Senioři hledají na internetu praktické informace

Lidé starší 65 let tvoří v současné době téměř pětinu obyvatelstva České republiky, a právě ta je na tom v podílu uživatelů internetu zhruba stejně jako zbytek obyvatelstva před téměř třinácti lety. Mezi uživatele internetu, tedy ty, kteří použili internet alespoň jednou za poslední tři měsíce, můžeme totiž počítat pouze třetinu osob starších 65 let (32,5 %). Více než polovina jich dokonce internet nepoužila nikdy. Oproti tomu z populace mezi 16 a 64 lety se k uživatelům internetu v současné době řadí téměř 89 %.
Z celkového počtu 1 625 tis. osob v ČR, které internet nikdy nepoužily, jsou tři čtvrtiny (1 228 tis.) evidováni jako starobní důchodci.
Počet uživatelů internetu od roku 2002, kdy začal ČSÚ tyto ukazatele pravidelně sledovat, trvale roste. Za posledních deset let se jejich podíl v české populaci starší 16 let téměř zdvojnásobil. Paradoxně u nejstarší sledované skupiny (65+) je tento nárůst téměř desetinásobný. To je dáno naprosto jinou výchozí situací. Zatímco z nejmladší skupiny obyvatel ve věku 16–25 let využívalo v roce 2006 internet téměř 78 % a v posledních letech se tato hodnota blíží 100 %, mezi seniory staršími 65 let se v roce 2006 našla pouhá tři procenta uživatelů. Dnes je to již zmíněných 32,5 %. I do budoucna lze očekávat, že počty uživatelů internetu z řad seniorů se budou stále rychleji zvyšovat. Do důchodového věku se totiž již dnes dostávají lidé, kteří jsou zvyklí využívat internetové technologie automaticky jak v pracovním, tak v osobním životě.

Pro současné seniory starší 65 let totiž využívání informačních technologií většinou není nutností, ale spíše koníčkem a dobrovolnou aktivitou. Ačkoli tedy existuje nespočet iniciativ, které se snaží starší lidi v oblasti počítačové a internetové gramotnosti vzdělávat a jakkoli by mohl být internet pro seniory užitečným pomocníkem, pro dvě třetiny z nich je využívání internetu pravděpodobně již zbytečnou zátěží. Seznamovat se s ním a překonávat přirozenou nedůvěru, kterou k technologiím cítí, je pro ně těžké.

V přístupu převládá stolní počítač

Ze čtyř hlavních zařízení, která jsou pro přístup k internetu populací využívána nejvíce, tedy stolního počítače, notebooku, mobilního telefonu a tabletu, využívají uživatelé internetu v seniorském věku jednoznačně nejvíce právě stolní počítače. Zatímco využívání notebooku a mobilního telefonu pro přístup k internetu s věkem rapidně klesá, u stolního počítače je tomu právě naopak.
Starší lidé také nemají potřebu využívat několik zařízení najednou, stačí jim pouze jedno konkrétní zařízení, se kterým se naučí pracovat. Je to pro ně nejjednodušší, protože nemusejí řešit složitější operace, jako jsou synchronizace dat na různých zařízeních, případně nutnost si dokumenty přenášet přes externí zařízení.
Když už senioři používají internet, tak u něj v porovnání se svými mladšími spoluobčany většinou netráví příliš mnoho času.

I z činností, které u starších uživatelů internetu převládají, je pak znát, že jej využívají více k praktickým záležitostem než pro zábavu. Nejčastější činností na internetu napříč věkovými skupinami je posílání e-mailů. Poměrně vysoké zastoupení pak má i vyhledávání informací o zboží a službách a čtení on-line zpráv (internetových novin a časopisů). Více než 70 % z uživatelů internetu ve věku nad 65 let ovšem vyhledává informace o zdraví. Průměr v celé populaci uživatelů internetu nad 16 let činí u této činnosti 56 % a ze zkoumaných socio-demografických skupin vyhledávají takové informace více než senioři už jen ženy v domácnosti (včetně těch na mateřské či rodičovské dovolené). Více než třetina seniorů starších 65 let, kteří v posledních 3 měsících před dotazováním použili internet, také vyhledává informace o cestování, používá internetové bankovnictví a telefonuje přes internet. 37 % z nich dokonce na internetu sleduje filmy a videa a téměř třetina uvedla, že v posledních 12 měsících před dotazováním na internetu nakupovala.
Další činnosti zábavního charakteru, jako je používání sociálních sítí, poslech hudby přes internet, hraní her a nahrávání vlastního obsahu, jsou výsadou pouze 8 až 15 % uživatelů starších 65 let. I mezi seniory se však najdou blogeři a uživatelé s vlastními webovými stránkami. Jedná se asi o 6 tis. osob, což odpovídá jednomu procentu uživatelů internetu starších 65 let.

Čeští senioři jsou v užívání internetu pasivnější a konzervativnější než ti evropští

Pro srovnání českých seniorů s evropským průměrem musíme využívat data poskytovaná Eurostatem, která jsou ovšem ochuzena o věkovou skupinu od 75 let výš. Proto se v mezinárodním srovnání zaměříme na věkovou skupinu 65–74 let. Vzhledem k tomu, že věková skupina 75 let a výše se na internetu pohybuje naprosto minimálně, mohou se data z úvodu článku v porovnání s mezinárodním srovnáním i poměrně značně lišit.
Ještě v roce 2007 se čeští senioři s evropským průměrem v oblasti užívání internetu vůbec nemohli srovnávat. Průměrný počet evropských uživatelů internetu mezi 65 a 74 lety byl totiž více než 2krát vyšší než těch českých. V posledních pár letech však čeští senioři náskok evropských kolegů téměř dotáhli. K uživatelům internetu se tak řadí 49 % evropských, resp. 44 % českých osob mezi 65 až 74 lety.
Zásadní rozdíl ovšem nastává při pohledu na zařízení, pomocí kterých senioři na internet přistupují. Až 23 % evropských seniorů ve věku 65–74 let (48 % z uživatelů internetu v této kategorii) k tomu využívá mobilní telefon, v České republice je to jen 8 % osob v této věkové skupině (18 % z uživatelů internetu).
Při pohledu na srovnání různých činností na internetu lze říci, že čeští senioři jsou v užívání internetu pasivnější a konzervativnější než ti evropští. Zdá se, že internet stále využívají spíše jako starší typy masmédií (televize, rozhlas, tisk), raději tedy konzumují obsah, který na internetu vytvořil někdo jiný, než aby ho sami tvořili. Oproti nim jsou evropští senioři výrazně aktivnější, a to jak na sociálních sítích a při nahrávání vlastního obsahu na internet, tak při používání internetového bankovnictví.