Každý osmý starší 65 let pobírá příspěvek na péči

V roce 2015 pobíralo příspěvek na péči průměrně každý měsíc 337 tis. osob, z čehož více než dvě třetiny, 228 tis., byly osoby ve věku nad 65 let. Také výdaje na vyplácení příspěvků na péči pro osoby nad 65 let, přes 13 mld. Kč v roce 2015, představovaly přes 60 % celkových výdajů na příspěvek na péči. K nápadnému poklesu výdajů na tento příspěvek, který se projevil jak ve výdajích celkem, tak i ve výdajích na příspěvek pro osoby nad 65 let, došlo v roce 2011. Bylo to způsobeno značným snížením výše příspěvku na péči v prvním stupni závislosti u osob starších 18 let, a to z 2 000 na 800 Kč. Mírný pokles byl v daném roce zaznamenán také u průměrného měsíčního počtu příjemců příspěvku na péči. Pro některé osoby s méně závažnými zdravotními omezeními nebyla pravděpodobně nová výše příspěvku v I. stupni závislosti dostatečně vysoká k tomu, aby pro jeho získání byli ochotni celý proces podstoupit. Přiznání příspěvku na péči zahrnuje i sociální šetření v přirozeném prostředí žadatele. Od roku 2012 ovšem opět dochází k plynulému navyšování počtu příjemců příspěvku na péči i výdajů na jeho výplatu. Podstatnou většinu tohoto nárůstu tvoří právě zvyšování výdajů a počtu příjemců příspěvku na péči pro osoby nad 65 let, zatímco u mladších osob není růstový trend tolik zřetelný.

Mezi seniory pobírajícími příspěvek na péči jsou pochopitelně rozdíly dané věkem, pohlavím a stupněm závislosti. Ve věku od 60 do 69 let připadá na tisíc osob jen asi 29 příjemců. U lidí mezi 70 a 79 lety se tento poměr více než dvojnásobně zvyšuje na 75 osob, mezi osmdesátníky již příspěvek pobírá 300 osob a z nejstarších seniorů nad 90 let je na pomoci jiné osoby závislá už většina – 651 osob z tisíce.

Berou častěji příspěvek muži nebo ženy?

Zastoupení žen je v populaci nad 60 let obecně značně vyšší než zastoupení mužů, a tak nepřekvapí, že i mezi příjemci příspěvku na péči tohoto věku je více než dvojnásobný počet žen. Zajímavější pohled ovšem poskytuje přepočet příjemců příspěvku na tisíc obyvatel stejného pohlaví a věkových skupin. Ve věkových skupinách od 60 do 74 let je v přepočtu na tisíc obyvatel o něco více příjemců příspěvku mezi muži, nicméně rozdíly nejsou příliš velké. Od 75 let, spolu s rostoucím věkem a zvyšováním poměru osob závislých na pomoci jiné osoby, roste také zastoupení žen pobírajících příspěvek a dosahuje v přepočtu výrazně vyšších hodnot, než je tomu u mužů. Tento fakt je pravděpodobně způsoben více vlivy. Jedním z nich může být i vyšší úmrtnost mužů než žen, takže ve věkových skupinách nad 75 let už nejsou muži s vážnými zdravotními problémy tolik zastoupeni.
Také struktura příspěvků podle stupně závislosti je u mužů a žen rozdílná. V průměru pro všechny seniory nad 60 let se příliš neliší, ale při podrobnějším pohledu na jednotlivé věkové skupiny už jsou rozdíly znatelné. Celkově u osob nad 60 let pobírajících příspěvek na péči je z nich třetina závislá v I. stupni a další třetina v II. stupni závislosti. Zhruba 22 % pobírá příspěvek ve III. stupni a zbývajících 11 % ve IV. stupni závislosti. U mužů mezi 65 a 69 lety i mužů ve věku 90 až 94 let je struktura příspěvků na péči podle stupně závislosti velmi podobná průměrným hodnotám a jen v řádu několika málo procent přibývá s věkem seniorů závislých ve III. a IV. stupni na úkor méně závislých v I. a II. stupni. Naproti tomu u žen v těchto věkových skupinách (65–69 vs. 90–94) zůstává relativně stabilní pouze zastoupení příjemkyň příspěvku ve II. stupni závislosti. U příspěvku na péči ve III. a zejména IV. stupni dochází s věkem k značnému proporčnímu nárůstu, u příspěvku ve IV. stupni až dvojnásobnému. Tento růst je pak na úkor podílu příjemkyň příspěvku v I. stupni závislosti. Přestože je tedy struktura podle stupně závislosti v průměru u celé skupiny žen i mužů nad 60 let podobná, u mužů v jednotlivých věkových skupinách k velkým výkyvům nedochází, kdežto u žen se výrazně přelévají podíly mezi nejnižším a vyššími stupni závislosti.

Počty příjemců v krajích ČR jsou rozdílné

Absolutní počty jsou pochopitelně ovlivněny velikostí kraje a věkovou strukturou v kraji. Ovšem i po přepočtu na tisíc obyvatel daného věku můžeme pozorovat regionální rozdíly. V průměru připadá pro osoby ve věku nad 65 let 120 příjemců příspěvku na péči na tisíc obyvatel. Vyšší počty příjemců příspěvku na tisíc obyvatel vykazovaly mezi seniory obecně všechny moravské kraje, Kraj Vysočina a kraje Pardubický a Jihočeský. Nejméně jich bylo evidováno v hlavním městě Praze a Karlovarském kraji, kde na tisíc osob starších 65 let v průměru nepřipadlo ani 100 příjemců příspěvku na péči. Podprůměrných hodnot dosahovaly také kraje Středočeský a Plzeňský. Zhruba na úrovni republikového průměru se v počtu seniorů pobírajících příspěvek na péči na tisíc osob daného věku pohybovaly kraje Ústecký, Liberecký a Královéhradecký.
Regionální rozložení může ovlivňovat také rozmístění a dostupnost pobytových zařízení sociálních služeb se zaměřením na seniory, jako jsou domovy pro seniory se zvláštním režimem.