Babičko, dědečku, už vám přišel důchod?

Šestina lidí starších 60 let má podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zkušenost s některou z forem zneužívání. S tím, jak se zvyšuje zastoupení starších osob v populaci, poroste i počet těch, kteří budou v seniorském věku muset čelit nějaké formě násilí.

Každý rok si v polovině června, na základě rezoluce č. 66/127 Valného shromáždění OSN, připomínáme Světový den prevence násilí na seniorech. Povědomí o zneužívání seniorů není ve společnosti příliš rozšířené. Toto téma je stále tabuizováno, přestože zneužívání je vystaveno 16 % osob starších 60 let.

Psychické násilí převažuje

Nejčastěji se starší lidé potýkají s psychickým týráním, s nímž má zkušenost 11,6 % osob ve věku 60 a více let. Druhá největší skupina (6,2 %) je vystavena finančnímu nátlaku, 4,2 % seniorů jsou zanedbáváni, 2,6 % jsou vystaveni fyzickému násilí a téměř každý stý (0,9 %) má dokonce zkušenost se sexuálním násilím. Údaje pocházejí z 28 zemí, přičemž 12 z nich bylo nízko či středně­příjmových. Podle odhadů WHO má na celém světě zkušenost se zneužíváním 141 mil. osob starších 60 let. Jestliže podíl těch, kteří jsou mezi seniory zneužíváni, zůstane i do budoucna konstantní, pak v roce 2050, kdy budou na planetě žít více než 2 mld. osob ve věku 60 a více let, už bude mít násilí na seniorech 320 mil. obětí.
Psychické násilí na seniorech zahrnuje mimo jiné i vyvolání pocitu méněcennosti, například nevhodným oslovováním. Je zcela přirozené, že vnuk či vnučka oslovují rodiče svých rodičů „babičko, dědečku“, ale toto oslovení patří do rodiny. Pro pracovníky domovů seniorů už to jsou, pokud se s klienty nedohodnou jinak, „paní Novotná, pan Novák“.
U fyzického či sexuálního násilí jsou následky na těle zjevné, avšak i psychický teror se kvůli nárůstu stresu a případnému rozvoji deprese podepisuje na zhoršení fyzického stavu týraného seniora. Jen v USA byly každoroční výdaje na léčbu následků zneužívání seniorů vyčísleny částkou 5,3 mld. dolarů.
Mezi rizikové faktory, které mají vliv na rozvoj násilí na seniorech, patří celkový fyzický a psychický stav seniora, rodinné zázemí a sociokulturní zvyklosti. V poslední zmíněné kategorii se jedná především o to, jaké je postavení žen v dané společnosti a především jak se změní jejich sociální status po úmrtí manžela.

Devět z deseti násilníků je z rodiny

K případnému rozšíření zneužívání seniorů také přispívá jejich obrázek ve společnosti. V kulturách, které vnímají své stárnoucí členy mimo jiné jako podstatnou část svého kulturního bohatství, jako nositele tradic, jako ty, kteří vychovávají nejmladší generaci a vyprávějí jim příběhy z minulosti, jsou senioři zneužíváni zcela výjimečně. Přitom v celosvětovém měřítku se mezi těmi, kteří se dopouštějí nějakého druhu násilí na seniorech, devět z deseti rekrutuje z okruhu nejbližší rodiny. Často jsou to děti či manžel týraného seniora. Podle odhadů WHO se však pouze každý dvacátý případ násilí páchaného na seniorech dostane až k projednávání před správním orgánem či policií. Pouze 40 % zemí, mezi nimiž je i ČR, ve kterých se konalo alespoň základní šetření k tomuto tématu, má vypracovaný národní plán boje proti zneužívání seniorů a jen 17 % z těchto zemí iniciuje výběrové šetření na toto téma. Více ZDE.