Převážná většina pracujících se základním vzděláním se domnívá, že jejich znalosti a dovednosti nejsou využity (odpověď ne a spíše ne). Nespokojena je polovina všech respondentů se středním stupněm vzdělání bez maturity (vyučených). Poněkud lepší situace je mezi středoškoláky s maturitou, kde byl ale jejich podíl také vysoký (blížil se 40 %). S tím kontrastuje vysoký podíl absolventů terciárního studia, kde pouhých 13 % osob je nespokojeno s uplatněním svého vzdělání.
Uplatnění vzdělání 20–34letých osob v zaměstnání v roce 2016
Nízká spokojenost v oboru studia služby
Na úrovni středního vzdělání bez maturity se absolutně nejvyšší počet nespokojených soustřeďuje do dvou tříd absolvovaných oborů, a to do třídy technika, výroba a stavebnictví (92 tis.) a do třídy služby (téměř 60 tis.). Ve třídě služeb se jedná především o restauratérství (kuchařství, obsluha, pohostinské služby a rychlé občerstvení). Vyšší počet těchto osob je i v oboru kadeřnické a kosmetické služby. Právě ve službách je vysoký i celkový podíl nespokojených (62 %).
Ve skupině maturantů bylo absolutně nejvíce nespokojených v široce vymezeném oboru studia obchod, administrativa a právo, v oboru technika, výroba a stavebnictví a opět ve službách. Téměř polovina absolventů oboru služeb uvádí, že ve svém zaměstnání vůbec neuplatní nebo spíše neuplatní své vzdělání. Nespokojenost s uplatněním kvalifikace často uvádějí absolventi oboru umění a humanitní vědy, oboru zemědělství, lesnictví, rybářství a absolventi všeobecného vzdělání (gymnázia, lycea).
Přes vysokou úroveň spokojenosti s uplatněním znalostí u absolventů terciárního studia se však vyskytují i na této úrovni obory, kde je spokojenost nižší. Jedná se hlavně o služby a zároveň o obor umění a humanitní vědy.
Názor 20–34letých, že v zaměstnání není zcela nebo spíše není využita jejich kvalifikace (v %)
Nespokojeno je téměř 40 % mladých žen
Vedle oboru studia je spokojenost ovlivněna i věkem respondentů. Více než polovina pracujících ve věku 20–24 let není spokojena s uplatněním svých znalostí a dovedností. Převážně se jedná o absolventy středního stupně vzdělání s maturitou a bez maturity. Ve věkové skupině 25–29 let již převažuje počet spokojených (ano a částečně ano), když jejich podíl vzrostl na 55 % všech respondentů dané věkové skupiny. Vyšší podíl spokojených je i ve skupině mladších třicátníků. Ve všech pětiletých skupinách vždy převažovala vyšší spokojenost mužů než žen.
Ochota přestěhovat se kvůli svému budoucímu zaměstnání, 15–34 let, 2016
Mladí pracující s výjimkou pomáhajících rodinných příslušníků byli dotazováni, jestli se kvůli současnému zaměstnání přestěhovali. Kladně na otázku odpovědělo 167 tis., tj. necelých 13 % pracovníků ve věku 20–34 let. Přitom se jedná hlavně o absolventy terciárního studia a o absolventy středních škol s maturitou (celkem 104 tis. osob). Stěhovali se zejména v rámci České republiky (132 tis.). S velkým odstupem následoval počet osob, které se z důvodu zaměstnání přestěhovaly z nebo do zemí Evropské unie (28 tis.).
Výsledky za všechny země EU budou známy v roce 2018
Řada otázek v ad hoc modulu VŠPS na téma Mladí lidé na trhu práce byla respondentům pokládána poprvé. Proto nejsou k dispozici časově srovnatelné údaje, které by umožnily posoudit míru změn. V šetření nebyly zjišťovány údaje o úrovni spokojenosti mladých respondentů s finančním ohodnocením jejich práce. Je však zřejmé, že diferenciace ve výši příjmů podstatně ovlivňuje i názor respondentů na využití jejich kvalifikace. V roce 2018 Eurostat zveřejní údaje za všechny členské země EU.
Uplatnění vzdělání 20–34letých mužů a žen v jejich zaměstnání v roce2016 (v %)
S přibývajícím věkem se chuť stěhovat za prací snižuje
V porovnání se skupinou pracujících mladých uvažují ekonomicky neaktivní studenti o případné změně bydliště po ukončení studia daleko častěji. Možnost stěhovat se za prací uvádějí nejčastěji ekonomicky neaktivní mladí lidé ve věku 20–24 let, kteří se z valné části připravují na své povolání studiem na terciárním stupni. Více než 35 % respondentů v tomto věku uvedlo, že by se kvůli zaměstnání přestěhovali mimo ČR. Ve skupině 25–29letých by se kvůli zaměstnání chtělo přestěhovat mimo ČR pouze 16 %. Tento podíl se dále snižuje i ve skupině 30–34letých (8 %).
Je třeba poznamenat, že absolutní četnost neaktivních respondentů po dosažení 25, resp. 30 let výrazně klesá, a to zejména v souvislosti s dokončením terciárního stupně vzdělání. Z porovnání s údaji o skutečné migraci mladých pracujících je zřejmé, že ochota stěhovat se za prací do zahraničí je výrazně korigována právě nástupem do zaměstnání po ukončení studia.
