Denně ubývá 25 ha zemědělské půdy

Výměra obhospodařované zemědělské půdy se kontinuálně zmenšuje. Od roku 2000 jí ubylo téměř 148 tis. ha, to znamená 25 ha denně, jak zjistili statistici z ČSÚ v roce 2016 ve strukturálním šetření o zemědělských subjektech. Analýzou údajů za 26 525 zemědělských subjektů došli k dalším závěrům.

I když se množství zemědělských subjektů od roku 2000 téměř nezměnilo (–0,1 %), v roce 2016 se snížil počet fyzických osob (–1,3 %) ve prospěch právnických (+10,5 %). Zmenšila se také průměrná výměra zemědělských subjektů, a to ze 136 na 130 ha.

Pokles počtu pracovníků trvá už od začátku 90. let

Mezi roky 2000 a 2016 ubylo v zemědělském sektoru více než 40 tis. pracovníků. Zaměstnavatelé začali dávat přednost sezónním pracovníkům (+22,9 %) před pravidelně zaměstnanými (–28,8 %). V přepočtu všech pracovníků na plně zaměstnané však došlo v zemědělství k poklesu ve všech kategoriích: počet pravidelně zaměstnaných klesl o více než třetinu (–37,1 %), a počet nepravidelně zaměstnaných dokonce o více než polovinu (–52,3 %).
Od roku 2000 se nepříznivě mění i věková struktura zemědělských pracovníků. Zatímco podíl pracovníků nad 55 let vzrostl z 13,5 na 36,1 %, podíl osob v kategorii do 44 let věku se snížil ze 48,0 na 40,4 % a v kategorii 45 až 54 let z 38,5 na 23,5 %.

Podíl najaté a vlastní půdy v zemědělských subjektech

Podíl najaté a vlastní půdy v zemědělských subjektech

Chová se méně prasat a více ovcí

V roce 2000 činil podíl vlastní půdy pouze 7,6 %, v roce 2016 už dosáhl 26,9 %. Větší podíl vlastní půdy obhospodařovaly fyzické osoby (47,9 %), právnické subjekty obdělávaly 17,8 %.
V roce 2016 činil podíl obhospodařované zemědělské půdy na celkové rozloze České republiky 43,8 %.
Největší část zaujímala orná půda (71,5 %) a trvalé travní porosty (27,3 %). Oproti roku 2000 ubylo orné půdy (–9,8 %) a výrazně se snížily výměry chmelnic (–26,2 %). Naopak vzrostly plochy vinic (+41,7 %) a trvalých travních porostů (+15,0 %).
V rámci osevních ploch jednotlivých plodin vzrostly výměry především u kukuřice (+23,7 %) a řepky (+18,5 %), ubylo ploch osetých ječmenem (–28,0 %), plodinami sklízenými na zeleno (–17,6 %) nebo osázených bramborami (–40,3 %).
Ke změnám došlo i v živočišné výrobě. Pokračovala redukce chovů prasat (–55,1 %), drůbeže (–17,2 %) i skotu (–8,8 %). Naopak vzrostly početní stavy ovcí (+250,4 %), koz (+171,3 %) a koní (+35,2 %).

Hospodaříme ekologicky

Od roku 2000 do roku 2016 se výrazně zvýšilo zastoupení ekologicky hospodařících subjektů. Za šestnáct let stoupl jejich počet sedmkrát (ze 413 na 2 984). Výměra ekologicky obhospodařované půdy se zvýšila třiapůlkrát (ze 132 tis. ha na 448 tis. ha).
Nejčastěji ekologicky pěstovanými kulturami jsou trvalé travní porosty (40,8 % jejich celkové výměry), následované ovocnými sady (21,9 % výměry) a léčivými a kořeninovými rostlinami (13,1 % výměry). Ekologické chovy zahrnují zejména ovce (41,6 % jejich celkových stavů), kozy (36,3 % stavů) a koně a osly (27,4 % stavů).

Systém integrovaných šetření v zemědělství po roce 2020

Systém integrovaných šetření v zemědělství po roce 2020

Česká zemědělská prvenství

Podle posledního mezinárodního srovnání z roku 2013 získala Česká republika v rámci Evropské unie hned několik výlučných postavení. První místa obsadila v průměrné výměře zemědělské půdy na jeden subjekt (133,0 ha; EU28: 16,1 ha), v podílu subjektů s výměrou nad 500 ha (6,9 %; EU28: 0,3 %), v počtu pracujících na jeden zemědělský subjekt (5,0 osoby; EU28: 2,0 osoby) a v podílu ploch řepky (11,9 % orné půdy, EU28: 3,9 %).
V podílu ekologicky hospodařících subjektů se umístila na druhém místě (10,0 %; EU28: 1,9%). Čtvrtou příčku si vysloužila v podílu ekologicky obhospodařované zemědělské půdy (12,7 %; EU28: 4,3 %) a pátou v podílu subjektů právnických osob (11,0 %; EU28: 2,7 %).
V počtu pracujících na 100 ha zemědělské půdy (3,8 osoby; EU28: 12,7 osoby) se umístila na 24. místě, 25. získala v podílu vlastní zemědělské půdy (25,7 %; EU28: 51,5 %) a poslední – 28. místo v podílu rodinných pracovníků (37,4 %; EU28: 91,0 %).

Průměrný zemědělský subjekt v roce 2016

Průměrný zemědělský subjekt v roce 2016

Historie a budoucnost strukturálních zemědělských šetření

První statistické šetření zemědělských podniků v rámci Evropského hospodářského společenství se konalo v letech 1966 až 1967, Česká republika se připojila mimořádným zjišťováním až v roce 1995. První strukturální šetření již podle platných unijních pravidel se v Česku uskutečnilo v roce 2000.
Strukturální šetření se týká zemědělských subjektů podle definice dané unijním nařízením. Koná se v celé EU a několika dalších státech. V roce 2016 do něj byly zahrnuty subjekty, které splňovaly prahové hodnoty, a to: obhospodařovaly minimálně 5 ha zemědělské půdy vlastní či najaté, nebo 1 ha sadů, nebo 3 500 m2 vinic, nebo součtovou plochu zeleniny, jahod a květin od výměry 2 500 m2, nebo chovaly 5 kusů skotu, nebo 10 kusů prasat, nebo 10 kusů koz a ovcí, nebo 100 kusů drůbeže včetně běžců (tj. pštrosů a příbuzných druhů).
V roce 2020 se pod záštitou Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), specializované agentury OSN, uskuteční celosvětový zemědělský cenzus. V zemích EU bude platit nová legislativa pro integrovanou zemědělskou statistiku. Jednotlivá zjišťování pak proběhnou v letech 2020, 2023 a 2026.
V roce 2020 budou některé tematické okruhy (moduly) šetřeny plošně, další se budou moci šetřit výběrově. Šetření v letech 2023 a 2026 budou výběrová, přičemž některé moduly nebudou šetřeny pokaždé. Zavedou se nové ukazatele, změní se prahové hodnoty pro šetření. Nově budou například zahrnuty plochy pro pěstování hub. Ty totiž v některých státech značně přispívají k ekonomickým výsledkům zemědělských subjektů. Výrazně se podpoří využití administrativních zdrojů dat. Usnadní se případná ad hoc šetření, jejichž potřeba může nastat v průběhu platnosti rámcového nařízení o integrované zemědělské statistice. Více ZDE.

Více informací na www.czso.cz

Zemědělství