Výběr statistických zajímavostí ze světa

Zemřelých cyklistů v Nizozemsku přibylo. Nejvíc novinářů pracuje v Estonsku a Švédsku. Téměř polovina energie vyrobené z jádra pochází z Francie.

Zemřelých cyklistů v Nizozemsku přibylo

Počet mrtvých při dopravních nehodách se v Nizozemsku dlouhodobě snižuje. Zatímco v roce 1996 nizozemský statistický úřad evidoval 1 251 zemřelých, v roce 2017 zemřelo v Nizozemsku při dopravních nehodách 613 osob.

Mezi těmi, kteří v uplynulém roce zahynuli na nizozemských silnicích, bylo 206 cyklistů (o 17 více než v předchozím roce a nejvíce za posledních 10 let) a 201 řidičů či členů posádky motorových vozidel. Vloni tak bylo poprvé více mrtvých z řad cyklistů než mezi automobilisty. Každý čtvrtý zemřelý cyklista jel na elektrokole. Dále úřad zaznamenal při dopravních nehodách úmrtí 58 chodců, 51 motocyklistů, 41 řidičů mopedů a 25 uživatelů vozítek na podporu mobility. Dva ze tří zemřelých cyklistů byli starší 75 let. Tento podíl zůstává vysoký i po přepočtu na 100 tis. obyvatel dané věkové skupiny, neboť osoby starší 75 let jsou již jen „sváteční jezdci“, kteří denně ujedou průměrně 1,35 km. Ve všech věkových skupinách bylo více úmrtí mezi cyklisty než mezi cyklistkami, přestože v užívání tohoto dopravního prostředku mezi nimi takřka nejsou žádné rozdíly. Více ZDE.

Nejvíc novinářů pracuje v Estonsku a Švédsku

Za posledních pět let přibylo v Evropské unii 38 tis. novinářů, což znamenalo zhruba 10% nárůst. Novináři tak představují 0,2 % všech zaměstnanců.

Zvyšující se počet novinářů vyplynul z údajů za rok 2017, které u příležitosti světového Dne svobody tisku (3. května) letos zveřejnil Eurostat. Nejvíc novinářů pracuje v Estonsku a ve Švédsku – v obou zemích tvoří 0,5 % ze všech zaměstnanců. Dalšími zeměmi s vysokým podílem žurnalistů jsou Nizozemsko, Finsko nebo Německo. Na opačném konci stupnice se nacházejí Slovensko a Polsko (0,1 %), následované Itálií, Českou republikou, Belgií, Francií a Maďarskem. Celkově bylo ve vydavatelských službách zaměstnáno 1,2 mil. osob. V oblastech informačních činností, jako jsou zpracování dat, hostování webových stránek nebo práce ve zpravodajských agenturách, pracovalo téměř 0,5 mil. zaměstnanců. Více ZDE.

Téměř polovina energie vyrobené z jádra pochází z Francie

Mezi lety 1990–2016 stoupla v EU výroba elektřiny z jádra o 5,6 %. Takto vyrobenou elektřinu produkovala podle Eurostatu polovina členských zemí Unie.

Nejvíce vzrostla v České republice, a to o 91,5 %. Německu se produkce jaderné energie ve stejném období snížila o 44,5 % a Litva v roce 2009 ukončila provoz všech svých jaderných elektráren.
Kromě ČR se výrazně zvýšila produkce jaderné energie také ve Francii, Slovinsku, na Slovensku, ve Finsku a v Maďarsku. Zde však byl růst výrazně nižší, pohyboval se v rozmezí od 28,4 % ve Francii do 16,9 % v Maďarsku. Pokles produkce pak kromě Německa a Litvy zaznamenalo Švédsko, a to o 7,6 %.
Eurostat upozornil, že období let 1990–2016 lze rozdělit na dvě etapy. Od začátku sledovaného období do roku 2004 se produkce jaderné energie zvýšila o více než čtvrtinu (27 %) až na rekordních 1,0084 mil. GWh. Mezi roky 2004– 2016 pak o 17 % klesla. V roce 2016 celková produkce činila 839,7 tis. GWh. Jaderné elektrárny se tak na výrobě elektřiny v EU podílely 25,8 %.
Hlavním producentem jaderné energie v EU zůstávala Francie. Tamní elektrárny měly na celkové produkci jaderné energie v Unii podíl 48 %. Následovalo Německo s 10% podílem, Velká Británie s 8,5 %, Švédsko se 7,5 % a Španělsko se 7,0 %. Těchto pět zemí mělo na celkové produkci jaderné energie v EU více než čtyřpětinový podíl. Více ZDE.