Německo: Ovoce bude méně
Podle posledního šetření německého statistického úřadu „Sady 2017“ zůstávají i nadále jabloně nejčastějšími ovocnými stromy. Od roku 2012 se plocha, na níž jsou jabloně vysázeny, zvětšila dokonce o 7 % a dosáhla 34 tis. hektarů. Celková plocha, na které jsou ovocné sady, dosáhla téměř 50 tis. hektarů. Za posledních pět let tak vzrostla o 4,3 tis. hektarů.
Kvůli extrémně nepříznivému počasí bude pravděpodobně letošní sklizeň ovoce mnohem menší než v předchozích letech. Podle prvních odhadů očekávají pěstitelé jablek úrodu pouze 552 tis. tun, což ve srovnání s rokem 2016 přestavuje pokles téměř o polovinu (47 %). Největší propad je očekáván v Bádensku-Württembersku, kde bude jablek bezmála o dvě třetiny (65 %) méně než v loňském roce. Následují spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko a Sasko-Anhaltsko, v nichž bude jablek o 59 % méně. Nejmenší úbytek se očekává v Hamburku (19 %). Počasí ovlivnilo i úrodu třešní (–43 %), višní (–48 %), švestek (–47 %) i ringlí (–51 %). Více ZDE.
Nizozemsko: Čtvrtina silných kuřáků umírá před 65. narozeninami
Výsledky společné studie nizozemského statistického úřadu a tamního institutu pro duševní zdraví a závislosti dokazují, že život silných kuřáků je v průměru o 13 let kratší než život těch, kteří nekouří. Studie se v letech 2001–2006 zúčastnilo 40 tis. respondentů ve věku 20–80 let, kteří byli sledováni i v následujících letech. Studie prokázala, že kuřáci umírali relativně mladí. Mezi silnými kuřáky 20 a více cigaret denně se 23 % nedožilo 65. narozenin, z těch, kteří kouřili méně než 20 cigaret denně, jich umíralo před 65. narozeninami 11 %, přičemž mezi nekuřáky to bylo jen 7 %. Střední délka života náruživých kuřáků byla v průměru o 13 let kratší než těch, kteří nikdy nekouřili, lehcí kuřáci ztráceli průměrně 9 let života a příležitostní kuřáci přicházeli o 5 let. Podíl kuřáků v nizozemské populaci se za posledních 15 let snížil. Zatímco na přelomu tisíciletí kouřil každý 10. obyvatel Nizozemska alespoň 20 cigaret denně, nyní je to jen každý 25. Více ZDE.
Norsko: Kdo žije bez výtahu?
Nemít byt v přízemí a nemít výtah v domě přináší komplikace především osobám se sníženou schopností pohybu. V Norsku žije ve vyšších patrech bez výtahu 680 tis. osob, tj. 13 % populace. Nejvyšší podíl je ve věkové skupině 20–29 let, z nichž bydlí výše než v přízemí 22,2 %. Mezi nimi zhruba každý 50. žije dokonce v pátém a vyšším patře. Z 30–39letých musí každý den vyjít alespoň jedno patro pěšky 17,5 %. Většina osob mezi 20. a 40. rokem věku je v dobré fyzické kondici, a tak jim zdolávání schodů nečiní potíže. Mezi staršími 66 let ale každý devátý (11 %) bydlí v domě bez výtahu. Z těch, kteří již oslavili 80. narozeniny, je to dokonce téměř každý osmý (12,2 %). Mezi nimi jsou 4 tis. seniorů, kteří musejí překonat pěšky více než čtyři patra, aby se dostali domů či z domu. Jistě není žádným překvapením, že vícepodlažní budovy jsou převážně ve městech, takže 35 % těch, kteří bydlí ve vyšších patrech bez výtahu, žije v Oslu, 24 % v Trondheimu a 23 % v Bergenu. Více ZDE.
