V 90. letech, v začátcích přechodu na tržní hospodářství, mělo ve srovnání s muži výrazně více žen nedostatečnou kvalifikaci pro jimi vykonávaná zaměstnání. Na danou pozici se tak vypracovaly spíše svými schopnostmi a zkušenostmi než díky získanému diplomu. Ten pro ně také mohlo být složitější získat vzhledem k dříve horší dostupnosti vyššího vzdělání pro dívky nebo třeba z důvodu brzkého těhotenství.
Ještě v roce 2004 tak bylo 26 % žen nedostatečně kvalifikovaných pro vykonávanou pozici oproti 15 % mužů. Největší nepoměr byl patrný na pozici řídících pracovníků (66 % nedostatečně kvalifikovaných žen oproti 39 % mužů) a specialistů (46 % nedostatečně kvalifikovaných žen a 33 % mužů). Naopak adekvátně kvalifikovaných bylo pro své zaměstnání 66 % žen a 76 % mužů.
Nejčastější kombinace hlavní třídy zaměstnání a dosaženého vzdělání, průměrná hrubá měsíční mzda (Kč)
Zaměstnané ženy jsou vzdělanější
Následovala však expanze pomaturitního a vysokoškolského vzdělávání, ve kterém začaly být aktivnější dívky. Z celkového počtu absolventů vysokých škol představují ženy od roku 2010 více než 60 %. To se následně odrazilo i na trhu práce. Zatímco v roce 2004 bylo mezi zaměstnanými muži 19 % s maturitou nebo vyšším vzděláním a mezi ženami 18 %, v roce 2016 už to bylo 21 % u mužů a 24 % u žen. Nad zaměstnanými muži převažují zaměstnané ženy jak s maturitou, tak s vysokoškolským diplomem.
Adekvátně tomu se vyrovnává i podíl mužů a žen nedostatečně kvalifikovaných pro svou práci. Zatímco podíl nedostatečně kvalifikovaných mužů se oproti roku 2014 prakticky nezměnil (15 % v roce 2014 vs. 14 % v roce 2016), mezi ženami jich je výrazně méně (26 % v roce 2014 vs. 16 % v roce 2016). Celkově jsou zaměstnanci nejčastěji nedostatečně kvalifikovaní pro vykonávání zaměstnání ve třídě řídících pracovníků, kde nemá dostatečnou kvalifikaci více než 40 % zaměstnanců. V kvalifikovanosti mužů a žen jsou ale v některých třídách relativně výrazné rozdíly. Zatímco muži jsou častěji než ženy málo kvalifikovaní v zaměstnáních spadajících do třídy odborných a technických pracovníků, ženy zase častěji v zaměstnáních v třídách řemeslníků a obsluhy strojů.
Mzda do 16 000 Kč podle dosaženého vzdělání (%)
Překvalifikovaných žen přibývá
Nejen že ubylo nedostatečně kvalifikovaných žen, ale zároveň také přibylo žen, které jsou pro své zaměstnání překvalifikované, a je jich více než mužů (14 % žen vs. 10 % mužů). V případě překvalifikovanosti v jednotlivých třídách zaměstnání už nehraje pohlaví takovou roli. Muži jsou obdobně jako ženy nejčastěji překvalifikovaní na pozicích pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Zde, jak už název třídy napovídá, se od nich ani žádná kvalifikace neočekává, přesto ale tři čtvrtiny z nich alespoň nějaký stupeň středoškolského vzdělání mají.
Vyšší vzdělání pomáhá ženám k vyšším pozicím, ale ne k vyšším mzdám
Vyšší vzdělání ženám pomáhá získávat vyšší pozice. Ačkoli v průměru muži zastávají manažerské pozice stále častěji než ženy, za posledních 12 let si ženy polepšily dvojnásobnou rychlostí. Pokud si představíme devět tříd klasifikace zaměstnání jako škálu (1 – Řídící pracovníci až 9 – Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci), pak mají muži v průměru 5,39 bodu a ženy 4,60 bodu. Zatímco si muži za posledních 12 let polepšili o jednu desetinu (z 5,28), ženy o dvě (ze 4,37). Dosažený stupeň vzdělání a vyšší pozice pak přinášejí i vyšší mzdy. Ženy ale stále vydělávají méně než muži.
Ve všech běžných kombinacích mají ženy průměrné mzdy značně nižší než muži. To ale není vše. Obecné pravidlo, že čím vyšší vzdělání, tím vyšší mzda, se potvrzuje napříč všemi třídami zaměstnání. Toto pravidlo však platí jen v rámci stejného pohlaví. Pokud začneme porovnávat příjmy mužů a žen, jsou na první pohled patrné značné rozdíly.
Mzda nad 40 000 kč podle dosaženého vzdělání (%)
Například žena na pozici technický či odborný pracovník s odpovídajícím vzděláním s maturitou měla průměrnou mzdu 27 600 Kč. To je nejen výrazně méně, než kolik na stejné pozici a se stejným vzděláním vydělal muž (33 971 Kč), ale dokonce méně než mzda muže ve stejné profesní skupině, ale jen s nedostačujícím základním vzděláním (30 576 Kč). A také méně než u muže se stejným vzděláním (maturitou), ale na nižší pozici úředníka (28 130 Kč).
Obdobná je situace i v dělnických profesích. Pokud žena s maturitou v obsluze strojů či zařízení měla mzdu 21 757 Kč, muž na stejné pozici bez maturity měl 24 875 Kč.
Zdá se tedy, že zvyšování vzdělanosti u žen sice napomáhá k jejich pronikání do více kvalifikovaných pozic, ale nevede ke zmenšování rozdílu mezi výdělky mužů a žen.
Výsledkem je, že ženy ve všech sledovaných kategoriích vzdělání mají rozdělení mezd posunuté níže než muži. Vydělávají větší díl chudobných výdělků do 16 000 Kč hrubého (u zaměstnankyň bez maturity takřka každá druhá). Naopak jen velmi malá část žen dosáhne na mzdy vyšší než 40 000 Kč. Do této oblasti pronikne necelé procento žen bez maturity a pouze každá čtvrtá vysokoškolačka, zatímco v případě mužů je to každý dvacátý bez maturity a více než polovina vysokoškoláků.
