Od roku 2009 dochází k poklesu dodávek motorového benzinu na trh v ČR z původního množství 2 098 tis. tun v roce 2007 na 1 605 tis. tun v roce 2016 (+23,5 %). Poslední čtyři roky objem dodávek stagnuje. Naproti tomu u motorové nafty došlo od roku 2007 k postupnému nárůstu dodávek na tuzemský trh ze 4 071 tis. tun v roce 2007 na 4 728 tis. tun v roce 2016 (+16,1 %). Na zvýšení spotřeby nafty působil zejména růst ekonomiky včetně souvisejícího zvýšení kamionové dopravy. Svoji roli sehrála také cenová výhodnost tankování na českých čerpacích stanicích.
V celkové bilanci dodávek na trh kromě výroby a zásob jsou důležitým faktorem dovoz a vývoz. Dovoz motorového benzinu v podstatě stagnuje, zatímco dovoz motorové nafty se postupně zvyšuje. Výrazný je nárůst zejména v posledních třech letech.
Dodávky motorového benzinu a nafty na trh ČR celkem, 2007–2016
Vývoz motorového benzinu a motorové nafty má v podstatě stejný trend – pozvolný růst. Výjimkou je rok 2016, kdy v České rafinérské byla z důvodu mimořádné události na jednotce fluidního katalytického krakování odstavena kralupská rafinérie na více než čtvrt roku. Podobný dopad měla i havárie v litvínovské rafinérii, ke které došlo v srpnu 2015, když na etylenové jednotce unikl etylen a došlo k následnému požáru. Rekonstrukce etylenové jednotky trvala více než 10 měsíců. Tím došlo k výpadku výroby, který musel být nahrazen zvýšenými dovozy motorového benzinu a nafty při současném poklesu vývozů.
Menších dovozů je více
Od roku 2007 do roku 2013 vzrostl počet podniků dovážejících motorový benzin z 58 na 140. V roce 2013 byly podle novely zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, zavedeny kauce pro distributory pohonných hmot. Proto v roce 2014 počet podniků klesl na 64. Od roku 2015 dochází opět k nárůstu počtu dovozců motorového benzinu. V daném případě se však jedná zejména o dovozce do 1 tis. tun za rok. Počet dovozců nad 1 tis. tun je v podstatě stabilní, spíše mírně klesá. V roce 2016 jich bylo jen 12, tj. 11 % z celkového počtu podniků.
Struktura dovozů motorového benzinu podle zemí, 2007–2016
U dovozců motorové nafty nejsou takové meziroční výkyvy. Celkový počet podniků je v podstatě stabilní – pohybuje se kolem 60, z toho dovozci nad 1 tis. tun činili v roce 2016 podíl 49 %.
Motorový benzin vyváží poslední tři roky asi 26 podniků. Z toho jsou však jen zhruba čtyři vývozci nad 1 tis. tun po celé sledované období. V roce 2016 se jednalo dokonce jen o jednoho vývozce.
Vývozců motorové nafty je mnohem méně. U motorové nafty se počet všech vyvážejících podniků pohybuje v letech 2007 až 2013 mezi 12 až 20, vývozců nad 1 tis. tun bylo v roce 2015 jen sedm a v roce 2016 pouhých pět.
Nejvíce benzinu jde ze Slovenska
Dovozy motorového benzinu v uplynulém období byly realizovány převážně ze Slovenska, Německa a Rakouska. V roce 2016 se do ČR dovezlo ze Slovenska 59,2 % z celkového objemu motorového benzinu. Dovoz z Německa kolísal, a to od 4,2 % v roce 2014 až po největší podíl 21,6 % v roce 2017; v roce 2016 došlo pak k postupnému nárůstu na 15,7 %. Dovoz motorového benzinu z Rakouska postupně klesal od roku 2011 (27,0 %) až po rok 2016 (13,1 %).
Struktura dovozů motorové nafty podle zemí, 2007–2016
U motorové nafty je struktura dovozů jiná – postupně klesá podíl dovozů ze Slovenska (50,4 % v roce 2007 a 29,5 % v roce 2016 na celkovém objemu), i když dovezené množství stagnuje. Přírůstek dovozů je tak převážně ovlivněn nárůstem podílu dovozů z Polska – v roce 2007 činil podíl 1,8 % a v roce 2016 dosáhl již 21,0 %, a z Německa – v roce2007 byl podíl 25,8 % a v roce 2016 již 40,7 %. Podíl dovozů motorové nafty z Rakouska se v průběhu období postupně snižuje, a to z 19,7 % v roce 2007 až na 6,6 % v roce 2016.
Ve vývozech do Německa se od roku 2011 mění trend. Jejich objem se zvyšuje, zatímco v minulosti směřovaly tyto vývozy převážně jen na Slovensko. Přidávají se vývozy do Rakouska a od roku 2013 i do Maďarska. Vývozy na Slovensko představovaly v roce 2007 podíl 49,2 % (v roce 2016 jen 23,8 %). Jak již bylo řečeno, rostou naopak vývozy do Německa – v roce 2007 byl podíl 20,0 %, ale v roce 2016 již 49,6 %. Vývozy do Rakouska činily v roce 2016 podíl 9,1 % a do Maďarska 16,9 %.
Struktura vývozů motorové nafty je v jednotlivých letech více rozkolísaná. Vývozy do Polska tvořily v roce 2007 podíl 19,2 %, a v roce 2008 dokonce 31,6 %. Od roku 2011 dochází k výraznému klesu – v roce 2015 tvoří nulový podíl a v roce 2016 jen 3,4 %.
Struktura vývozů motorového benzinu podle zemí, 2007–2016
Kolísavý trend je také u podílu vývozů do Rakouska. V roce 2007 činil 22,9 %, kulminoval pak v roce 2012 (39,5 %) a v roce 2016 poklesl až na 14,1 %. Také podíl vývozu na Slovensko byl různorodý. Nejvyšší byl v roce 2007, když dosáhl 48,1 %. V roce 2016 pak poklesl na 35,1 %. Vývozy do Německa od roku 2010 postupně zvyšují svůj podíl – v roce 2016 činily již 28,9 %.
Nejvýznamnějšími partnery při obchodu s ropnými produkty jsou Slovensko a Německo. Poslední tři roky se dostává do popředí i obchod s Maďarskem a Polskem, zatímco obchod s Rakouskem buď stagnuje, nebo se snižuje.
Struktura vývozů motorové nafty podle zemí, 2007–2016
Spotřeba motorového benzinu a nafty klesne
Do budoucna lze očekávat snížení spotřeby motorového benzinu a nafty v dopravě v závislosti na zavádění alternativních paliv (zejména zemní plyn, elektřina i vodíkový pohon). K tomu má přispět i Národní akční plán čisté mobility, který vychází z limitů daných EU. Do roku 2030 se má snížit spotřeba fosilních paliv v dopravě o 30 %, a to ve prospěch alternativních pohonných hmot. O tom, že je zavádění alternativních pohonů teprve v počátcích, svědčí například údaje Svazu dovozců automobilů o registraci nových osobních automobilů v loňském roce, kdy jich bylo registrováno 259 693. Z hlediska paliva měly největší zastoupení benzinový pohon (54,56 %), dále naftový pohon (42,57 %), následují CNG (1,09 %), hybridní pohon (0,59 %), LPG (0,19 %) a elektrický pohon (0,07 %).
