. kulturní modul. Ten zahrnoval otázky související se zapojením osob do kulturního a společenského života.
Návštěva živých představení je doménou žen
Otázky v modulech se každoročně obměňují. Nelze tedy získat časovou řadu pro určení dlouhodobějšího trendu v oblasti kultury. Dobrou zprávou pro provozovatele kulturních zařízení však může být fakt, že přibližně polovina populace v roce 2015 navštěvovala jak živá představení, tak muzea, galerie, památky a kina. Více typů kulturních zařízení (například knihovny) do šetření zapojeno nebylo.
Šetření ČSÚ: Životní podmínky v roce 2015
Oblast sociální a kulturní participace byla předmětem modulu v šetření Životní podmínky v roce 2015. Tato národní verze evropského výběrového šetření každoročně zjišťuje příjmovou situaci a životní úroveň u českých domácností a navíc každý rok obsahuje otázky na jednu z vybraných oblastí. V roce 2015 bylo téma modulu zaměřeno na aktivní zapojení osob do kulturního a společenského života, v němž byli všichni členové domácnosti dotazováni například na to, zda se věnují nějaké umělecké činnosti jako koníčku. Dále se mimo jiné sledovalo, zda lidé během posledního roku navštívili kino, živé představení, sportovní událost či historickou památku.
Nejlépe dopadly kulturní památky, muzea a galerie, které navštívilo alespoň jednou v roce 2015 přibližně 52 % populace. Živá představení, stejně jako kinosály, pak navštívilo přibližně 48 % populace. Ve všech třech zkoumaných případech jsou v návštěvě kulturních zařízení aktivnější ženy než muži. Nejvíce se tento rozdíl projevuje u návštěvy živých představení, které alespoň jednou v roce 2015 navštívilo 54 % žen a „pouhých“ 41 % mužů. Pokud bychom však srovnali údaje o návštěvnosti kulturních a sportovních zařízení, budou u druhého jmenovaného dominovat zase muži.
Návštěvy kulturních a sportovních zařízení v české populaci v roce 2015 (v %)
S přibývajícím věkem ubývá kulturních aktivit
Doposud byla zmiňována pouze pasivní kulturní participace při návštěvě kulturních zařízení či památek. Z výsledků šetření Životní podmínky v ČR je však možné získat také údaje o aktivním kulturním zapojení české populace v rámci volného času. Ze zjištěných údajů vyplývá, že alespoň jednou ročně se některé umělecké činnosti (jako koníčku) věnuje více než 31 % české populace. Více aktivní jsou v tomto směru opět ženy, které provozovaly umělecký koníček alespoň jednou ročně ve více než 34 % případů. Jako umělecký koníček byla považována například hra na hudební nástroj, skládání hudby, zpěv, herectví, psaní beletrie a jiné činnosti. S přibývajícím věkem pak kulturních aktivit v populaci ubývá, zatímco ve věku 15–24 let se alespoň jednou ročně věnovalo nějaké kulturní aktivitě zhruba 39 % populace, od 45 let a výše to bylo méně než 30 %. Pokles zájmu o kulturní aktivity pokračoval také v důchodovém věku, ve kterém opět přibývá volného času. Zajímavé by bylo mezinárodní srovnání, které však bohužel zatím není k dispozici.
Díky technologickému vývoji je kulturní obsah stále dostupnější
Hudbu, filmy, seriály, ale také knihy lze během vteřiny zakoupit, stáhnout či přehrát z rozsáhlých on-line knihoven od poskytovatelů jako jsou Netflix, iTunes, Amazon či Spotify. Je možné také on-line sledovat živá představení a koncerty po celém světě. Muzea a galerie zpřístupňují na internetu své sbírky zdarma ve vysoké kvalitě. Do projektu Google Art Projekt, který umělecká díla v HD kvalitě shromažďuje, se zapojila například londýnská Tate Gallery či Metropolitní muzeum umění v New Yorku.
Provozování umělecké činnosti (jako koníčku) v české populaci v roce 2015 (v %)
Více než dvě třetiny populace čtou on-line média
Údaje o využití internetu ke konzumaci kulturního materiálu přináší šetření ČSÚ s dlouhým názvem Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT). V rámci činností prováděných přes internet jsou v šetření sledovány následující aktivity: přehrávání hudby a filmů, poslech rádia, sledování televize, hraní her a četba zpráv, novin a časopisů. Z uvedených kulturních aktivit bylo v české populaci v roce 2015 nejrozšířenější čtení on-line zpráv, novin a časopisů, přičemž lze předpokládat, že se jednalo zejména o denně aktualizované zpravodajské servery dostupné zdarma. Internet k těmto aktivitám využilo zhruba 65 % populace. Populární bylo v české populaci také stahování či on-line přehrávání hudby a filmů. Této aktivitě se v roce 2015 alespoň jednou věnovalo zhruba 40 % české populace. V porovnání s rokem 2008 se míra využití internetu k této aktivitě zvýšila takřka čtyřikrát. Všechny údaje byly zjišťovány v 2. čtvrtletí 2015 a vztahují se k posledním třem měsícům.
Využití internetu k přehrávání nebo stahování hudby, videa či filmu v české populaci v roce 2015 (v %)
Internet byl v roce 2015 v české populaci často využíván také jako prostředek k zakoupení vstupenek na kulturní či sportovní akce. K těmto účelům jej využilo přibližně 37 % populace. Údaje se u tohoto ukazatele vztahují k posledním 12 měsícům a bohužel je nelze oddělit tak, aby bylo možné zjistit, jaký podíl připadá na kulturní a jaký pak na sportovní akce. Tuto informaci však lze vnímat jako signál, že změny v oblasti kultury spojené s technologickým vývojem mohou plnit také komplementární funkci pro poskytovatele kulturních zařízení a záleží do jisté míry na nich, jak této možnosti využijí.
Kde hledat další informace
Podrobnější informace nejen o kulturní participaci, ale také o základních mikroekonomických ukazatelích v různých oblastech tzv. kulturních průmyslů je možné nalézt v nově vydané publikaci ČSÚ s názvem Kulturní průmysly v ČR: Audiovizuální a mediální sektor (více ZDE).
