V čele významného ústředního orgánu státní správy stojíte od roku 2010. Které projekty považujete za své nejúspěšnější?
Je jich mnoho. A nevnímejte to jako projev neskromnosti. Jde totiž o výsledky společného úsilí celé řady kolegů. Jsme u konce současné fáze modernizace celého procesu produkce statistiky. Podařilo se nám například dosáhnout významných úspor v hospodaření. Zřízeny byly také Krajské správy, které se staly významnými partnery pro územní samosprávné celky a regionální společenství občanů. To jsou vcelku známé kroky, o kterých se hodně psalo. Možná se ale málo hovoří o tom, že se Úřadu pod mým vedením podařilo výrazně snížit administrativní zátěž respondentů nebo přispět ke zvýšení statistické gramotnosti veřejnosti.
Jak se taková gramotnost zvyšuje? Chodíte do škol?
Také, nebo studenti základních, středních i vysokých škol chodí za námi a my jim vysvětlujeme, jak se statistika dělá a jak se správně orientovat v jejích výstupech. O podobné workshopy mají zájem i média. To mě velmi těší. Nedávno jsem zrovna zachytila článek, který obsahoval výstupy z naší databáze zahraničního obchodu. Byl pečlivě analyticky zpracován, obsahoval mnoho zajímavých dat. Na konci textu jsem se dozvěděla, že jej napsal novinář, který týden před tím absolvoval náš statistický seminář.
Jsou Češi statisticky gramotní?
To se těžko měří. Češi mají podle mého názoru rádi čísla a své argumenty často opírají o statistiku. Stačí, když se podíváte na jakoukoliv televizní zpravodajskou relaci. Každou chvíli slyšíte, o kolik ekonomika roste, jaká je průměrná cena potravin a nemovitostí nebo jak se daří zemědělství. Statistika je běžnou součástí našeho života. To ale neznamená, že všichni rozumíme tomu, jak statistická data vznikají a o čem vypovídají.
„Statistika je běžnou součástí našeho života. To ale neznamená, že všichni rozumíme tomu, jak statistická data vznikají a o čem vypovídají,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Můžete to objasnit?
Prvně je třeba, abychom se naučili rozlišovat mezi oficiální, tedy skutečně kvalitní statistikou, a pseudostatistikou. Víte, tento problém je tu od dob vzniku statistické vědy. Psával o něm už Dobroslav Krejčí, první předseda Státního úřadu statistického, otec československé statistiky. Zabýval se rozdílem, který panuje mezi dobrou a „pouhou“ statistikou a který se musíme naučit rozpoznávat. Veřejný informační prostor je přesycen nejrůznějšími statistikami a není od věci si před jejich použitím klást otázku, jak tato data vznikla, kdo a jakým způsobem je zpracoval. ČSÚ produkuje pouze oficiální statistiky, k jejichž zpracování důsledně využívá evropskou, odborně sestavenou metodiku. Naše data jsou zárukou toho, že byla zjištěna a zpracována poctivě, nezávisle a nestranně.
Je tato sféra nezávislosti pevná?
Troufám si tvrdit, že je pevná. Byť ji aktuálně ohrožuje několik tendencí, jejichž cílem je ukládat ČSÚ výpočet údajů, pro které už není dostupná metodika. V demokratickém a právním státě je však nepřípustné, aby se politicky určoval obsah nezávislé statistiky.
Týká se to také mzdy v nepodnikatelské sféře?
Ano. Pokračovat ve zveřejňování tohoto údaje, od kterého odvozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí výši platů státních představitelů, soudců nebo státních
zástupců, nelze. Údaj byl naposledy publikován za rok 2016. Byl vymezen v návaznosti na dřívější evropskou metodiku. S povinným přechodem na nový evropský standard už ale není možné poskytovat jej ve srovnatelné, a tedy spolehlivé a časově stabilní podobě. Přesto vláda přijala v srpnu usnesení, kterým nám další sledování tohoto ukazatele přímo ukládá. Pro ČSÚ, jehož zásadní připomínky k materiálu nebyly vypořádány, je toto rozhodnutí neakceptovatelné. Podle znaleckého posudku a také podle odpovědných spolupracovníků, jejichž podrobný článek najdete i v tomto vydání Statistiky&My, by podobný postup byl v přímém rozporu s principy evropské statistiky.
Jestli tomu správně rozumím, tak vlastně i tento případ souvisí se statistickou gramotností, je to tak?
V principu ano. Statisticky gramotný člověk rozumí tomu, že když není metodika, nemůže být vyprodukován ani statistický údaj, a už vůbec ne na základě politického zadání. Mluvila jsem již o tom, že je třeba, abychom důsledně rozlišovali mezi oficiální a jakoukoliv jinou statistikou. Druhá rovina je pak o tom, jak statistická data používáme. Často se můžete setkat s tím, že jsou dezinterpretována podle toho, jakému účelu mají sloužit, jsou vytrhávána z kontextu a nejsou používána správně.
Přispíváte ke zvýšení statistické orientace i jinak než zmíněnými workshopy?
Snažíme se o to a myslím, že se nám to velmi daří. Po svém nástupu do ČSÚ jsem iniciovala například vydávání časopisu Statistika&My, který se těší velké čtenářské oblibě a každoročně si za svou kvalitu vyslouží odborné ocenění. Ačkoliv publikujeme i jiná periodika s vysokou odbornou kvalitou, Statistika&My má trochu jiný koncept. Má popularizovat statistiku v očích široké veřejnosti. Poutavou a hlavně srozumitelnou formou ukazuje, jaká zajímavá a důležitá data máme k dispozici a jak je lze interpretovat.
Mluvily jsme o cílech, které jste si stanovila na začátku svého funkčního období. Máte ale i nějaká nová předsevzetí?
Má manažerská vize je jasná. Odráží se například v prioritních cílech, které každoročně stanovuji. Navazují na mise a vize ČSÚ a také na naše klíčové priority, mezi něž patří třeba rozvoj soustavy statistických registrů nebo širší využití administrativních datových zdrojů v procesu tvorby statistiky. Pro tento rok jsou mezi prioritními úkoly například příprava Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 nebo monitorovacího rámce k Agendě 2030.
Zaměřme se na sčítání lidu. V jaké fázi je jeho příprava?
ČSÚ dopracoval návrh věcného záměru zákona a v nejbližší době ho předloží do meziresortního připomínkového řízení. Návrh mimo jiné počítá s vyšším využitím administrativních zdrojů dat. Konkrétně jde o využití údajů, které má veřejná správa jako celek již k dispozici. Předpokladem je však kvalita těchto dat, která musejí splňovat kritéria vyhovující statistickým požadavkům.
Bude díky tomu rozsah sčítacích formulářů menší než v roce 2011?
Zatím plánujeme, že bude. Ovšem nezáleží to jen na nás, ale i na zákonodárcích. V souladu s naším návrhem už obyvatelé nebudou vyplňovat domovní list a k podstatné redukci dojde i u bytového listu a listu za jednotlivé osoby. Umožňuje to využití dat z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a dalších databází. V rámci sčítání taky bude kladen důraz na elektronické vyplňování formulářů. Terénní práce však nebudou vynechány. Uplatní se v domácnostech, které nevyužijí elektronické sčítání.
Kromě toho, že se intenzivně věnujete řízení ČSÚ, angažujte se i v mezinárodní oblasti. Kterých důležitých jednání jste se v tomto roce zúčastnila?
V květnu se v Praze uskutečnila významná statistická událost. Hostili jsme čtvrté jednání Expertní skupiny pro statistiku životního prostředí OSN. Zúčastnily se ho desítky odborníků ze všech světových regionů. Být předsedkyní této expertní skupiny je pro mě již řadu let čest. Těším se na příští zasedání, na němž se budeme zabývat další implementací Rámce pro rozvoj statistiky životního prostředí. Vedle toho se v červnu v ČSÚ sešla pracovní skupina Eurostatu v oblasti národních účtů. Tématem jednání byly cenové přepočty. Šlo o významné expertní jednání. Zúčastnila jsem se také každoročního zasedání Statistické komise OSN v New Yorku, kde hlavním tématem byla problematika dat a ukazatelů pro Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj.
Díky svým zahraničním pracovním cestám máte přehled o dění v Eurostatu. Už se ví, kdo bude jeho novým předsedou?
Zatím ne, ale v této chvíli jsou tři kandidáti. Očekává se, že v průběhu podzimu bude výběrové řízení uzavřeno.
V poslední době se také hodně mluvilo o bývalém předsedovi řeckého statistického úřadu. Odhalil pravdu o řeckém rozpočtu a nyní byl kvůli tomu odsouzen na dva roky podmíněně. Je podle vás tento trest spravedlivý?
Považuji to za neslýchané. Andreas Georgiou byl ten, kdo odhalil pochybení, kterých se řecký statistický úřad před jeho nástupem do funkce dopustil. Tedy že Elstat na základě politického zadání publikoval a referoval Eurostatu nepravdivá čísla o deficitu státního rozpočtu, a to z důvodu přijetí eura. Zprostředkovaně vím, že Andreas byl odsouzen za morální pohrdání, protože neinformoval vedení Elstatu o tom, že chce Eurostatu zaslat pravdivé údaje za rok 2009. Podle mého názoru je tento rozsudek v rozporu s požadavky na nezávislost a nestrannost oficiální statistiky.
V čem je tento precedent nebezpečný?
Zejména v tom, že byl odsouzen člověk, který celou kauzu odhalil a upozornil na ni. Klíčový je fakt, že byl obviněn předseda statistického úřadu, který se zasazoval o znovunastolení nezávislosti řecké statistiky a který se vzepřel zadání tamní vládní garnitury. Jaký vzkaz tím byl vyslán Evropě? Žalujme statistiku za to, že chce, má být a musí být nezávislá? To je skutečně špatně!
Jak i přes tyto leckdy negativní zprávy čerpáte energii do další práce?
Nyní jsem byla s dětmi z dětského domova v Ústí nad Labem na Severní Terase fandit českému reprezentantovi Martinu Fuksovi na Mistrovství světa v rychlostní kanoistice v Račicích. Martin vybojoval dvě medaile. Děti byly jeho výkonem nadšeny. Strávily jsme spolu krásný víkend. Takové chvíle mi vždy připomenou, co má v životě skutečný smysl a hodnotu.
Je něco, co byste si přála do osmého roku vašeho předsednictví?
Možná, abychom se zabývali více odbornými než administrativními problémy. Řešení těch prvních nás posouvá dále a výše, kdežto administrativní komplikace jsou spíše jen nepotřebné překážky na cestě k cíli.
