Smysluplné využití internetových dat představuje pro statistiky velkou výzvu. Na rozdíl od komerčních subjektů, které je již dnes využívají v marketingu, pracují oficiální statistiky s daty shromažďované globálními internetovými společnostmi (jako jsou například Google, Facebook, Amazon či Wikipedie) spíše opatrně. Přitom by i národní statistiky mohly využívat volně přístupná data o chování a výdajích spotřebitelů a nemusely pak v některých případech oslovovat jednotlivce prostřednictvím dotazníků.
Z dat analyzovaných Eurostatem vyplynulo, že návštěvnosti světových památek UNESCO na stránkách Wikipedie vévodí pobřeží řeky Seiny v Paříži s necelými sedmi miliony návštěv za rok. Uživatelé Wikipedie se také hojně zajímali o historické centrum Říma a Istanbulu. V první desítce se shodně umístilo pět památek zemí Evropské unie a pět ze zemí mimo Unii. Historické centrum Prahy skončilo v žebříčku návštěvnosti na dvanáctém místě, a to s více než třemi miliony návštěv.
Návštěvnost stránek světových památek UNESCO na webu Wikipedie v roce 2015 (v mil./rok)
Wikipedii používá 45 % evropské populace
Jak velkou mají tyto statistiky vypovídající hodnotu, je však otázkou. Podle mezinárodního šetření o využití informačních a komunikačních technologií v domácnostech vyhledávalo v roce 2015 na internetových encyklopediích údaje 45 % evropské populace ve věku 16 až 74 let. Ze šetření ČSÚ vyplynulo, že jejich počet v České republice meziročně významně stoupá a v současné době dosahuje 37 %. Zúžíme-li výběr pouze na mladší generaci ve věku 16 až 24 let, zvýší se v ČR počet těchto uživatelů na 68 %. V evropském průměru pak bude dosahovat 66 %.
Vzhledem k tomu, že internetové encyklopedie využívá takřka polovina evropské populace, mohou tato data prozradit zajímavé údaje o turistickém ruchu v Evropě. Nárůst návštěvnosti určitých stránek může znamenat impulz ke skutečné návštěvě těchto míst a může být určitým indikátorem zvýšení turistického ruchu dané lokality. Přímou souvislost lze samozřejmě nalézt jen obtížně.
Dalším přínosem těchto statistik je jejich zaměření nejen na jednotlivé památky, ale také na památkové celky. Lze tak v omezené míře analyzovat návštěvnost částí měst (například nábřeží řeky Seiny v Paříži), jež není možné zachytit prostřednictvím statistik prodeje vstupenek. Opět však není možné zjistit, kdo navštívil stránky památek pouze ze zvědavosti, anebo se záměrem konkrétní památku skutečně navštívit fyzicky (či zda ji navštívil v minulosti).
Návštěvnost stránek českých památek UNESCO na Wikipedii v červnu 2016*)
Metodika projektu eurostatu
Data, která jsou volně k dispozici všem uživatelům internetové encyklopedie, vycházejí ze statistik návštěvnosti jednotlivých stránek památek v uplynulém roce. Konkrétně pak z údajů o měsíčním zhlédnutí stránek ve 31 světových jazycích. Stránky jsou vyhledávány na základě seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ten je umístěn na stránkách Wikipedie, kde je možné přímo kliknout na příslušné odkazy na stránky památek. Z celkem
1 031 světových památek zapsaných na seznamu UNESCO v roce 2015 byla sebrána data za 1 025 památek. Zahrnují však pouze přístupy z webových stránek, nikoliv z mobilních aplikací.
Stránky jsou památkám přiřazovány na základě propojení se seznamem dědictví UNESCO vytvořeným na serveru Wikipedie. Některé stránky věnované menším celkům či konkrétním památkám však nejsou s tímto seznamem propojeny a jejich návštěvnost pak není do celkových statistik započítána.
Jak se umístily české kulturní památky
Pro účely tohoto článku se podrobněji analyzovala návštěvnost stránek věnovaných českým památkám UNESCO. Porovnávala se návštěvnost stránek v českém a anglickém jazyce (pokud byla tato verze k dispozici), a to v červnu 2016.
Bezkonkurenčně největší návštěvnost zaznamenala Praha s více než 19 tis. v českém a necelými 73 tis. návštěvami v anglickém jazyce. Za ní se umístila Kutná Hora s 6,7 tis. v českém a s více než 14 tis. návštěvami v anglickém jazyce. Dalším hojně vyhledávaným heslem na stránkách Wikipedie byl Český Krumlov s více než 4 tis. v českém a 6,6 tis. návštěvami v anglickém jazyce. Zatímco nejvyhledávanější stránky českých památek UNESCO mají větší návštěvnost v anglické verzi, méně navštěvované stránky zaznamenávají více návštěv v českém jazyce. Například stránky zámku v Kroměříži v českém jazyce zaznamenaly více než 1 tis. návštěv, stránky v anglickém jazyce navštívilo pouze 145 uživatelů.
Internetová návštěvnost stránek encyklopedie může do jisté míry odrážet také reálnou návštěvnost památek. Podle statistik střediska pro kulturu NIPOS byl nejnavštěvovanějším památkovým objektem v České republice Pražský hrad s více než 1,6 mil. návštěvníků a za ním hned Staroměstská radnice s necelými 740 tis. návštěvníků. Na pátém místě v žebříčku návštěvnosti se pak umístil státní hrad a zámek Český Krumlov s necelými 370 tis. návštěvníků. Skutečnost, že stránky méně známých památek navštěvují více čeští než zahraniční uživatelé, může být také odrazem současné situace, kdy turisté zřejmě dávají v mnoha případech přednost známějším památkám v dosahu hlavního města.
Podíl osob ve věku 16–74 let vyhledávající informace v internetových encyklopediích v letech 2011, 2013 a 2015 (v %)
Velká data jako úspora do budoucna
Statistiky návštěvnosti stránek památek UNESCO na serveru Wikipedie je samozřejmě nutné brát s nadhledem. Nejvíce sporná je zřejmě metodika zařazování jednotlivých hesel ke konkrétním památkám. Některá z nich by měla zahrnovat pouze vybranou část měst či oblastí, avšak jsou automaticky přesměrovaná na větší celky, které s konkrétní památkou nemusejí mít mnoho společného. Některé památky jsou propojeny s více stránkami (například historické centrum Prahy je propojeno rovnou s heslem Pražský hrad) a mají tak výhodu před stránkami památek, které s žádným jiným heslem propojeny nejsou.
I přes některé nedostatky jsou poznatky o internetové návštěvnosti stránek památek UNESCO pro statistiku kultury přínosné. V rámci snižování nákladů spojených s administrativou velkých šetření se stále častěji hledají různé alternativní cesty získání dat. K využití potenciálu tzv. big data v rámci evropských statistik v oblasti kultury vybízí také současné odborné studie Evropské komise (například studie Feasibility Study on Data Collection and Analysis in the Cultural and Creative sectors in the EU zpracovaná společností KEA pro účely Evropské komise na konci minulého roku).
Úroveň využití dat velkých komerčních subjektů v budoucnu bude záviset zejména na ochotě těchto společností poskytovat data statistickým institucím nad rámec dostupnosti běžným uživatelům. Do jaké míry se podaří využít obrovské množství dat, které denně generují uživatelé internetu pro statistiku nejen v oblasti kultury, se ukáže v následujících letech. Projekt Eurostatu je však jedním z důležitých prvních kroků.
