Lenka Formánková
socioložka, Sociologický ústav AV ČR
Cizinci mohou vytvářet otevřenější společnost se širším rozhledem, protože jejich kultura v mnoha směrech ovlivňuje kulturu majoritní. V českém kontextu je prolínání kultur asi nejviditelnější v oblasti rychlého občerstvení. Už si na ulici nedáváme jenom langoše a bramboráky, ale také polévku Pho, kebab nebo pizzu. Zdá se to možná banální, ale to je jen příklad, jak se cizinecká kultura úspěšně vmísí do té majoritní. Na druhou stranu migrantské komunity vytvářejí tlak na utváření fungujících integračních politik. Bez nich se dostávají cizinci do izolace a sociálního vyloučení, což vede k růstu patologických jevů, jako jsou kriminalita, různé druhy závislostí, bezdomovectví a podobně.
Dalibor Holý
ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ
Jak vám potvrdí ekologové, monokultury jsou náchylnější ke katastrofám. Pestrost, přítomnost cizorodých prvků a nutnost integrovat je podporuje vytváření imunity i v takovém organismu, jakým je lidská společnost. Navíc jsme dnes v situaci výrazného nedostatku pracovních sil. To, že nejsou nekvalifikovaní dělníci do laciných montoven, bychom my, občané, asi nepovažovali za problém. Česká ekonomika by se měla věnovat produkci s vyšší přidanou hodnotou. Jedno nám být nemůže, že nám chybí vysoce kvalifikované síly, zejména zdravotnický personál, neobešli bychom se bez lékařů ze Slovenska. Pracující cizince tedy nezbytně potřebujeme.
Marta Lopatková
doktorandka, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Myslím, že zásadním přínosem cizinců v naší společnosti je uvědomění si, že na světě opravdu nejsme pouze my, ale i jiní lidé, kteří mají jiné hodnoty, jinak vypadají, jinak se projevují. Společné soužití nás učí toleranci a vzájemnému pochopení, které se přenáší do společnosti celkově. V současnosti, kdy během pár hodin můžeme být na jiném kontinentu, už není možné žít izolovaně od druhých. Naopak se musíme naučit žít spolu a za určitých podmínek přijímat ostatní, protože je to zkrátka nevyhnutelné. Vždyť bez vietnamské menšiny si už dnes nedovedeme představit žádné menší město nebo vesnici. Všichni nakupujeme v jejich „Potravinách“ či „Večerkách“ a pochutnáváme si na jejich jídle.
Dušan Drbohlav
sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Jsem přesvědčen o tom, že přítomnost a aktivity cizinců v Česku jsou pro zemi obecně přínosné. Nejde pouze o jejich konkrétní pozitivní dopady hlavně při zaplňování různých mezer na trhu práce, ale jde zejména o to, že cizinci obohacují českou populaci o poznání nových způsobů myšlení, nových přístupů i dalších prvků často odlišných kultur. Pokud se potom s cizincem i osobně seznámíte a sdílíte jeho životní osudy, rozšiřujete své obzory a pronikáte do tajů neznámých a často exotických končin, aniž byste skutečně vycestovali. Cizinci se tak stávají nejlepšími učiteli geografie, ale především vyslanci poznání nového.
Karel Havlíček
předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky
Jako každá vyspělá ekonomika se cizincům nevyhneme. Stáváme se bohatou společností a o řadu profesí nebude z řad našich obyvatel zájem. Bez ukrajinských dělníků by dnes nefungovalo stavebnictví, cizinci vypomáhají v maloobchodě nebo zpracovatelském průmyslu a třeba řezníky dnes lákáme až z Mongolska. Nejde ale jen o základní pozice, výpadek cizinců by měl negativní vliv například na lékařské služby, přínosem jsou i ve světě vědy. S jejich přílivem se musí vypořádat každá atraktivní země. Pokud se nejedná o proces živelný a ti, kteří k nám přicházejí, jsou připraveni pracovat a přizpůsobit se, pak bychom se tomu neměli bránit.
