Výběr statistických zajímavostí ze světa

Norsko: Doma nikdo nesedí. Nizozemsko: Nekouří kvůli dětem. Eurostat: Létáme více.

Norsko: Doma nikdo nesedí

Norové mají pověst nadšených sportovců, kteří dávají přednost venkovním aktivitám. Jak vyplývá z modulu EU-SILC 2017, který se na tyto činnosti zaměřil, mají muži i ženy v Norsku shodně nejvíce v oblibě krátké procházky či chození po horách, i když mezi muži jsou tyto činnosti celkově oblíbenější. V referenčním období bylo osm z deseti Norů alespoň jednou na jednodenním výletě do hor či do lesa, polovina obyvatel Norska pak v horách či v lese strávila minimálně jednu noc. Třetina populace starší 16 let pak byla na jednodenním výletě na běžkách, téměř čtvrtina se vydala na výlet vícedenní. Jediným sportem, kterému se se stejným zájmem věnují muži i ženy, je bruslení – každý čtrnáctý muž či žena pravidelně bruslí. Muži pak dávají přednost rybolovu, lovu a výletům na lodích, ženy rády sbírají lesní plody či chodí na houby. Tato činnost je populární především mezi staršími (67+) obyvateli Norska v blízkosti velkých měst. Zajímavostí je, že s úrovní vzdělání roste míra sportovní aktivity, a to bez ohledu na druh vykonávané činnosti. Více na ZDE.

Nizozemsko: Nekouří kvůli dětem

Nejčastějším důvodem, proč by někteří Nizozemci skoncovali s kouřením, by bylo zdraví jejich dětí či vlastní zdravotní stav. Uvedl to na svých internetových stránkách nizozemský statistický úřad. Podle studie, kterou vypracoval ve spolupráci s Národním institutem veřejného zdraví a životního prostředí, uvedlo tyto důvody 90 % nizozemských kuřáků. Pro tři čtvrtiny by oním impulzem byla rada ošetřujícího lékaře, dvě třetiny by se byly ochotné vzdát svého zvyku, kdyby cítily podporu rodiny a přátel, téměř polovina by o tom uvažovala, kdyby výrazně vzrostly ceny tabákových výrobků. Pětina kuřáků pak uvedla, že varování na krabičkách či protikuřácká mediální kampaň je vedou k zamyšlení, zdali by neměli s kouřením přestat. Více než 44 % respondentů uvedlo, že nikdy nekouřili, třetina dospělých jsou bývalí kuřáci a zhruba čtvrtina patří mezi aktivní kuřáky. Více na ZDE.

Eurostat: Létáme více

Přes letiště ve státech EU28 prošla v loňském roce bezmála miliarda (972,7 mil.) cestujících. Oproti roku 2015 to představovalo nárůst o 5,9 %, ve srovnání s rokem 2009 dokonce změnu o 29,1 %. Na vnitrounijních přeletech byla odbavena téměř polovina (47 %) cestujících, více než třetina (35,6 %) mířila za, resp. zpoza hranic EU28 a zhruba každý pátý pasažér využíval vnitrostátních přeletů. Počet cestujících na vnitrostátních letech je dlouhodobě stabilní. Nárůst je způsoben takřka rovným dílem jak zvyšující se osobní leteckou dopravou mezi zeměmi EU28, tak lety do/z mimo­unijních destinací. Největší počet odbavených pasažérů v roce 2016 hlásila Velká Británie (249 mil.), následovalo Německo (201 mil.) a Španělsko (194 mil.). Meziroční nárůst počtu cestujících byl zaznamenán ve všech členských zemích s výjimkou Slovenska (–2,2 %) a Belgie (–2,7 %). V Bulharsku prošlo v roce 2016 letištními branami o 22,5 % cestujících více než v roce 2015, Rumunsko zaznamenalo meziroční nárůst o 20,5 % a na Kypru přibylo 18,1 % cestujících. Nejvytíženějším evropským letištěm zůstává londýnský Heathrow (75,7 mil. cestujících), Letiště Václava Havla v Praze využilo 13,0 mil. cestujících. Více na ZDE.