V roce 2016 činil podíl cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství 2,8 %. Bylo to více než v zemědělství, lesnictví a rybářství, ale naopak méně než v sektoru vzdělávání či zdravotní a sociální péče. Cestovní ruch zaměstnával 231,5 tis. osob, což bylo meziročně o 1,0 % více. Zaměstnanci tvořili 82 % a sebezaměstnané osoby podnikající v oboru 18 %. Podíl na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,4 %. V turismu tedy pracoval každý třiadvacátý Čech.
Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 272 mld. Kč. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. V roce 2016 byl v meziročním srovnání o 8,9 % vyšší. Zároveň dosáhl nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.
Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil necelých 58 %, tj. 157 mld. Kč. Zbývající dvě pětiny finančních prostředků (115 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.
Návštěvník ze zahraničí při cestě do České republiky utratil v průměru 4 830 Kč, český účastník cestovního ruchu průměrně 1 350 Kč. Rozdíl je způsoben, mimo jiné, mnohem vyšším počtem jednodenních výletů u rezidentů, ale také českým specifikem trávení volného času v podobě chataření a chalupaření. Náklady jsou v těchto případech mnohem nižší než například u hotelových pobytů či na služebních cestách.
Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2016 výdaje za zboží zahrnující i útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování. Nákup zboží a služeb související s turismem přitom může začínat již v místě bydliště před samotnou cestou. Spotřeba zahrnuje nejen pořízení map, sportovních potřeb, oděvů a podobně, ale i souvisejících směnárenských, pojišťovacích či zdravotních služeb. Typickou součástí spotřeby jsou také služby cestovních kanceláří a agentur.
V roce 2016 zavítalo do ČR 32,5 mil. zahraničních návštěvníků. Naopak čeští občané realizovali více než 85 mil. cest v tuzemsku a necelých 11 mil. cest do zahraničí. V případě výjezdového cestovního ruchu byla zaznamenána nejdelší průměrná délka pobytu (7,4 dne). Nejvyšší podíl jednodenních návštěv byl zjištěn v domácím cestovním ruchu (64 %).
Česká republika disponuje dlouhodobě kladným bilančním saldem cestovního ruchu. Jedná se o rozdíl příjmů z cestovního ruchu nerezidentů a výdajů našich občanů na cestování do zahraničí. Velikost salda je ovlivňována hlavně dynamikou a strukturou příjezdového cestovního ruchu a kupní silou rezidentů. V roce 2016 dosáhlo saldo cestovního ruchu hodnoty 86 mld. Kč.
Ekonomický přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství při zohlednění efektů ve prospěch jiných odvětví zachycuje Satelitní účet cestovního ruchu (TSA – Tourism Satellite Account). Je jediným objektivním nástrojem při mezinárodním porovnání ekonomického významu cestovního ruchu. Data tohoto matematicko-statistického modelu v současné době zahrnují referenční období let 2003–2016. Výstupy jsou na webových stránkách ČSÚ rozčleněny do cca 80 samostatných výstupů (tabulek).
