Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Růst české ekonomiky v 1. čtvrtletí 2018 zpomalil. Podobně jako vloni však přetrval vysoký růst výdajů domácností, mzdová tempa akcelerovala. Podniky stále naléhavěji pociťovaly nedostatek pracovní síly, což limitovalo jejich růst. Výsledkem bylo mimo jiné posílení investiční aktivity do ICT, strojů a zařízení.

Meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí 2018 zpomalilo na 4,2 %. I to však stačilo na umístění České republiky na jedné z předních pozic v Evropské unii. K celkovému růstu HDP stabilně přispívala spotřeba domácností i vládního sektoru a sílil příspěvek investiční aktivity. Naopak bilance zahraničního obchodu poprvé od 3. čtvrtletí 2013 k ekonomickému růstu nepřispívala (po vyloučení dovozu pro konečné užití). Současný silný růst spotřeby i investiční aktivity totiž zčásti pokrývá dovoz, což byl jeden z důvodů poklesu přebytku bilance zahraničního obchodu.

Příspěvky odvětví k meziroční změně HPH, 1. Q 2013 – 1. Q. 2018 (příspěvky odvětví v p. b., růst HPH v %)

Růst průmyslu zvolnil, dařilo se službám

Nabídkovou stranu ekonomiky reprezentuje hrubá přidaná hodnota (HPH). Ta v 1. čtvrtletí 2018 meziročně vzrostla o 4,3 % (podle dostupných údajů šlo o pátý nejvyšší růst v EU). Pro českou ekonomiku je klíčovým odvětvím zpracovatelský průmysl. Ten v posledních čtyřech letech stabilně přispívá k růstu HPH a je rovněž silně navázán na vývoz. V 1. čtvrtletí 2018 však došlo k mírnému oslabení jeho role na celkovém růstu. Odvětví služeb naopak posílila a v 1. čtvrtletí k růstu přispívala nejvíce. Po delší době se vyššího růstu HPH dočkalo i stavebnictví.
Podrobnější pohled poskytují podnikové statistiky. Index průmyslové produkce vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 4,0 %, a nedosáhl tak dynamiky žádného z loňských čtvrtletí. Zpomalení výkonu průmyslu může souviset i s obtížnější situací exportérů. Ti na jedné straně čelili důsledkům sílící koruny, na straně druhé pak naráželi na limity výrobních kapacit v důsledku stále se prohlubujícího nedostatku pracovních sil doprovázeného sílícími mzdovými náklady.

Dlouhodobý útlum těžby a dobývání

Za zpomalením meziročního růstu stála v 1. čtvrtletí především výroba motorových vozidel, jejíž produkce meziročně vzrostla o 2,9 %. Neudržitelnost vysoké dynamiky produkce signalizovaly v tomto odvětví i nové zakázky, jejichž objem již po 1. čtvrtletí 2017 meziročně fakticky stagnoval. Silnější dynamiku si uchovaly návazné obory automobilového průmyslu. Jejich příspěvek k růstu průmyslu činil 1,0 p. b. (hlavně vlivem výroby elektrických zařízení). Významný byl i příspěvek kovovýroby, kterou poháněla sílící tuzemská poptávka. Dařilo se strojírenství a hlavně výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů. Mimo zpracovatelský průmysl pokračoval dlouhodobý útlum v těžbě a dobývání, kde za deset let klesla produkce o třetinu. Mírnější zima se odrazila ve slabších výkonech energetiky.
Stavebnictví, podpořené mírným růstem objemu veřejných investic i příznivým počasím na počátku roku, pokračovalo v loňském oživení. Stavební produkce mezičtvrtletně posílila o 1,5 %, a to výhradně zásluhou váhově převažujícího pozemního stavitelství. Napomohl tomu i postupný rozvoj bytové výstavby, byť jde z pohledu celého odvětví o relativně okrajový segment.
Zahájených bytů bylo meziročně o šestinu více, jejich četnost (7,6 tis.) se v rámci 1. čtvrtletí navyšovala již potřetí v řadě. Více bytů vzniklo letos netradičně hlavně zásluhou růstu v kategorii stavebně upravených nebytových prostor (v krajích Středočeském a Ústeckém), přibylo však i bytů v rodinných či bytových domech. Přetrvával problém slabé bytové výstavby v Praze, jejíž objem výrazně pokulhával za růstem pracovních míst, resp. počtem nově příchozích obyvatel a přispíval k rostoucímu napětí na rezidenčním trhu.
Služby těží ze současného růstu domácí poptávky, což potvrzují například podrobnější údaje o spotřebě domácností. Některá odvětví služeb jsou přímo navázána na zbytek ekonomiky a současný rozvoj jim výrazně napomáhá. Takovými jsou například doprava a skladování, které v 1. čtvrtletí táhly růst tržeb v terciárním sektoru. Významná byla však i role dynamicky rostoucích informačních a komunikačních činností, které se na růstu služeb podílely celou třetinou. Tržby ve vybraných službách (bez obchodu, peněžnictví, pojišťovnictví, vědy, výzkumu a veřejných služeb) tak posílily proti poslednímu loňskému čtvrtletí o 2,3 %, v meziročním vyjádření pak o 4,2 %. I přes značnou různorodost služeb probíhal růst napříč všemi hlavními odvětvími.
Tržby v maloobchodu (bez motoristického segmentu) nadále mírně sílily a v 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 6,3 % (nejvyšším tempem po 3. čtvrtletí 2007). Plně se v nich odrážela rekordně vysoká důvěra spotřebitelů ovlivněná nízkou nezaměstnaností i vysokým tempem růstu průměrných mezd (jejich kupní síla vzrostla meziročně nejvíce za posledních patnáct let). K růstu maloobchodu nejvíce přispěl již tradičně prodej nepotravinářského zboží, jehož tempa převyšovala 8,5% hranici již páté čtvrtletí v řadě. Česko se v posledních třech letech řadí k zemím s nejsilnějším růstem maloobchodních tržeb v EU. V 1. čtvrtletí zaznamenaly vyšší meziroční tempa jen Kypr, Maďarsko a Rumunsko.

Vybrané bariéry růstu (podniky v %)

Limitem je pracovní síla

Navzdory mírnému oslabení zahraniční poptávky jsou v tomto ohledu podniky v dobré pozici. Potvrzují to i konjunkturální průzkumy. Stále klesá podíl respondentů, kteří uvádějí jako bariéru růstu nedostatečnou poptávku. Sílí však jejich problémy při hledání vhodné pracovní síly. Nejviditelnější je tato situace v průmyslu, kde se nedostatek pracovní síly stal nejvážnější překážkou již v druhé polovině loňského roku (naposledy k tomu došlo na přelomu let 2007 a 2008). Potíže s pracovní silou sužovaly na počátku 2. čtvrtletí 2018 zejména hlavní exportní odvětví – automobilový průmysl (66 %), strojírenství (59 %), hlavní subdodavatele pro automobilový průmysl (kolem 50 %) či kovodělný průmysl (47 %). Vysoký byl nedostatek pracovní síly i v mnohých malých oborech s nízkou mzdovou úrovní – v kožedělném, textilním či oděvním průmyslu. Zatímco v průmyslu se problém s lidskými zdroji začal silně projevovat již během let 2016 a 2017, v ostatních odvětvích ekonomiky se objevil s jistým odstupem – ve stavebnictví trápí letos více než čtvrtinu podniků, ve službách šestinu.
Neuspokojenou poptávku po zaměstnancích potvrzují i údaje z úřadů práce. Počet volných pracovních míst se letos meziročně navýšil o více než 100 tis., a během dubna dokonce poprvé v historii ČR překonal počet registrovaných uchazečů o práci. Obdobně jako v loňském roce ale platilo, že zhruba tři čtvrtiny meziročního přírůstku tvořila místa s nízkými deklarovanými nároky na kvalifikaci (pomocné a nekvalifikované práce, obsluha strojů a zařízení). Zaměstnavatelé tak pravděpodobně stále častěji cílí na zahraniční pracovníky především z východoevropských států, neboť rezervoár disponibilní pracovní síly z tuzemska se výrazně ztenčil. Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla (podle sezónně očištěných údajů) v letošním květnu 1,8 % u mužů a 2,9 % u žen. Meziročně ubylo rovněž ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat.

Volná místa podle kvalifikačních tříd na konci měsíce, meziroční přírůstky (v tis.)