Česko patří mezi nejrychleji rostoucí země EU

Ekonomické výsledky roku 2017 jsou zatím ve znamení vysokých temp hospodářského růstu. Meziroční růst se totiž zrychlil i ve 3. čtvrtletí roku. Stál za ním stabilní růst domácí spotřeby kombinovaný se stále vysokou zahraniční poptávkou i meziroční růst investiční aktivity. I ve 3. čtvrtletí rostla zaměstnanost a mzdy.

Rok 2017 je pro českou ekonomiku zjevně úspěšným. Po zpomalení dynamiky hrubého domácího produktu (HDP) v předchozím roce se totiž od počátku roku 2017 meziroční růst zrychloval a ve 3. čtvrtletí dosáhl 5 %. Lze za tím vidět především součinnost všech složek HDP, jejichž dynamika se příznivě promítla do celkového tempa růstu. Významný vliv mělo meziroční zvýšení investiční aktivity reprezentované výdaji na tvorbu hrubého fixního kapitálu. Česká republika se tak drží mezi nejrychleji rostoucími zeměmi Evropské unie. Sílící růst přitom nebyl jen výsadou domácí ekonomiky. Ve většině zemí EU došlo ke zrychlení, které podpořila spotřeba domácností i vyšší investiční aktivita.

Spotřeba je stabilním pilířem růstu

Již třetím rokem tvoří výdaje na konečnou spotřebu základnu českého hospodářského růstu, na kterou navazují ostatní složky HDP. Ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostly celkové výdaje na konečnou spotřebu o 3,4 %. Hlavní úlohu však měla spotřeba domácností, která se meziročně zvýšila o 4,4 %. Spotřební výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 1,1 % a od začátku roku se jejich dynamika zpomaluje.
V porovnání s prvním pololetím roku oslabil kladný příspěvek bilance zahraničního obchodu. Bilance zůstává v přebytku, ten však meziročně klesl. Podrobnější pohled na údaje národního pojetí zahraničního obchodu ukazuje, že jde zčásti o důsledek meziročního zvýšení cen ropy a zemního plynu. Meziroční prohloubení deficitu u této položky za 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 činilo 37,6 mld. Kč. U základních kovů se deficit prohloubil o 21,1 mld. Kč. S těmito výsledky koresponduje i teritoriální struktura bilance. Zatímco přebytek bilance obchodu se státy EU rostl, u zemí mimo EU, které jsou hlavními dodavateli surovin do Česka, se dlouhodobý deficit prohloubil. Nejvýrazněji se prohloubil s Ruskem, a to o 25,4 mld. Kč.

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*) (stálé ceny, meziročně, příspěvky v p. b., HDP v %)

Příspěvky výdajových složek ke změně HDP*) (stálé ceny, meziročně, příspěvky v p. b., HDP v %)

Investovaly podniky i domácnosti

Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu, které reprezentují investiční aktivitu, se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšily o 7,5 %. Ačkoliv se meziroční tempo mírně zrychlilo, mezičtvrtletně investice stagnovaly. Bližší pohled na věcné členění investic ukazuje, že aktivita vládních institucí zůstává utlumena. Nejvýrazněji meziročně rostly investice do obydlí, které jsou doménou domácností. Nejvýznamněji však celkovou úroveň investiční aktivity ovlivnily investice do ICT či ostatních strojů a zařízení. Ty tradičně tvoří největší část z výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu a dominantním investorem jsou u nich nefinanční podniky. Do podobné kategorie spadají i investice do dopravních prostředků a zařízení, které rovněž poměrně silně rostly. Potíže tak přetrvávají jen u ostatních budov a staveb. Ty jsou hlavní investiční položkou vládních institucí a zahrnují mimo jiné infrastrukturní projekty. Ve 2. čtvrtletí u nich došlo k meziročnímu růstu, který však v dalším kvartálu zpomalil. Navíc jde o meziroční srovnání s rokem 2016, ve kterém došlo k mimořádnému propadu v investiční aktivitě v této oblasti. Navzdory současné konjunktuře zůstávají investice do ostatních staveb pod úrovní posledních deseti let.
Pohled na nabídkovou stranu ekonomiky potvrzuje klíčový vliv zpracovatelského průmyslu v české ekonomice. Meziroční růst hrubé přidané hodnoty (HPH) ve 3. čtvrtletí dosáhl 5,1 % a odvětví zpracovatelského průmyslu k tomu přispěla 2,1 p. b. Neméně důležitými však ve 3. čtvrtletí byla i odvětví služeb, jejichž příspěvek k meziročnímu růstu HPH dosáhl 2,4 p. b. Na výkonu odvětví služeb je patrná sílící spotřeba domácností. Dařilo se především obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Silný růst HPH byl společný i profesním, vědeckým a technickým činnostem, informačním a komunikačním činnostem nebo peněžnictví a pojišťovnictví. Poměrně významný příspěvek k celkovému růstu HPH měla i ostatní průmyslová odvětví. Ta v posledních letech stagnovala, nebo dokonce zažívala pokles (to platí především pro těžbu a dobývání). Stavebnictví zatím stabilního růstu HPH nedosahuje. Navzdory příznivým podmínkám v ekonomice zde růst oslabil.

Kde hledat další informace

V prosinci 2017 vydal ČSÚ pravidelnou publikaci Vývoj ekonomiky v 1. až 3. čtvrtletí 2017. Ta využívá údaje z ČSÚ i jiných státních institucí. Analýza vývoje celé ekonomiky včetně jednotlivých odvětví popisuje také ekonomické vztahy ČR se zahraničím, cenový vývoj, trh práce, měnové podmínky a stav veřejných financí. Více ZDE.

Rostla zaměstnanost i mzdy

Pokračující a zrychlující hospodářský růst vyžadoval i větší počet pracovní síly. Růst celkové zaměstnanosti tak ve 3. čtvrtletí zrychlil a dosáhl 2,0 %. To je nejvyšší hodnota od roku 2008. Mírně zrychlil i růst počtu sebezaměstnaných. Vliv silně rostoucí spotřeby se projevil i ve struktuře zaměstnanosti podle odvětví. Nejvýznamněji se na růstu zaměstnanosti podílelo odvětví obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Nejvýrazněji pak rostl počet zaměstnanců v informačních a komunikačních činnostech či profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech.
Obecná míra nezaměstnanosti se i v průběhu 3. čtvrtletí snižovala a v září 2017 dosáhla 2,7 %. Klesala nezaměstnanost mužů i žen. Redukce nezaměstnanosti byla možná díky výraznému úbytku dlouhodobě nezaměstnaných (pod 50 tis. osob). Nedostatek pracovní síly rovněž vedl k meziročnímu snížení nezaměstnanosti osob s maximálně základním vzděláním (z 20,7 % na 11,3 %). Česko se v Evropské unii již nějakou dobu umisťuje na prvním místě s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Bližší pohled na vývoj nezaměstnanosti v posledních měsících však ukazuje, že pokles je u nových členských států trendem. Příznivě se vyvíjely statistiky trhu práce i v Německu a Velké Británii.

Průměrná hrubá měsíční mzda a mzdový medián (na přepočtené počty zaměstnanců, meziroční růst v %)

Průměrná hrubá měsíční mzda a mzdový medián (na přepočtené počty zaměstnanců, meziroční růst v %)

S klesající mírou nezaměstnanosti pokračovaly i tlaky na růst mezd. Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí dosahovala 29 050 Kč a meziročně vzrostla o 6,8 % (reálně o 4,2 %). Růst se v porovnání s předchozím kvartálem (7,6 %) mírně zvolnil, stále jej však lze považovat za výrazný. Kromě napětí na pracovním trhu se na růstu průměrné mzdy podepsaly i administrativní vlivy (navýšení minimální mzdy, růst platů v odvětvích s dominancí státu). Nejvýrazněji rostly mzdy v odvětví ubytování, stravování a pohostinství (10,3 %). Největšího absolutního přírůstku (+2,7 tis. Kč) dosáhli zaměstnanci ve zdravotnictví a sociálních službách. Poměrně nízký růst v odvětvích s nejvyšší mzdovou úrovní (peněžnictví a pojišťovnictví +2,8 %, informační a komunikační činnosti +3,4 %) vedl ke snižování mzdových rozdílů. To potvrzuje i vývoj mzdového mediánu, který se ve 3. čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,1 % a dynamiku průměrných mezd překonal (s výjimkou 1. čtvrtletí 2017) již podeváté v řadě.