Za zpomalením ekonomického růstu v České republice v roce 2016 stálo dočerpání prostředků evropských dotací z programového období 2007–2013 a zdržení náběhu nového období. Hlavním tahounem hospodářského růstu se stala spotřeba domácností.
Útlum v zahraničním obchodě
V průběhu roku 2016 se meziroční růst HDP postupně zpomalil z 3 % v 1. čtvrtletí na 1,9 % ve 3. čtvrtletí. Během roku byly utlumeny jednotlivé faktory, které posilovaly hospodářský růst v minulosti. Nejprve došlo k propadu tvorby hrubého fixního kapitálu a následně poklesl příspěvek bilance zahraničního obchodu .
Útlum v zahraničním obchodě, který se projevil ve 3. čtvrtletí, souvisí se zpomalením ekonomik našich nejbližších obchodních partnerů. Německá ekonomika ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 % a její mezičtvrtletní přírůstek zpomalil na 0,2 % (obdobně jako v ČR). Útlum růstu HDP způsobený propadem v investiční aktivitě byl společný většině zemí, které vstoupily do EU po roce 2000 a čerpaly evropské fondy. Podobně jako Česká republika i Polsko a Slovensko zaznamenaly vrchol ekonomického růstu během druhé poloviny roku 2015 a v následujícím roce se na něj nepodařilo navázat.
Příspěvky jednotlivých složek k meziročnímu růstu HDP, 2012 až 2016
(v p. b. po vyloučení dovozů pro konečné užití)
Výpadek evropských dotací
To, že za zpomalením dynamiky investic stojí výpadek v evropských dotacích, naznačuje vývoj investic do kategorie ostatních staveb. Ty zahrnují infrastrukturní projekty často závislé na finančních prostředcích ze strukturálních fondů. Ve 2. a 3. čtvrtletí meziročně postupně klesly o 16,9 a 16,4 %. Přitom ve 3. čtvrtletí roku 2015 vzrostly tyto investice o 17,3 %.
Pokles investiční aktivity dokreslují i údaje ze státního rozpočtu. Kapitálové výdaje se za tři loňská čtvrtletí meziročně propadly o 41,7 % a jejich podíl na celkových výdajích rozpočtu byl nejnižší (5,8 %) od roku 2005. V podobném duchu pokračoval vývoj i v závěru roku 2016.
Export motorových vozidel zpomalil
Exportéři v roce 2016 zažili svůj vrchol. Ve 2. čtvrtletí dosáhl vývoz zboží nejvyšší hodnoty za existenci samostatné České republiky, když bylo vyvezeno zboží za bezmála 862 mld. Kč. Ve 3. čtvrtletí se vývoz meziročně zpomalil o 0,9 %, což lze přičíst snížení zahraniční poptávky i vysoké srovnávací základně 3. čtvrtletí roku 2015.
Nejdůležitějším vývozním artiklem zůstávají motorová vozidla. Jejich podíl na českém exportu v roce 2016 překročil 25 %. Zároveň se nepodařilo udržet vysoké tempo růstu z roku 2015. Stabilně roste druhá nejvýznamnější položka exportu – stroje a zařízení. Pokračuje stagnace ve vývozu počítačů a elektronických a optických zařízení a mírný pokles zaznamenala elektrická zařízení, která jsou propojena s výrobou motorových vozidel. Produkci v chemickém průmyslu i následný vývoz poznamenala v roce 2015 havárie ve výrobních kapacitách. V říjnu roku 2016 se však znovu výroba obnovila.
Spotřeba domácností, jejíž meziroční růst se od počátku roku 2016 stejně jako ve 3. čtvrtletí blížil 3 %, byla stimulována pozitivním očekáváním spotřebitelů, kterým vzrostly výdělky. Celková zaměstnanost sílila, a to nejvíce od roku 2008. V mezikvartálním vyjádření ale růst ochaboval a ve 3. čtvrtletí se již zastavil.
Meziroční růst HDP vybraných zemí a Česka, 2012 až 2016
(údaj za Slovensko není očištěn o kalendářní vlivy)
Nízká nezaměstnanost a růst reálných mezd
O vyšší zaměstnanost se skoro z poloviny zasloužil zpracovatelský průmysl. Oproti rokům 2014 a 2015 se však těžiště tvorby nových míst pozvolna přesouvalo do služeb. Je to patrné i z rychlejšího poklesu obecné míry nezaměstnanosti žen (o 0,9 p. b. od konce roku 2015) než mužů (o 0,5 p. b.). V říjnu roku 2016 činila sezónně očištěná míra nezaměstnanosti osob ve věku 15–74 let 3,8 %, společně s Německem byla nejnižší v EU. U mužů zde patří České republice unijní primát nepřetržitě od dubna 2014. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti klesl ve 3. čtvrtletí pod 40 % (nejníže od poloviny roku 2011). Na vysoké úrovni však zůstala nezaměstnanost osob se základním vzděláním (20,3 %).
Nízká nezaměstnanost doprovázená sílícím nedostatkem pracovní síly tlačí na růst mezd. Ty za první tři čtvrtletí 2016 meziročně vzrostly o 4,3 %, tj. nejvíce za posledních osm let. Růstová tempa průměrných výdělků v podnikatelské sféře a v odvětvích s dominancí státu byla na rozdíl od předchozích let téměř totožná (celkový objem vyplacených mezd byl ale v podnikatelské sféře vlivem vyššího růstu zaměstnanosti o téměř 2 p. b. silnější).
Vyšší průměrné mzdy pobírali zaměstnanci ve všech odvětvích. Relativně nejvíce si polepšili pracovníci v odvětvích s nízkou úrovní výdělků, kterým pomohlo i navyšování minimální mzdy. Ve zpracovatelském průmyslu bylo relativně skromnější tempo růstu průměrných mezd (+4,4 %) určitou daní za vysoký růst zaměstnanosti (+2,6 %). Celková mzdová diferenciace loni nenarůstala. Mediánová mzda převyšovala růstové tempo průměrné mzdy již páté čtvrtletí v řadě. Zvyšování cen zatím kupní sílu výdělků podstatně nesnížilo. Dynamika reálných mezd v 1. až 3. čtvrtletí zrychlila na 3,9 %, tedy nejvyšším meziročním tempem od stejného období roku 2007.
Pokles cen potravin a dopravy se zastavil
České domácnosti nejvyšší část svých příjmů utratí za bydlení, energie, vodu a paliva. Meziroční nárůst cen v této kategorii během loňského roku zpomaloval a dosáhl za tři čtvrtletí 0,6 %. Nákupy potravin se naopak ve stejném období roku zlevňovaly o 1,6 %. Pokles cen potravin, který trvá prakticky od prosince 2014, se však podle nejnovějších dat zastavil a v listopadu ceny vzrostly meziročně o 1,6 %. Třetí významnou položkou jsou náklady na dopravu, které zahrnují nákupy vozidel nebo náklady na cestování veřejnou dopravou. Ty prošly podobným vývojem jako ceny potravin. Od konce roku 2014 klesaly a v listopadu poprvé vzrostly o 1,0 %.
Meziroční růst mezd a zaměstnanosti, 2012 až 2016 (v %)
Nedostatek nových bytů zrychlil růst cen nemovitostí
Výhodné úvěrové podmínky pomáhaly zvýšit poptávku po nemovitostech a s ní i ceny, jejichž vývoj během roku 2016 byl poměrně turbulentní. Stavebnictví na tak rychlý růst poptávky nemohlo zareagovat. Proto se poptávka více soustředila na starší byty, jejichž realizované ceny ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly o 11,9 %. V Praze byla dynamika nižší (+8,3 %), i tak zde cenová úroveň poprvé překonala své předkrizové maximum (3. čtvrtletí 2008). Takový nárůst výrazně předbíhá růst mezd. Lehká dostupnost přiměla ČNB ke zpřísnění doporučení pro poskytování hypoték. V reakci na novou evropskou legislativu, která mění některé podmínky úvěrů na bydlení, ohlásily v listopadu a prosinci některé banky zvýšení úrokových sazeb. Zdá se tedy, že ve 3. čtvrtletí roku 2016 skončilo období lehké dostupnosti hypoték.
