S Ivou jsem se poprvé potkala v době jejího působení v Organizaci pro výživu a zemědělství OSN, ale poznaly jsme se až při spolupráci v rámci evropského statistického systému. Vysoce jsem oceňovala její úsilí o modernizaci české statistiky s ohledem na světové trendy i odhodlání upevňovat postavení ČSÚ jako nezávislého úřadu. Princip profesionální nezávislosti pro ni představoval imperativ a její postoj byl v tomto směru nekompromisní. Přestože na okolí působila dojmem křehké ženy, nenechala nikoho na pochybách, že je silnou osobností, která jedná podle svých zásad a v mantinelech daných nejen legislativou, ale i normami slušného a férového jednání. Její odchod je velkou ztrátou nejen pro světovou statistickou komunitu, ale i pro všechny, kdo ji měli rádi a vážili si jí pro její pevný charakter, obětavost a snahu pomáhat druhým. Budu ji moc postrádat i jako přítelkyni.
Marie Bohatá, emeritní předsedkyně ČSÚ
Na paní prof. Ritschelovou nebudeme vzpomínat pouze jako na předsedkyni ČSÚ, ale také jako na člověka, který výrazným způsobem přispěl k prohloubení spolupráce mezi statistickým úřadem a akademickou sférou. Dlouhodobě a velmi zodpovědně pracovala jako členka vědecké rady Fakulty informatiky a statistiky a rovněž jako členka vědecké rady celé Vysoké školy ekonomické v Praze. Uvědomovala si důležitost propojení statistické praxe a teorie. Svým jménem a postavením zaštítila fungování postgraduálního studia, organizovaného ČSÚ ve spolupráci s Fakultou informatiky a statistiky, které funguje již neuvěřitelných 50 let. Bude nám všem chybět – lidsky i odborně.
Luboš Marek, děkan Fakulty informatiky a statistiky VŠE v Praze
Vzpomínám si, jak jsem na jaře roku 2010 předkládal na zasedání „mé“ vlády návrh na jmenování Ivy Ritschelové do pozice šéfky Úřadu. A jak jsem byl spokojený, že můžu do špičky instituce, s níž jsem spojil celý svůj profesní život, navrhnout osobnost, která měla ideální předpoklady pro její výkon: vyrostla ve statistice od „píky“, byla stoprocentní odbornicí, spojovala akademický prvek se statistickou praxí, byla dobrý pedagog, měla prožité zahraniční zkušenosti a v neposlední řadě její působení v pozici rektorky významné univerzity ji vybavilo potřebnými manažerskými schopnostmi pro řízení velké organizace. Vzpomínám si na naše debaty o strategických i běžných otázkách státní statistiky – a že jich bylo opravdu nemálo. Na Ivě jsem si nesmírně vážil, že si uměla vytvořit pevný názor, že za ním dovedla stát zásadově, až umíněně, že neměnila postoje podle aktuální potřeby či podle toho, „s kým mluvila naposled“. Iva se Úřadu uměla zastat, hájit jeho nezávislost, a to i v situaci, kdy to pro ni nebylo příjemné, myslela na dobro instituce, která jí byla svěřena, osud a perspektiva Úřadu a jeho zaměstnanců jí ležely v hlavě. To byl další můj postřeh z našich potkávání. Iva Ritschelová v české státní statistice zanechala nikoliv zvířený prach, ale hlubokou a čitelnou stopu!
Jan Fischer, emeritní předseda ČSÚ
Prof. Ritschelová byla vždy přirozeným lídrem a dokázala si prosadit své myšlenky. A zejména dokázala spojit tolik rozdílnou akademickou půdu. Její odchod nás zaskočil a velmi zarmoutil. Naše myšlenky jsou s jejími nejbližšími.
Pavel Doulík, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Náhlý a příliš brzký odchod Ivy Ritschelové mě velmi překvapil a hluboce zarmoutil. Znal jsem ji dvacet let a úzce jsem s ní spolupracoval. Nejprve v oblasti statistiky životního prostředí, později v Evropském statistickém systému. Často jsme se navštěvovali. Bude mi velmi chybět.
Walter J. Radermacher, emeritní předseda Eurostatu
Myslím v modlitbě na paní profesorku a její blízké. Znal jsem ji jako mimořádně slušného člověka, dámu v pravém slova smyslu i jako vynikající odbornici spravující příkladně, slovy Bible, veřejné statky jí svěřené. Věřím, že u Hospodina nebude mít nedostatku.
Jan Royt, prorektor Univerzity Karlovy v Praze
Paní profesorka Ritschelová byla velmi vstřícná podpoře statistické osvěty. Stačilo se zmínit, co u kolegů v sousední zemi dobře funguje ve vztahu statistického úřadu a statistické společnosti, a hned podnikla kroky k realizaci i v našich podmínkách. Cením si jejího úsilí dostat do povědomí široké veřejnosti, co vše zahrnuje pojem statistika a jak je významná v různých oblastech. Nadšeně sledovala soutěž o nejlepší statistický plakát pro žáky základních a středních škol. Paní předsedkyně byla především přátelská, ochotná naslouchat druhým, těšilo ji, když mohla učinit druhým radost.
Hana Řezanková, místopředsedkyně České statistické společnosti
Paní předsedkyně mě překvapila po svém nástupu důsledností a zdánlivou lehkostí, s jakou přistoupila k výraznému rozšíření kontaktů ČSÚ s občany. Uplatnila se zde její dlouhodobá zkušenost s prací v terénu a znalost prostředí v krajích. Zejména je její trvalou zásluhou založení časopisu Statistika&My, který výtečně popularizuje naši oficiální statistiku a přibližuje ji občanům, ale i celá řada dalších akcí, na něž bychom si my, staří „mazáci“, nevzpomněli. Tento přístup zvýšil důvěru v ČSÚ mezi lidmi a je trvalým přínosem pro Úřad.
Edvard Outrata, emeritní předseda ČSÚ
Iva Ritschelová byla i mou blízkou spolupracovnicí v oblasti ochrany životního prostředí a rekultivací. Jejím předčasným odchodem ztrácíme nejen významnou a nenahraditelnou osobnost statistiky, ale i severočeskou patriotku, která na postižený sever nikdy nezapomněla, a kde mohla, tak pomáhala. Moc nám bude chybět.
Stanislav Štýs, odborník na životní prostředí
Moc špatná zpráva pro statistiku, pro mne i pro ty, kteří ji znali. Za ta léta mého působení v České statistické radě jsem si na tuto vzdělanou, chytrou, pracovitou a přitom velmi milou a sympatickou ženu tak zvykl, že mi bude bez ní připadat jednací místnost rady nekompletní, skoro prázdná. Prostě bude nám všem hodně chybět. Odborníci se totiž najdou, ale je málo těch, kteří dovedou tak, jak to uměla jenom ona, spojit vysokou profesionalitu s lidskostí a přirozeným ženským šarmem. Buď jí země lehká a Pán Bůh nechť jí nahradí všechny pozemské trable.
