Byl rok 2016 pro ČSÚ úspěšný?
Rozhodně ano. Především musím vyzdvihnout to hlavní, a sice práci všech svých kolegů, kteří zajistili publikování milionů statistických údajů ve vysoké kvalitě a ve stanovených termínech. Ačkoliv ze strany široké veřejnosti to lze vnímat jako samozřejmost, jedná se o úkol, kterému věnujeme největší část našich aktivit.
Kolik výstupů bylo během roku zveřejněno?
Každý měsíc vydáváme průměrně 16 až 20 Rychlých informací s aktuálními statistickými daty. Jen ve Veřejné databázi ČSÚ bylo od počátku roku do konce listopadu uloženo sedm a půl milionu výstupních údajů. Webové stránky czso.cz zaznamenaly v tomto období bezmála osm a půl milionu zobrazení a zveřejnili jsme na nich celkem 565 tisíc souborů. Pravidelně vydáváme desítky publikací, analýz, komentářů a časových řad. Od ledna do listopadu vyšlo více než 80 tiskových zpráv, které nově doplňujeme i o audionahrávky. V průběhu roku se konalo také 18 tiskových konferencí, při kterých jsme poprvé využili i videoformátu. A v komunikaci s veřejností se zaměřujeme i na sociální sítě. Na twitteru máme aktuálně 8 700 sledujících, tedy o dva tisíce více než vloni.
Má to kladnou odezvu?
Mám radost, že ano. A možná více, než jsem očekávala. Ukazují to nejen poslední výsledky Centra pro výzkum veřejného mínění, podle nichž je ČSÚ jednou z nejdůvěryhodnějších institucí v České republice, ale třeba i počet článků v médiích, kde jsou naše data nebo vyjádření citována. Od začátku roku bylo těchto článků publikováno více než 26 tisíc. V letošním roce jsme také provedli anketu spokojenosti mezi uživateli našich dat a mezi novináři. A i odtud máme pozitivní zpětnou vazbu a obdrželi jsme také řadu dalších zajímavých námětů.
prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.
Reprezentuje Český statistický úřad, instituci, které podle posledního zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění důvěřuje 62 % občanů. Pravidelně se zúčastňuje jednání vlády ČR. K dosavadním úspěchům Ivy Ritschelové patří výrazné úspory v hospodaření Úřadu, realizace významných rozvojových projektů spolufinancovaných z fondů Evropské unie, díky nimž má ČSÚ moderní integrované nástroje statistického produkčního procesu či snížení celkové administrativní zátěže v oblasti statistických zjišťování za posledních pět let o 35 %. K dalším prioritám, jež se daří naplňovat, náleží také osvěta v oblasti statistiky. Každoročně uděluje osobnostem, které se zasloužily o rozvoj oboru, Cenu předsedkyně ČSÚ. Je severočeskou patriotkou a řadu let spolupracuje s Dětským domovem v Ústí nad Labem na Severní Terase. Coby bývalá rektorka Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a členka Stálé pracovní skupiny Akreditační komise (Ekonomie) se zabývá i oblastí vzdělávání a školství. Má bohaté zahraniční pracovní zkušenosti a je autorkou desítek odborných textů zaměřených na environmentální ekonomii a politiku životní prostředí.
Které nejdůležitější události se během roku odehrály?
V rámci samotného chodu ČSÚ bylo podstatných několik událostí. Pokračovala implementace služebního zákona, zpracovávali jsme výsledky podzimních krajských a senátních voleb, připravovali jsme návrh věcného záměru zákona o sčítání lidu, domů a bytů. A pokračovala také reforma největšího zjišťování – Statistiky rodinných účtů.
V čem tato reforma spočívá?
Její podstatou je přechod na náhodný způsob výběru domácností. Náš tazatel dostane z ústředí ČSÚ pokyn, že má navštívit konkrétní, náhodně vybraný byt. Toto zjišťování už nebude probíhat samostatně jako dříve, ale jako součást evropského šetření životních podmínek domácností. Výhodou bude také stabilizace tazatelské sítě. Domácnosti tak budou komunikovat se „svým“ tazatelem, kterého znají a k němuž už nalezly důvěru. Výsledkem reformy bude nejen zvýšení kvality dat, ale i významná úspora finančních prostředků.
Jak toto šetření vlastně probíhá?
Stručně řečeno, jde o to, že nám vybrané rodiny poskytují údaje, co za uplynulý měsíc nakoupily, kolik je stálo jídlo, bydlení, energie apod. Nově nám mohou tyto informace sdělit i prostřednictvím pouhého předání účtenky za nákup. Nemusejí tak vypisovat jednotlivé částky do klasického deníku. Za spolupráci od nás dostávají finanční kompenzaci. Díky získaným datům pak odhadujeme strukturu výdajů domácností za celou Českou republiku. Letos probíhala pilotáž nového modelu šetření. Od nového roku potom zahájíme nový způsob v plném rozsahu.
Zmínila jste také implementaci služebního zákona. Jak pokračovala?
Musím říct, že nám stále komplikuje práci a velmi zvyšuje administrativní zátěž našich zaměstnanců. Také nám významně poklesly počty uchazečů o zaměstnání. Na některé pozice se odborníci nehlásí vůbec. Problém je i s tím, že pokud chci přijmout nového zaměstnance, který nemá složenou úřednickou zkoušku, mohu ho zařadit jen do prvního stupně dané platové třídy. Začíná tak s velmi nízkou mzdou. Trápí mě také fakt, že se postupně zvyšují zcela neodůvodnitelné rozdíly mezi dvěma kategoriemi zaměstnanců. Ti pod státní službou mají na rozdíl od zaměstnanců pod zákoníkem práce řadu výhod jako studijní nebo indispoziční volno a více placených překážek. Nově mají i jinou tarifní stupnici. Dokud mi to rozpočet dovoluje, snažím se tyto rozdíly zatím vyrovnávat. Otázkou je, jak dlouho bude toto udržitelné.
Co dalšího se událo v personální oblasti?
Tak především jsem v září jmenovala nového místopředsedu odpovědného za činnost Krajských správ Úřadu. Stal se jím Roman Bechtold, který dosud působil na pozici ředitele Krajské správy ČSÚ v Ústí nad Labem. V Úřadě pracuje celou svou profesní kariéru, 33 let. Je to zkušený manažer znalý prostředí v regionech. Dále jsme v souladu s požadavkem služebního zákona přesoutěžili většinu vedoucích pracovníků Úřadu. Personální oblast vnímám jako velmi důležitou. Záleží mi na mých zaměstnancích a na tom, jaké mají podmínky pro práci.
Snažíte se jejich situaci zlepšovat?
Samozřejmě. Velmi aktivně například podporuji možnosti odborného růstu zaměstnanců. Ti se mohou zapisovat do nejrůznějších vzdělávacích kurzů, včetně jazykových. Pravidelně pro ně pořádáme zajímavé přednášky odborníků z různých sfér činnosti. Benefitem, který jim poskytujeme, je i možnost studia při práci. V letošním roce tak absolvovalo vysokoškolské studium celkem 24 kolegů, kteří využili nabídky Úřadu doplnit si potřebné vzdělání. Neměla bych zapomenout ani na letošní významné 50. výročí Specializovaného statistického studia, které ČSÚ organizuje ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v Praze.
Dosáhla jste i letos úspor v hospodaření Úřadu?
Dlouhodobě se nám vyplácí strategie pravidelného přesoutěžování formou otevřených výběrových řízení. Daří se to i v případě ICT služeb, které jsou pro nás velmi významné. Letos jsme dosáhli ještě příznivějších cen v zakázce na datové služby nebo na programového vybavení pro volby. Nákupem energií na komoditní burze se rovněž podařilo docílit výhodnější ceny.
Jaké máte plány na rok následující?
V příštím roce nás čeká projednávání návrhu věcného záměru zákona o Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 ve vládě. Důraz klademe na maximální využití dat existujících ve státní správě a na on-line šetření. Začneme také připravovat paragrafové znění příslušného zákona. Kromě toho v první polovině roku bude dokončena realizace většího bloku potřebných změn a zlepšení v rámci našeho nového statistického informačního systému.
Budou se tyto změny přímo týkat i respondentů?
Změny statistického informačního systému povedou k celkovému zlepšení uživatelské přívětivosti, a to jak pro statistické útvary, tak pro respondenty. V této souvislosti v příštím roce naplno zahájíme informační kampaň na podporu elektronického vykazování dat. Chceme tak našim respondentům ukázat, že je pro ně mnohem pohodlnější komunikovat s námi prostřednictvím nových elektronických nástrojů. Obsahují totiž daleko více kontrol a dalších funkcí, které by měly vést k dalšímu snížení administrativní zátěže podnikatelů a jiných respondentů.
Stanovila jste si do nového roku nějaká předsevzetí?
Je statisticky prokázáno, že se novoroční předsevzetí porušují. Takže jsem rozhodnuta žádná pro příští rok nevymýšlet. Ale teď vážně. Nadále budu podporovat rozvoj a využívání administrativních zdrojů dat. Budu prosazovat nezávislost statistiky a současně s tím i rozvoj statistické gramotnosti. Rovněž budu usilovat o snižování rozdílu v podmínkách pro zaměstnance pod služebním zákonem a zákoníkem práce.
