Od roku 2010, kdy studentů s českým státním občanstvím studujících na veřejných a soukromých vysokých školách v ČR bylo nejvíce (358 tis.), jejich počty postupně klesají. Na konci roku 2016 to bylo necelých 268 tis. studentů. Není žádným překvapením, že nejvíce vysokoškoláků dochází na školy sídlící v hl. m. Praze (97,5 tis.) a v Jihomoravském kraji (53,4 tis.), tedy v krajích s nejširší nabídkou jak „tradičních“, tak soukromých vysokých škol. Naopak nejméně jich studuje v Karlovarském kraji (0,6 tis.), dále v Kraji Vysočina (2,2 tis.) a Středočeském kraji (2,9 tis.), neboť v nich nabízí vysokoškolské instituce nejméně studijních možností.
Studenti soukromých a veřejných VŠ (státní občanství ČR) podle krajů k 31. 12. 2016
Nejvíce studentů má trvalé bydliště v hl. m. Praze
Trochu jiný žebříček vznikne porovnáním počtu studentů podle místa trvalého bydliště. I v tomto případě je pořadí krajů víceméně předvídatelné, neboť koreluje s počtem obyvatel ve věku 20 až 29 let, tedy osob podílejících se na celkovém počtu vysokoškoláků bezmála z 80 %. Nejvíce studentů má trvalé bydliště v hl. m. Praze (36,1 tis.), následují kraje Moravskoslezský (33,2 tis.), Středočeský (31,0 tis.) a Jihomoravský (29,8 tis.). Nejnižší počty vysokoškolských studentů bydlí v krajích Karlovarském (5,4 tis.) a Libereckém (9,4 tis.).
Vzájemnou kombinací obou pohledů zjistíme mj. to, že pouze ve třech krajích, v hl. m. Praze, Jihomoravském a Olomouckém, převažuje počet studentů s místem výuky v kraji nad počtem vysokoškoláků bydlících v příslušném kraji. S tím souvisí i relativně nízký republikový podíl (44 %) vysokoškoláků studujících v kraji svého bydliště. Nejvyššího podílu shody trvalého bydliště a místa studia bylo dosaženo opět v Praze, když přes 87 % vysokoškoláků bydlících v hlavním městě v něm zároveň studovalo. V Jihomoravském kraji činila hodnota tohoto ukazatele 76 %. Naopak nejvíce studentů muselo vyjíždět za vysokoškolským vzděláním za hranice svého kraje ze středních Čech (97 %), Kraje Vysočina (91 %) a Karlovarského kraje (90 %).
