Veterinární lékařství prošlo, stejně jako humánní, během posledních pár století značným vývojem. Ještě v raném novověku se léčení zvířat věnovali především medicínsky nevzdělaní léčitelé, jejichž často i škodlivé metody byly ovlivněny šamanstvím a lidovými pověrami. Po zásadních medicínských objevech v druhé polovině 19. století došlo k prudkému rozmachu klasické medicíny a ta zvířecí nezůstávala pozadu. S rozvojem společnosti přestali být nejčastějšími pacienty zvěrolékařů skot a koně a jejich zájem se postupně přesouval k čím dál tím početněji chované skupině zvířat – domácím mazlíčkům. Komora veterinárních lékařů předpokládá, že do pěti až deseti let lze očekávat kritický nedostatek zvěrolékařů v hospodářství. Zájem o léčení menších zvířat potvrzují i studenti z Fakulty veterinárního lékařství v Brně, kteří jako své budoucí pacienty vidí hlavně psy, kočky a exotická zvířata. Možnosti léčby jsou na srovnatelné úrovni s humánní medicínou, někde ji i předbíhají – například v použití kmenových buněk. Omezením v léčbě zvířat jsou tak především finanční možnosti jejich majitelů.
Počet veterinářů na 10 tis. obyvatel v krajích ČR v roce 2015
V Evropě patříme ke špičce chovatelů
Jedno a více zvířat chová polovina českých domácností, tomu odpovídají i data ze statistiky rodinných účtů. Podle údajů ČSÚ měla v roce 2015 více než čtvrtina českých domácností (28,3 %) psa a necelá pětina (18,6 %) kočku. Patříme tak v Evropě ke špičce chovatelů domácích mazlíčků. Za jejich péči utratíme dohromady kolem dvou miliard korun ročně. Do těchto výdajů jsou zahrnuty všechny služby pro domácí zvířata, tedy kromě veterinární péče, i postupně se rozvíjející psí kosmetické salóny nebo hotely. Pro srovnání, je to přibližně stejná částka, jakou české domácnosti vynaloží za papírenské zboží, psací a kreslicí potřeby nebo za jízdní kola. Pokud připočteme i samotné náklady na pořízení zvířete, krmivo a jiné potřeby pro chov, dostaneme se k více než 12,6 mld. Kč ročně. Této částce odpovídá například výdaj na pojištění související s dopravou nebo za knihy, noviny a papírenské zboží.
Bezdětné domácnosti utratí za zvířata nejvíce
Zajímavostí je, že výdaje na zvířecí miláčky jsou přibližně o 73 % vyšší v bezdětných domácnostech oproti domácnostem s dětmi. To odpovídá výsledkům marketingového průzkumu společnosti Focus, Marketing and Social Research, podle kterého si lidé nejčastěji zvíře pořizují, když děti opustí domov, a zvíře se tak stává pojistkou proti osamělosti. To potvrzuje také členění výdajů domácností podle věku osoby v jejím čele. Nejvíce za své zvířecí kamarády utratí domácnosti, kde osoba v čele je ve věku od 50 do 69 let. Mezi lety 2009 a 2015 pak výdaje domácností na veterinární a ostatní služby pro domácí zvířata vzrostly o 26,3 %, celková čistá peněžní vydání domácností vzrostla o 4,6 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč, na přepočtené počty osob
Je zvěrolékařů dostatek?
Počátky institucionalizované výuky veterinární medicíny se v našich krajích datují k roku 1784, kdy se stala součástí studia lékařských fakult pražské a olomoucké univerzity. První samostatná veterinární škola byla založena až po první světové válce v Brně. Většina studentů po dokončení studií v Jihomoravském kraji nejspíše nadále nezůstává, neboť na deset tisíc obyvatel tam připadají 4 veterináři. Největší obslužností, co se týče zdraví domácích zvířat, se „pyšní“ Kraj Vysočina s 5,1 veterináře na deset tisíc obyvatel. Na opačné straně žebříčku se nachází kraj Karlovarský s 1,9 veterináře na deset tisíc obyvatel. Pro přesnost je třeba zmínit, že veterináři se v tomto případě myslí všechny podnikatelské subjekty zařazené podle klasifikace CZ-NACE do oddílu 75 – Veterinární činnost. Sem spadá kromě zdravotní péče o užitková zvířata a zvířata v zájmovém chovu také činnost sanitek pro nemocná zvířata a laboratorní testování vzorků zvířat.
Tržby a mzdy se ve veterinární činnosti zvyšují
Z hlediska národního hospodářství není veterinární činnost nijak významná. V roce 2015 utržila 4 mld. Kč.
Průměrná hrubá měsíční mzda na jednu přepočtenou osobu byla v roce 2015 ve veterinární činnosti ve srovnání s průměrnou mzdou v celém hospodářství (26 591 Kč) poměrně nízká, činila 16 831 Kč. Zde je však namístě poznamenat, že většina veterinářů jsou podnikající fyzické osoby a téměř 58 % z 3 810 zaměstnaných osob v této činnosti tvoří pracující majitelé. Vyplácená mzda se proto vztahuje spíše k veterinárním asistentům než k veterinářům samotným, jejichž odměnou je jejich zisk. Z dlouhodobého hlediska se však veterinářům tržby i průměrná mzda zvyšují.
