Nejvíce cizinců podniká v Praze

Ke konci roku 2015 pobývalo podle údajů Ředitelství služby cizinecké policie na území ČR legálně asi 468 tis. cizinců. Přitom více než polovina z nich měla povolení k trvalému pobytu. Tato kategorie v posledních letech viditelně roste. Cizinci hrají důležitou roli na domácím trhu práce, zejména v některých odvětvích národního hospodářství.
Údaje o cizincích-zaměstnancích eviduje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), o cizincích s živnostenským oprávněním shromažďuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). V roce 2015 činil podle údajů obou ministerstev počet cizinců (zaměstnanců i živnostníků) 407 106 osob. Podíl zahraničních pracovníků z celkového počtu zaměstnaných v ČR tak vzrostl na 8,1 %.

Mezi cizinci-zaměstnanci převažují muži

Podle údajů MPSV dosáhl počet cizinců evidovaných úřady práce 323 244 osob. Většinu z nich (75,8 %) tvořili občané EU, kterých výrazně přibylo. Naopak počty občanů třetích zemí se po několikaletém poklesu (od roku 2009) zvýšily méně významně. Mezi cizinci-zaměstnanci viditelně převažují muži (63,6 %), zejména u občanů EU (67,1 %). Mezi občany třetích zemí je jejich podíl jen mírně vyšší než zastoupení žen (53,7 %).
Z hlediska členění podle státního občanství mají mezi občany EU28 nejvyšší zastoupení občané Slovenska (150 317). Následují občané Polska (24 982), Rumunska (22 861) a Bulharska (21 240). Ve srovnání s rokem 2011, tj. s posledním rokem, za který byly dostupné přesné statistiky MPSV, jejich počty významně vzrostly. Pokud jde o cizince z třetích zemí, nejpočetněji jsou zastoupeni občané Ukrajiny (41 847), následováni občany Ruské federace (6 703), Vietnamu (5 098), Moldavska (2 501) a Mongolska (2 482). I v této skupině cizinců je patrný meziroční nárůst, přičemž nejvíce se v absolutních hodnotách zvýšily počty občanů Ukrajiny a Ruska.

Nejvíce cizinců je zaměstnáno ve zpracovatelském průmyslu

Téměř tři desetiny cizinců-zaměstnanců pracují ve zpracovatelském průmyslu. V tomto odvětví pracovala v roce 2015 téměř jedna třetina zaměstnanců ze zemí EU a více než pětina z celkového počtu zaměstnanců ze třetích zemí. Dalším odvětvím, které se v posledních letech dostává do popředí, jsou administrativní a podpůrné činnosti s13,7 %. Většina zde pracujících cizinců (80,3 %) připadala na občany EU. Ve stavebnictví bylo zaměstnáno 10,3 % cizinců z celkového počtu evidovaných úřady práce, ve velkoobchodě a maloobchodě jich pracovalo 10,7 % a i tady měli převahu občané z Unie. V roce 2015 pracovala ve stavebnictví více než jedna desetina (12,5 %) z celkového počtu cizinců-zaměstnanců z třetích zemí. Odpovídající podíl za cizince-občany EU činil 13,1 %. V odvětví velkoobchod a maloobchod bylo zaměstnáno 10,1 % z celkového počtu cizinců z EU a 12,8 % z celkového počtu cizinců-zaměstnanců pocházejících z třetích zemí.
Oproti tomu odvětvím s nejnižším zastoupením zaměstnaných cizinců zůstávala veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení, kde jejich podíl dosáhl pouhá 2,4 %.
Podíváme-li se na zaměstnané cizince z hlediska hlavních tříd klasifikace zaměstnání KZAM-ISCO, nejvíce jich najdeme ve třídě 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Zde bylo v roce 2015 zaměstnáno 28,6 % z celkového počtu zahraničních pracovníků-zaměstnanců. Stěžejní část (71,5 %) tvořili občané EU. Druhou početně zastoupenou kategorií byla třída 8 – Obsluha strojů a zařízení, montéři (17,6 %). Také tady měli dominantní zastoupení cizinci-občané Unie (83,2 %).

V letech 2012 až 2014 klesl počet podnikajících cizinců

Navzdory ekonomické krizi počet cizinců-držitelů živnostenského oprávnění v ČR až do konce roku 2011 rostl, když dosáhl svého maxima (93 059). Více než pětinu z tohoto počtu (21,5 %) tvořili občané EU. Mezi roky 2012–2014 však počet podnikajících cizinců poklesl.
V roce 2015 byl počet cizinců s živnostenským oprávněním na přibližně stejné úrovni (83 862) jako v roce 2014 (83 569). Pořadí nejpočetnějších státních příslušností cizinců se oproti roku 2014 příliš nezměnilo. Nejpočetnější skupinou byli občané Vietnamu (22 928), i když jen s nepatrným odstupem od Ukrajinců (22 796). Obě skupiny cizinců však zaznamenaly mírný meziroční pokles (o 4,9 p. b., resp. o 3,6 p. b.). Na třetím místě se již tradičně umístili občané Slovenska (14 393). Na rozdíl od Vietnamců a Ukrajinců jich viditelně přibylo (o 900 osob, tj. o 6,7 p. b.). Mezi další početněji zastoupené skupiny z hlediska státního občanství (s více než 1 000 registrovaných osob) patřili v roce 2015 Němci (2 962), Rusové (2 367), Poláci (2 134), občané Velké Británie (1 473), Bulharska (1 458), USA (1 232) a Rumunska (1 053).
Obdobně jako u skupiny cizinců v postavení zaměstnanců, také mezi cizinci s živnostenským oprávněním tvoří většinu muži (69,1 % v roce 2015). Z hlediska regionálního rozmístění bylo v roce 2015, stejně jako v roce 2014, nejvíce cizinců s živnostenským oprávněním (35,4 %) registrováno na území hl. m. Prahy. Mezi dalšími atraktivními regiony se umístily kraje Středočeský (11,2 %), Ústecký (9,3 %), Moravskoslezský (8,2 %) a Plzeňský (6,6 %).