Jak pracují Evropané z domova
Převážně z domova pracovalo v roce 2017 v zemích Evropské unie jen 5 % všech zaměstnanců ve věku 15 až 64 let. V Česku to bylo pouze 3,9 %.
Nejběžnější byla práce z domova v Nizozemsku, kde ji v loňském roce využívalo 13,7 % zaměstnanců, v Lucembursku (12,7 %) a ve Finsku (12,3 %). Na opačném konci žebříčku se pak umístili zaměstnanci z Bulharska (0,3 %) a Rumunska (0,4 %).
Práci z domova více využívají ženy. V rámci EU se jednalo o 5,3 %, v České republice pak 4,6 % zaměstnankyň. U mužů byl unijní průměr 4,7 %, v ČR to bylo o 1,4 p. b. méně.
Podíl zaměstnanců, kteří pracují z domova, se s věkem zvyšuje. Zatímco ve věkové skupině 15 až 24 let jich v EU pracovalo doma jen 1,6 %, u zaměstnanců mezi 50 až 64 lety byl tento podíl čtyřnásobný (6,4 %).
Téměř desetina (9,6 %) zaměstnanců využila home office alespoň příležitostně. Postupně se tento podíl tedy zvyšuje, v roce 2008 se jednalo o 7,7 %. Meziročně však došlo k poklesu, v roce 2016 to bylo totiž 9,8 % zaměstnanců. V České republice loni alespoň někdy z domova pracovalo 5,2 % zaměstnanců. Více ZDE.
Novozélandské avokádo nad zlato
Cena avokáda se v květnu meziměsíčně zvýšila o 37 % a dosáhla podle novozélandského statistického úřadu nového maxima. U jiných plodin, které v té době dozrávaly na jižní polokouli, například mandarinek či brokolice, se cena snížila.
Sezónní výkyvy v cenách ovoce a zeleniny odrážejí obvykle dobu uplynulou od sklizně. Květnový nárůst ceny avokáda tomu však ne zcela odpovídá, protože hlavní sklizeň probíhá od srpna do března. Ceny tak bývají u této plodiny na svém maximu v měsících červenci a srpnu. Na vině je jak nárůst zájmu o avokádo u domácích spotřebitelů, tak i zvýšení vývozu, neboť avokádo se v posledních letech stává velmi módní plodinou i v zemích, které jsou zcela závislé na dovozu.
Ke zvýšené konzumaci avokáda, hruškovce přelahodného, jak zní jeho český název, přispěla obliba mexické kuchyně (zejména guacamole) a také stále větší podíl osob živících se vegansky. Více ZDE.
V Nizozemsku ubývá tříděného papíru
V roce 2017 nizozemské domácnosti vytřídily 57 % odpadu. Ve srovnání s rokem 2007 se podařilo vytřídit o 8 p. b. odpadu více. Zlepšilo se především nakládání s kompostovatelnými zbytky.
Průměrný obyvatel Nizozemska vyprodukoval v loňském roce celkem 495 kg odpadu, což bylo o 13 % méně než před deseti lety. Velkoobjemového odpadu připadlo na jednoho obyvatele 133 kg, běžného odpadu bylo 362 kg. Jistě není bez zajímavosti, že se v Nizozemsku zvyšuje podíl obcí, kde se odpad třídí až na třídicí lince. To znamená, že v obcích nejsou barevně odlišené kontejnery na plast, papír a sklo. Zvlášť je sbírán pouze bioodpad. Toho se v roce 2007 vytřídilo 80,4 kg na jednoho obyvatele, v roce 2017 to bylo o 6 kg více. U obalového materiálu se ve stejném období zlepšilo třídění ještě více, když z necelého jednoho kilogramu (0,6 kg) na osobu v roce 2007 skončilo v recyklaci 15,4 kg obalového materiálu. Zde je však třeba upozornit, že papíru se vytřídilo méně proto, že se používá stále méně, mj. z toho důvodu, že ubývá tištěných novin a časopisů. Více ZDE.
