První polovina letošního roku je za námi. Jak ji vnímáte z hlediska aktivit ČSÚ?
Bylo to velmi náročné období. Řekla bych, že pracovní program byl pro většinu zaměstnanců Úřadu mnohem složitější než v předchozích letech. Vedle většího objemu běžných úkolů, které byly úspěšně naplněny, narostl i počet mimořádných aktivit a povinností, zejména těch administrativních, které bylo rovněž nutné řešit.
Začněme těmi běžnými úkoly, které se podařilo realizovat. Jaké z nich považujete za nejvýznamnější?
Prioritní úkoly stanovené pro letošní rok jsou stále v běhu. Samozřejmě i zde nalezneme dílčí úspěchy a neúspěchy. Velmi pozitivně hodnotím, že se našim zaměstnancům v těsné spolupráci s respondenty podařilo výrazně zlepšit on-line sběr dat. Po relativně dlouhé přípravě jsme také provedli reformu statistiky rodinných účtů. Tato statistika je nejrozsáhlejší a nejdražší z rutinních šetření ČSÚ. Pokud jde o samotný chod Úřadu, zvládli jsme realizovat povinné „přesoutěžení“ naprosté většiny 155 míst představených. A to i přesto, že v souvislosti s implementací služebního zákona došlo k velkému nárůstu administrativy. V tom mi dá řada ministerstev i úřadů jistě za pravdu. Je třeba zmínit také zajištění bezproblémového zpracování výsledků opakovaných lednových voleb do Senátu nebo únorových a květnových voleb do zastupitelstev obcí. V neposlední řadě byla ověřena i využitelnost dostupných administrativních zdrojů dat pro účely zpracování sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021.
Zmínila jste progres v on-line sběru dat. V čem spočíval?
Zaměřili jsme se na intenzivní propagaci systému Dante Web, v němž respondenti mohou elektronicky vyplňovat výkazy. Díky tomu se zvýšilo využití on-line formulářů. Zatímco v lednu až květnu minulého roku bylo u rozsáhlejších úloh s 500 a více respondenty vyplněno až 34 % výkazů prostřednictvím aplikace Dante Web, ve stejném období tohoto roku vzrostl tento podíl až na 40 %. To nás samozřejmě těší. V propagaci on-line sběru dat určitě budeme pokračovat. Elektronické vyplňování je komfortnější pro obě strany – respondenty i statistiky.
Předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová v září oslaví sedmý rok ve funkci.
Má vliv i na snižování administrativní zátěže respondentů statistických formulářů ČSÚ?
Do určité míry ano. Přestože Český statistický úřad v současné době využívá více než sto administrativních zdrojů dat, tj. různých informačních systémů ministerstev apod., stále se neobejde bez údajů získaných od respondentů prostřednictvím statistických zjišťování. Abychom snížili zátěž respondentů, pravidelně analyzujeme informační požadavky uživatelů. Zároveň redukujeme počty zjišťovaných ukazatelů a implementujeme nové metody pro zpracování dat. Jak jsem již zmínila, snažíme se získávat a zavádět do produkčního procesu i nové administrativní zdroje dat. Ale na to musejí být vždy dvě strany. Nicméně od roku 2008 se nám podařilo snížit zátěž respondentů zhruba o 55 % a zredukovat počet zjišťování Českého statistického úřadu ze 127 na 90.
Stojí dalšímu snižování zátěže něco v cestě?
Pro další redukci administrativní zátěže je zásadní další rozvoj administrativních zdrojů a možná i vstřícnější předávání dat našemu Úřadu ostatními orgány veřejné správy. Častými překážkami jsou odlišný, resp. nedostatečný detail administrativního zdroje, časová dostupnost a celková kvalita dat. Data jsou nám totiž předávána v různých formátech od databázových dumpů s metadatovým popisem přes xml soubory až po formát csv bez metadat. Zpracování a propojení takto rozličných datových formátů je potom technicky a finančně náročné.
V úvodu jste hovořila o mimořádných úkolech, s nimiž se ČSÚ v první polovině roku potýkal. O co šlo?
Zmíním jen ty nejvýznamnější. Patří sem například ukončení publikování údaje o průměrné nominální mzdě v nepodnikatelské sféře, pokračování diskusí o rozdílech mezi administrativními daty Ministerstva životního prostředí a statistikou odpadů ČSÚ, prodlení v oblasti přípravy sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 nebo ryze interní problémy související s tvorbou a implementací nového systému hodnocení a odměňování personálu.
Mohla byste alespoň stručně tyto problémové okruhy charakterizovat?
Začnu u prvně jmenovaného. Údaj o průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře, od kterého odvozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí výši platů státních představitelů, soudců nebo státních zástupců, přestal ČSÚ publikovat po předchozím oznámení od prvního čtvrtletí 2017, a to ve vazbě na změnu mezinárodní metodiky. Dosud používané vymezení nepodnikatelské sféry objektivně ztratilo smysl, takže už nadále nebylo možné poskytovat spolehlivé a časově stabilní statistické údaje o průměrné mzdě v příslušné oblasti. Veřejnost jsme o tom hojně informovali např. v předchozích vydáních Statistiky&My nebo prostřednictvím tiskových zpráv.
Odkaz na údaj je ale zmíněn v legislativě. Jaké je zde řešení?
Nejtransparentnějším a nejvhodnějším řešením, na kterém se už vloni shodla pracovní skupina složená ze zástupců dotčených ministerstev, soudců či státních zástupců, je novelizovat zákon o platech a nahradit v něm odkaz na mzdu v nepodnikatelské sféře metodicky stabilním údajem o průměrné nominální mzdě na přepočtenou osobu v národním hospodářství.
V čem je tedy problém?
Letos na jaře někteří členové pracovní skupiny změnili svůj postoj, na kterém se vloni shodli. A nyní je snaha se navrhovanému legislativnímu řešení vyhnout. Mimo jiné se po ČSÚ žádá, aby dál zpracovával zmíněný ukazatel. Podle nového evropského standardu ale již nelze nepodnikatelskou sféru srovnatelně vymezit. Potvrzuje to i znalecký posudek, který máme k dispozici. Jako apolitická instituce nemůžeme svévolně určovat obsah ukazatele, pro který již není metodická opora. Pokud by ČSÚ byl kýmkoliv nucen určovat nový význam metodicky zaniklého pojmu, jednalo by se o politické, nikoliv odborné rozhodnutí. To mu s ohledem na jeho zákonný status odborné nezávislosti nepřísluší. Věříme, že toto bude akceptovat i soud, který bude rozhodovat o žalobě, jež byla na Úřad podána.
Nezávislosti se týká i kauza statistiky odpadů. Jak se vyvíjí?
Stále jednáme s Ministerstvem životního prostředí o způsobu, jakým bude naplněno naše vzájemné ujednání týkající se rozdílů ve vykazování produkce komunálního odpadu. Nebudu nyní zabíhat do podrobností. Ty jsou čtenářům známy z médií nebo z předchozích čísel Statistiky&My. Bohužel ze strany ministerstva dosud nedošlo k přehodnocení resortní metodiky výpočtu ani samotného systému sběru dat. Bez toho není možné, abychom resortní data přebírali a využívali je pro reporting Eurostatu. Jak konstatuje nejnovější přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, je nezbytné, aby Česká republika používala statistické údaje o odpadech, které jsou v souladu s evropskou legislativou. Za jediná relevantní data jsou proto v této oblasti stále považována statistická data ČSÚ.
Zmínila jste i přípravy sčítání lidu. V čem jsou komplikované?
Diskuse o praktické realizaci tohoto projektu jsou skutečně složité, a proto má příprava zpoždění. Nicméně se domníváme, že v krátké době by měla být hotova konsolidovaná verze návrhu věcného záměru zákona. Tato mimo jiné počítá s vyšším využitím administrativních zdrojů dat během cenzu. To by znamenalo významně menší rozsah sčítacích formulářů. Návrh počítá také s dodavatelským řešením terénních prací nebo s vyšším využitím elektronického způsobu sčítání. Tím však tento úkol ani pro nás, ani pro spolupracující instituce nekončí. Naopak. Očekávám, že diskuse, ať již v rámci jednání této, či nové vlády, budou velmi živé.
Jmenovala jste také interní záležitost týkající se personalistiky. O co se jedná?
Zejména o nová pravidla finančního ohodnocení zaměstnanců ČSÚ. V rámci optimalizace systému odměňování Úřadu byl stanoven objem prostředků na osobní příplatky zvlášť pro jednotlivé útvary na základě jednotného standardu. Ředitelé odborů tak dostali možnost přidělovat příplatky podle výsledků hodnocení zaměstnanců a s přihlédnutím k náročnosti jednotlivých činností. Potíž je v tom, že odbor personalistiky a mezd dostatečně nezkoordinoval hodnocení zaměstnanců s přidělováním osobního ohodnocení. Zároveň nezpracoval jednotnou metodiku pro návrhy platových změn. Její absence by však vedla ke zcela neodůvodněným rozdílům mezi platy jednotlivých zaměstnanců vykonávajících srovnatelnou práci. V návaznosti na to nedošlo k přijetí návrhů na navýšení osobních příplatků. Tato nedůsledná příprava si následně vyžádala i nezbytná personální opatření. Na druhé straně je třeba uvést, že nerozdělení části prostředků na příplatky umožnilo rozdělit mimořádné odměny.
Mohla byste na závěr souhrnně vyhodnotit první pololetí?
Vysoce oceňuji, že zaměstnanci ČSÚ odvedli velmi dobrou práci. Řada úkolů byla vyřešena. Zároveň je třeba konstatovat, že aktivity spojené s řešením vybraných problémů budou pokračovat. U některých, zejména soudních sporů můžeme očekávat i delší dobu pro dosažení výsledků.
Jsou alespoň prázdniny jakousi oddechovou pauzou pro vás i vaše zaměstnance?
V letošním roce rozhodně ne. Kromě jiného se připravujeme na podzimní volby. Prázdniny by však měly být obdobím, kdy všichni čerpáme síly do další práce. Proto přeji všem čtenářům krásné léto a samé usměvavé lidi v jejich okolí.
