Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Za čtvrt století vzrostla střední délka života průměrného obyvatele Evropské unie bez ohledu na pohlaví ze 74,2 na 80,9 roku. V roce 2014 činila naděje dožití mužů 78,1 a žen 83,6 roku.

Největší nárůst naděje dožití bez rozdílu pohlaví byl od roku 1990 zaznamenán v Estonsku (+7,5 roku), následovala Česká republika (+7,4 roku), zatímco v Lotyšsku a v Bulharsku se ve stejném období zvýšila střední délka života pouze o tři roky.

Přečtěte si titul o zdraví obyvatel EU

Publikace s názvem Health at a Glance: Europe 2016 (Stručný pohled na zdraví: Evropa 2016) přináší nejnovější informace o zdraví obyvatel 28 členských států Evropské unie, pěti kandidátských zemí a třech zemí Evropského sdružení volného obchodu.

Většinu nárůstu lze připsat snížení úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci, a to zejména u osob ve věku 50–64 let. Ne ve všech zemích ale naděje dožití stále meziročně roste. Například mezi roky 2014 a 2015 došlo ve Francii a v Itálii k jejímu mírnému zkrácení. Na vině byly „cyklické faktory“: mimořádně dlouhá a intenzivní chřipková epidemie a také extrémní změny počasí. Tyto okolnosti se promítly do zdravotního stavu především u osob starších 75 let, které již trpěly vícero chronickými onemocněními, a chřipka tak pro ně měla fatální následky.

Rozdíly jsou mezi regiony téže země

Nejen mezi jednotlivými zeměmi ale i mezi různými regiony v téže zemi lze pozorovat velké rozdíly, a to nejen v naději dožití jako celku, ale také v naději dožití ve zdraví. Jistý vliv na střední délku života má i úroveň vzdělání a příjmu. To je způsobeno zejména rozdílnou mírou vystavování se okolnostem, které mají vliv na zdraví, a také rozdílům v přístupu (ve smyslu možnosti i rychlosti) k vysoce kvalitní péči.
K dalšímu nárůstu naděje dožití by mohlo přispět snížení úmrtnosti na tzv. odvratitelné příčiny smrti. V důsledku nemocí a úrazů, kterým bylo možné předejít, zemře ročně v zemích Evropské unie celkem 1,2 mil. osob.
Před třemi lety uvedla více než pětina dospělých v členských zemích EU, že se alespoň jednou za měsíc opije. Více než pětina starších 18 let denně kouří. Každý šestý obyvatel Evropské unie je obézní. Přitom na přelomu tisíciletí to byl pouze každý devátý.

Ženy žijí déle, ale zdravější nejsou

Důležitý však není jen počet let, která má osoba narozená v daném roce šanci prožít, pokud by struktura a úroveň úmrtnosti byla stejná jako v roce jejího narození. Svou roli hraje také počet let, která člověk prožije ve zdraví. Ženy mají před sebou v průměru 61,8 roku bez zdravotních omezení, muži jsou na tom podobně – 61,4 roku. Více ZDE.