V roce 2016 studovalo na vysokých školách v ČR více než 311 tis. studentů. Jak se celkový úbytek studentů, způsobený nikoli ztrátou zájmu o studium na vysoké škole, ale především demografickým vývojem, projevuje v počtu studentů jednotlivých oborů?
Management a technické vědy jsou dlouhodobými stálicemi
Mezi studenty dlouhodobě převažoval zájem o studijní programy z kategorie Obchod, administrativa a právo (20 % všech vysokoškolských studentů), u kterých převažují studenti oborů managementu a správy. Ty však zároveň od roku 2010 zaznamenávají nejvyšší úbytek studujících – za posledních šest let o více než třetinu (–35 %).
Stálicí mezi vysokoškoláky byly také technické obory, resp. programy Techniky, výroby a stavebnictví. Ty v roce 2016 navštěvovalo 17 % studujících. Také zde ubylo studentů o 22 %, což odpovídalo trendu úbytku vysokoškoláků. Výrazně klesl počet studentů pedagogiky, resp. oborů spadajících do kategorie Vzdělávání a výchova. Od roku 2010 jich bylo méně o celých 30 % a vloni tvořili jednu desetinu studentů.
Stejný podíl na celku vysokoškolských studentů, tedy 10 %, měli studenti Společenských věd, žurnalistiky a informačních věd a studenti Humanitních věd a umění. Prvně jmenovaných ubylo v daném období o více než jednu čtvrtinu. Pokles počtu studentů ve druhé jmenované kategorii zapříčinil zejména úbytek studentů humanitních věd (s výjimkou jazyků). Bylo jich méně o jednu čtvrtinu, počet studentů uměleckých oborů či jazyků zůstává stabilnější.
Počet studentů veřejných a soukromých vysokých škol podle skupin studijních oborů podle klasifikace ISCED-F (2010 a 2016)
Přibývá studentů zdravotní péče a biologie
Velmi dobře se naopak dařilo oborům zdravotní péče, což je obor, ve kterém za sledované období studentů nejen že neubylo, ale dokonce mírně přibylo.
Studenti zdravotní péče, tj. zejména lékařství, ale také například ošetřovatelství či farmacie, tvořili dohromady 10 % vysokoškoláků. V roce 2016 jich bylo i přes celkový úbytek vysokoškolských studentů o 8 % více než v roce 2010.
Ve stejné zastřešující kategorii společně se zdravotnictvím jsou studenti sociální péče a péče o příznivé životní podmínky, kterých naopak v posledních šesti letech výrazně ubylo (–35 %), tvoří však pouze 1 % vysokoškolských studentů.
Relativně stabilní, pouze s mírným úbytkem studentů, je kategorie oborů Přírodních věd, matematiky a statistiky, která zahrnuje 7 % studentů. I zde však najdeme rozdíly. Zatímco studentů biologie a příbuzných věd přibývá, studentů věd o neživé přírodě a životním prostředí ubylo o 13 %. Statistiků a matematiků ubylo dokonce o 37 %.
Počet posledně jmenovaných je však tradičně velmi nízký, tvoří pouze kolem jednoho procenta všech studentů a změny jsou tak více patrné. V čase relativně stabilní, pouze s mírným úbytkem, zůstává i počet studentů Informačních a komunikačních technologií (5 % studentů), Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství (4 %) a Služeb (6 %).
Každý čtvrtý student zdravotní péče či ICT je cizinec
Kromě studentů s českým státním občanstvím studuje na vysokých školách v ČR také řada cizinců. V roce 2016 jich bylo téměř 44 tis., což představovalo 14 % všech vysokoškoláků. Mezi studenty
cizinci převažovali z poloviny studenti ze Slovenska (51 %), následováni studenty z Ruska (14 %) a z Ukrajiny (7 %).
I přes zmíněný celkový úbytek vysokoškolských studentů počet studujících cizinců u nás stále roste. Za posledních 10 let se zvýšil 1,8krát. Stejně jako pro české jsou i pro studenty s cizím státním občanstvím nejatraktivnější obory spadající do kategorie Obchod, administrativa a právo. Ty studuje pětina z nich.
Velmi vyhledávanými obory jsou pro zahraniční studenty také Zdravotní péče (19 %), Technika, výroba a stavebnictví (15 %) a Informační a komunikační technologie (10 %). Ve zdravotnických a ICT oborech je cizincem dokonce přibližně každý čtvrtý student. Studenty s cizím státním občanstvím naopak příliš nelákají obory Vzdělávání a výchova, které v roce 2016 navštěvovalo pouze 757 (1,7 %) z nich.
