Pro výpočet indikátorů míra nízké pracovní intenzity, míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením se využívají data z každoročního výběrového šetření Životní podmínky (EU-SILC). Kromě výsledků za Českou republiku se publikují i hodnoty za regiony soudržnosti NUTS2. Ty jsou však vzhledem k menšímu zastoupení populace analyzovaných území v porovnání s celkovou populací náchylnější k nepřesnostem. Za účelem omezení případných výkyvů byly hodnoty každého z ukazatelů vypočítány jako tříletý průměr za období 2014–2016.
Chudoba domácnosti úzce souvisí s pracovní intenzitou jejích členů. Domácnosti pracujících mají vyšší průměrné příjmy než domácnosti nezaměstnaných či nepracujících důchodců.
Nízkou pracovní intenzitu vykazuje průměrně 7 % osob v domácnostech
V České republice žilo v období 2014 až 2016 v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou průměrně 7,0 % osob. Z regionů vykazovaly nejlepší výsledek Střední Čechy, kde pouze 3,8 % osob žilo v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou, následovány Prahou (4,0 %) a regionem Jihovýchod (4,6 %).
Také další tři regiony (Severovýchod, Jihozápad a Střední Morava) měly nižší hodnotu ukazatele, než vykazoval průměr Česka. Rozdíly mezi regiony byly minimální – rozdíl mezi prvním a šestým krajem činil pouze dva procentní body.
Indikátory chudoby v regionech Česka v období 2014–2016
Naopak nejvyšší podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou se vyskytoval v regionu Moravskoslezsko (14,6 %) a Severozápad (15,6 %).
Jiný pohled na vyčíslení chudoby vychází z rozložení příjmů v rámci domácnosti. Na úrovni České republiky se podíl osob ohrožených příjmovou chudobou dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 9,7 %. Celkem pět regionů mělo v období 2014–2016 podíl osob ohrožených příjmovou chudobou nižší, než činil celorepublikový průměr. Nejnižší hodnota míry ohrožení příjmovou chudobou byla zaznamenána ve Středních Čechách (5,8 %) a v Praze (6,0 %). Vyšší podíl osob, než byl průměr Česka, měly tři regiony: Střední Morava (11,3 %), Severozápad (15,0 %) a Moravskoslezsko (16,8 %).
Nízká pracovní intenzita
Pracovní intenzitu lze měřit pomocí ukazatele míra nízké pracovní intenzity, kdy je nejprve každému členu domácnosti (ve věku 18–59 let s výjimkou studujících ve věku 18–24 let) přiřazen podíl počtu měsíců, ve kterých pracoval, k celkovému počtu měsíců, kdy byl členem dané domácnosti. Pokud součet za všechny osoby v domácnosti činí méně než 20 % (tj. celková pracovní kapacita osob 18–59 let je v daném roce využita na méně než 20 %), jedná se o domácnost s nízkou pracovní intenzitou. Všichni její členové mladší 60 let jsou pak započítáni mezi osoby s nízkou pracovní intenzitou.
Nejméně materiálně deprivovaných osob je v regionu Jihozápad
Dalším pohledem na chudobu je hodnocení materiálních podmínek jednotlivých domácností. Lze je porovnávat pomocí indikátoru míra materiální deprivace.
V období 2014–2016 se potýkalo s materiální deprivací průměrně 5,7 % obyvatel ČR. Na regionální úrovni lze pozorovat dvě odlišné skupiny: regiony s nízkou (3,1–5,7 %) a naopak vysokou (Moravskoslezsko a Severozápad) hodnotou (10,4 a 11,8 % osob).
V rámci regionů s nízkou hodnotou ukazatele míra materiální deprivace se ukázalo rozdílné pořadí než v případě předchozích dvou indikátorů: Praha a Střední Čechy byly na předních pozicích vystřídány regiony Jihozápad a Severovýchod. Rozdíly jsou opět minimální, avšak určitou roli mohly sehrát náklady na bydlení či rozdíly ve vnímání materiálních potřeb (nemohou si dovolit vs. nepotřebují).
Míra ohrožení příjmovou chudobou
Za ohrožené příjmovou chudobou se považují osoby žijící v domácnostech s příjmy nižšími než 60 % mediánu příjmů domácností, přičemž se zohledňuje velikost a složení domácnosti.
Souhrnný ukazatel: míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením
Kombinací všech tří uvedených indikátorů je míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením. Tento indikátor zahrnuje osoby, které byly ohroženy podle alespoň jednoho z indikátorů.
Ve sledovaném období bylo průměrně v Česku ohroženo příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením 14,0 % osob. Ukázalo se, že prostorový vzorec regionů se nezměnil, prvních pět regionů mělo hodnotu indikátoru nižší než průměr Česka, opět s nevýraznými rozdíly (2,2 p. b. mezi prvním a pátým v pořadí). Region Střední Morava ležel lehce nad průměrem (15,5 %), výrazněji nad průměrem se nacházely regiony Severozápad (21,0 %) a Moravskoslezsko (22,1 %).
Přestože každý z ukazatelů (míra nízké pracovní intenzity, míra ohrožení příjmovou chudobou, míra materiální deprivace a míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením) sleduje chudobu z odlišné perspektivy, pořadí regionů v rámci jednotlivých indikátorů je podobné. To poukazuje na souvislosti mezi sledovanými aspekty chudoby. V regionech, kde je vyšší podíl osob žijících v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou, je také vyšší podíl osob ohrožených příjmovou chudobou a naopak.
Materiální deprivace
Indikátor míra materiální deprivace je konstruován na základě odpovědí domácností, zda si mohou dovolit: 1. zaplatit neočekávaný výdaj ve výši několika tis. Kč (konkrétně 9 900 Kč v roce 2016); 2. jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den; 3. dostatečně vytápět byt; 4. zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov; 5. mít pračku; 6. vlastnit barevnou televizi; 7. mít telefon; 8. vlastnit osobní automobil; 9. hradit včas náklady spojené s bydlením – nájemné, splátky hypotéky, platby za energie (elektřinu, teplo, plyn a vodu) a splátky ostatních půjček, úvěrů nebo leasingu. Osoby žijící v domácnosti, která si nemůže z finančních důvodů pořídit čtyři a více položek, jsou označeny za materiálně deprivované. Indikátor měří jejich podíl ve společnosti.
Podobně v regionech, ve kterých se potýkají s vysokým ohrožením příjmovou chudobou, žije také nejvyšší podíl materiálně deprivovaných osob. Avšak u posledně jmenovaného vztahu je nutné si uvědomit, že příjmy se zjišťují za předchozí kalendářní rok a tedy posuzují aktuální situaci, zatímco materiální deprivace odráží dlouhodobější stav. Ta se totiž nemusí projevit okamžitě po snížení příjmů domácnosti, ale až v případě delšího období s nedostatečnými příjmy. To platí zpravidla i opačně – při zlepšování finanční situace chudé domácnosti.
V případě souhrnného ukazatele míra ohrožení příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením odpovídá prostorové rozložení regionů situaci, kterou vyjadřují zbylé tři indikátory. Jelikož jeho hodnota je v jednotlivých regionech nižší, než činí prostý součet hodnot dalších indikátorů chudoby, je zřejmé, že dotčení lidé se zpravidla potýkají s více než jedním typem ohrožení.
