Od roku 2004 trvale překračují maastrichtské kritérium Belgie, Německo, Řecko, Francie, Itálie, Rakousko a Portugalsko. Přitom více než dvojnásobné překračování 60% hranice u Itálie a Portugalska není ničím výjimečným. Vůbec nejhůře si v tomto směru vede Řecko, kde se už dluh dostal nad 180 % HDP.
Tato skutečnost pak zvyšuje poměr dluhu k HDP za celou Unii. Ten se od roku 2010 nedostal pod úroveň 80 % HDP. Jedinou ze zakládajících zemí EU, která má dluh nižší, je Lucembursko (24 % HDP).
Estonsko je zemí s dlouhodobě nejnižší mírou zadluženosti
Státy připojené k EU po roce 2004 mají výši svých dluhů k HDP na nižších úrovních. Nejhůře si v posledních letech vede Kypr (107 % HDP), dále Chorvatsko (83 % HDP) a Slovinsko (79 % HDP). Nejdéle si nad zmíněnou hranicí udržovala svůj dluh Malta, které se podařilo míru zadlužení od roku 2013 postupně snižovat (celkem o 10,8 procentního bodu) až na úroveň pod 60 % HDP v roce 2016.
Země platící eurem mají více než dvakrát častěji vyšší míru zadluženosti než státy, které platí vlastní měnou – v roce 2016 se jednalo o 13 z 19 států eurozóny. V předchozích dvou letech maastrichtské kritérium nedodrželo dokonce 14 států. Nejlépe se dodržování hranice od roku 2000 daří Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku a Slovensku. Estonsko je zemí s dlouhodobě nejnižší mírou zadluženosti, která se zpravidla pohybuje do 10 % HDP. Česká republika si v porovnání s ostatními státy vede velmi dobře. Míru zadluženosti se jí daří stále udržovat dokonce pod 45 % HDP. Za poslední tři roky došlo k poklesu míry zadluženosti o více než 8 procentních bodů na úroveň 37 % HDP v roce 2016. Pouze třem z devíti zemí mimo eurozónu se nedaří dané kritérium dodržovat. Jedná se o Chorvatsko, Velkou Británii a Maďarsko.
Dluh sektoru vládních institucí v EU, 2016 (% HDP)
Struktura dluhu se mezi zeměmi příliš neliší
V posledních letech státy preferují na krytí dluhu zejména dlouhodobé instrumenty. Největší část dluhu mají ve formě dlouhodobých dluhových cenných papírů. Výjimkou jsou Estonsko, Řecko a Kypr, které mají nejvyšší podíl dluhu v dlouhodobých půjčkách, Řecko a Kypr je mají od mezinárodních věřitelů – zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.
Nejvyšší procento vydaných krátkodobých dluhových cenných papírů mělo v roce 2016 Maďarsko (15,4 %). Tento typ financování využívalo velmi často i v předcházejících letech. Většina zemí Evropské unie měla ve stejném roce nejméně zastoupené krátkodobé půjčky, ty se pohybovaly většinou do jednoho procenta. Pouze Švédsko se v tomto směru vymyká. Hodnoty okolo 10 % (12,8 % v roce 2016) u něj nejsou výjimečné. Medián podílu oběživa a vkladů na dluhu činil 1,5 %.
Vyšší podíly kolem 7–11 % jsou v posledních letech zejména u Irska, Velké Británie, Portugalska a Itálie.
V Česku dominují dluhopisy
Česká republika měla v roce 2016 ze všech států největší podíl dluhu v dlouhodobých dluhových cenných papírech (90,5 %). Zbylá část dluhu je financována především dlouhodobými půjčkami (8,6 %) a přijatými vklady (0,5 %). Největší podíl na dluhu sektoru vládních institucí má kapitola státního dluhu. Skrze ni stát vydává státní dluhopisy, přijímá dlouhodobé úvěry od Evropské investiční banky a spravuje prostředky státní pokladny.
Druhý nejvyšší podíl na dluhu České republiky mají banky, které jsou zařazeny do sektoru vládních institucí. Ty spravují vklady a úvěry klientů a také vydávají vlastní dluhopisy.
Dluh může být alokován v národní i zahraniční měně
Eurostat u zemí zjišťuje výši dluhu podle měn, a to v eurech, v britských librách, švýcarských francích, japonských jenech a amerických dolarech. Tyto údaje neposkytují všechny členské státy. Z dostupných informací je patrné, že téměř všechny státy mají své dluhy uloženy v národní měně. Vyšší podíl je u zemí eurozóny (více než 90 %). Výjimkou jsou Litva (71,3 %) a Lotyšsko (84,1 %), ve kterých je zbylý dluh veden zejména v amerických dolarech.
Mimo eurozónu mají více než polovinu dluhu v eurech Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko.
