Nejen státy Evropské unie produkují energii z různých zdrojů. Převládající zdroj energie v každé zemi je určen mnoha faktory, zejména disponibilitou přírodními zdroji, politikou a polohou země. Podle Eurostatu pocházelo v roce 2015 nejvíce primární energie z jaderného paliva (28,9 %) a z obnovitelných zdrojů (26,7 %), méně pak bylo obsaženo v tuhých palivech (18,9 %), zemním plynu (14,1 %) a ropě (9,8 %). Zbytek energie (1,7 %) byl vyroben z jiných zdrojů, například energetickým využitím odpadu. V České republice, která těží hnědé i černé uhlí, bylo nejvíce vyprodukované energie obsaženo v tuhých palivech (58,6 %). Následovala jaderná energie (24,2 %) a energie z obnovitelných zdrojů (14,9 %).
Energetická závislost Česka je relativně nízká
Evropská unie je závislá na dovozu paliv, především ropy a zemního plynu. V roce 2015 její energetická závislost činila 54 % (tj. podíl salda zahraničního obchodu se státy mimo EU na celkové spotřebě a skladování). Česká republika je s 32 % šestou nejméně závislou zemí Evropské unie. Nejméně závislé jsou Estonsko, Dánsko a Rumunsko, naopak nejzávislejší na dovozu (přes 95 % spotřeby energie) jsou Kypr, Malta a Lucembursko.
Ještě před deseti lety se celková spotřeba energie zemí Evropské unie blížila 55 tis. petajoulů (PJ). Ke skokovému poklesu spotřeby došlo v roce 2009, a to kvůli snížení průmyslové produkce v důsledku globální ekonomické krize. Meziroční propad tehdy činil 5,9 %, v Česku byl propad jen o málo nižší.
V posledních letech pokračoval pokles spotřeby energií jak v Evropské unii, tak v České republice. Mezi hlavní příčiny snížené spotřeby patřily přesun energeticky náročných odvětví (například výroby oceli) mimo Evropskou unii a opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
V letech 2014 a 2015 dosáhla spotřeba energií na tak nízkou úroveň, na které byla osmadvacítka naposledy před dvaceti lety.
V roce 2015 činila spotřeba energie v Evropské unii 49,4 tis. PJ. Podobný vývoj je patrný i v Česku, kde dosáhla 1,1 tis. PJ, což bylo 2,3 % spotřeby Unie.
Šetření o spotřebě energií v domácnostech v ČR
První šetření se uskutečnilo v roce 1997, druhé v roce 2004 a poslední – ENERGO2015 skončilo 15. ledna 2016. Jeho cílem bylo získat aktuální údaje o spotřebě paliv a energií v domácnostech podle účelu použití na konkrétní činnost, o energetické účinnosti vybraných spotřebičů a o spotřebě obnovitelných druhů energie. Více ZDE.
Ropné produkty tvoří většinu spotřeby
Největší podíl na konečné spotřebě energií v Evropské unii mají ropné produkty (nafta, motorový benzin aj.). V roce 2015 tvořily 39,6 % spotřeby. Následoval zemní plyn (21,8 %), elektřina (21,7 %) a přímé využití obnovitelných zdrojů, například palivového dřeva a bioplynu pro výrobu tepla (8,0 %). Skutečné využití obnovitelných zdrojů bylo ještě o trochu vyšší, protože výrobu elektřiny ve vodních, větrných a fotovoltaických elektrárnách zahrnul Eurostat do kolonky výroba elektřiny. Strukturu spotřeby doplnily tuhá fosilní paliva (4,3 %), nakupované teplo (4,2 %) a ostatní zdroje (0,4 %).
Energetická závislost zemí EU v roce 2015 (v %)
V České republice tvořily ropné produkty jen 27,6 % konečné spotřeby (4. nejnižší podíl v EU). Na Kypru, který v tomto směru Unii „vévodí“ tvořily přes 70 %. Zemní plyn je doménou Nizozemska (přes 35 %), zatímco Česko patří k evropskému průměru (22,4 %). Průměrný je i podíl elektrické energie v ČR (19,4 %). Zde má primát Švédsko, kde podíl elektrické energie tvoří téměř 34 % spotřeby.
Ostře sledované je zejména zastoupení obnovitelných zdrojů energie. Jejich podíl v Česku činil 11,3 %, proto se zatím nemůže rovnat zemím, které již přesáhly hranici 20 %, tj. Lotyšsku, Finsku a Švédsku. Pro střední Evropu je typická vyšší spotřeba tuhých paliv, větší podíl na konečné spotřebě energií než v Česku (9,6 %) mají pouze v Polsku a na Slovensku.
Z pohledu konečné spotřeby energie v EU podle ekonomického sektoru byl energeticky nejnáročnějším sektor dopravy, na který v roce 2015 připadalo 33,1 % energie. Silniční doprava tvořila 82 % spotřeby v dopravě. Na konečné spotřebě se dále podílely domácnosti (25,4 %), průmysl (25,3 %), služby (13,6 %) a zemědělství a lesnictví (2,2 %).
Česká republika je tradičně průmyslovou zemí, což zde bylo znát i na energetické náročnosti. V průmyslu se u nás spotřebovalo 30,9 % energií, v domácnostech 25,1 % a v dopravě pouze 24,3 %. Podprůměrná byla spotřeba v sektoru služeb (10,7 %) a průměrná v zemědělství a lesnictví (2,3 %).
Výroba elektřiny v EU podle zdroje (v %)
Třetina elektřiny je z obnovitelných zdrojů
V roce 2015 přesáhla výroba elektrické energie v Evropské unii 3 072 tis. GWh. K výrobě bylo ve většině zemí včetně Česka využito spalování paliv. Celkem bylo takto vyrobeno 48,1 % evropské elektřiny. Jen 6 % z celkové výroby elektřiny pocházelo ze spalování biopaliv. To je typické hlavně pro státy severní Evropy (Finsko, Dánsko, pobaltské státy). Jaderná energie byla zdrojem pro 26,4 % výroby elektřiny. Převažujícím zdrojem se stala v Maďarsku, na Slovensku, ve Slovinsku a také ve Francii, kde její podíl činil přes 76 %. Vodní elektrárny jsou v kontextu Evropské unie sice méně významné (11,9 % výroby elektřiny), ale v Rakousku, Chorvatsku, Lucembursku a Švédsku byly převažujícím zdrojem elektřiny. Atypické je Dánsko, v němž polovina produkce pocházela z větrné energie. V EU podíl větrné energie činil 9,7 %, menší význam pak měla už jen solární energie (3,5 %) a ostatní energie (0,4 %). Z obnovitelných zdrojů pocházelo celkově 31 % elektrické energie.
V ČR má hlavní podíl elektřina vyrobená spalováním paliv (59,4 %) a z jaderné energie (32,9 %). Elektřina z vodních, solárních a větrných elektráren tvoří dohromady 7,6 %. Vyššímu podílu brání nevhodné přírodní podmínky. Více ZDE.
Vývoj energetické závislosti 1990 až 2015 (v %)
