Čtvrtletní odhady irské ekonomiky během roku 2015 signalizovaly sice silnou, ale o dvě třetiny nižší dynamiku růstu (7,8 %). K revizi makroekonomických údajů došlo až na základě ročních účetních závěrek, ve kterých některé nadnárodní firmy vykázaly změnu daňového sídla a přesun svého majetku do Irska.
Efekt „sněhové koule“
K vysvětlení revize národních účtů a platební bilance za rok 2015 je zapotřebí se blíže podívat na specifika irské ekonomiky. Ta se stala již v osmdesátých letech 20. století cílovou zemí pro příliv zahraničních investic, které v první fázi směřovaly do budování výrobních kapacit. Dynamika investic se výrazně zrychlila v devadesátých letech. V Irsku měla své továrny řada globálních značek v oboru informačních technologií (Intel, Hewlett Packard atd.), na které se pak nabalili i jejich dodavatelé. Důležitou roli hrálo členství v EU, tj. volný pohyb zboží, a také to, že se Irsko považuje za zemi s příznivým daňovým režimem – korporátní daň dnes činí 12,5 % ze zisku. Kromě toho je zde i kvalifikovaná pracovní síla hovořící anglicky (jedním ze dvou úředních jazyků) a tradičně silná vazba na USA.
Stejné důvody vedly i některé původně americké společnosti k tomu, aby v roce 2015 přesunuly svá sídla (daňové rezidence) včetně svých majetkových bilancí do Irska. Z hlediska odvětvového zaměření se tyto firmy rekrutují z oblasti IT, medicínských přístrojů a vybavení nebo chemického a farmaceutického průmyslu. Tato tři odvětví tvořila už před rokem 2015 zhruba polovinu přidané hodnoty irského průmyslu. V roce 2015 však dominantně přispěla k meziročnímu zdvojnásobení jeho velikosti.
Jaký dopad to mělo na statistiku
Ve srovnání s tržní silou velkých nadnárodních společností byl dopad na makroekonomické agregáty relativně malé ekonomiky velmi silný, ačkoliv pro dynamiku celé EU to představovalo řádově jen desetiny procenta. Kromě růstu HDP prostřednictvím investic a čistého vývozu se zvýšila i kapitálová zásoba formálním přemístěním aktiv do irské ekonomiky, zejména produktů duševního vlastnictví (například software či patenty). Opotřebení těchto aktiv zvýšilo hodnotu produkce i přidané hodnoty. Výrazně také vzrostla průměrná ziskovost irských podniků, protože ta bývá obecně nejvyšší právě na vrcholu vlastnického řetězce. Přestože podle statistických ukazatelů došlo v irské ekonomice v roce 2015 k veliké změně, fyzicky se toho v Irsku mnoho nezměnilo. Nezvýšila se významně zaměstnanost ani tuzemská průmyslová výroba a zboží ani nemuselo překročit irské hranice. Určitou roli v revizi irského HDP hrálo i umístění některých firem specializovaných na operativní pronájem letadel.
Podle mezinárodních statistických manuálů se však do vývozu nově započítala například produkce objednaná (novými) irskými společnostmi u tzv. „smluvního výrobce“ (contract manufacturer) třeba v Číně nebo střední Evropě a její prodej (pod prestižní značkou a s patřičnou marží) finálnímu zákazníkovi. Z pohledu metodiky národního účetnictví a platební bilance, kde je vlastnictví upřednostněno před „fyzickým“ vnímáním výroby a obchodu, je vše zachyceno správně. V zemích, které nejsou globalizací výroby a obchodu zasaženy příliš, je HDP stále vnímán hlavně jako ukazatel (fyzické) produkce tuzemských výrobních kapacit. Ovšem, jak ukazuje příklad Irska, vymezení HDP je širší, než jak je tradičně chápán. Do budoucna je nutné si na tento obrázek zvykat; je přitom zřejmé, že malé otevřené ekonomiky budou relativně více ovlivňovány různými dopady globalizace než velké ekonomiky s významným domácím trhem.
Řešením mohou být alternativní ukazatele
Přestože se v Irsku v roce 2015 pravděpodobně jednalo o jednorázový efekt, irští statistici připouštějí, že se může v budoucnu opakovat, i když v menší míře. Iniciovali proto vytvoření expertní skupiny za účasti řady domácích i mezinárodních institucí, která by měla předložit doporučení týkající se zdůrazňování i dalších makroekonomických ukazatelů, které nabízí národní účetnictví. Jedním z nich by mohl být čistý národní důchod, který daleko lépe než HDP vypovídá o růstu životní úrovně obyvatel Irska. Jeho vymezení je širší než HDP a navíc je očištěn o hodnotu spotřeby kapitálu, která představuje pro firmy nákladovou položku. Pro srovnání, zatímco HDP vzrostl o 26,3 % a hrubý národní důchod o 18,7 %, čistý národní důchod se v roce 2015 zvýšil jen o 6,5 %.
