Helena Horská
hlavní ekonomka Raiffeisenbank
Slovensko bylo na začátku znevýhodněné svou zastaralejší a na těžkém průmyslu a odbytu závislou ekonomikou na trzích RVHP. Prošlo si ekonomickým a politickým obdobím „tempa“, které ale vyústilo v nebývalé reformní úsilí. Jeho výsledkem byly jak viditelné reformy a modernizace ekonomiky, tak přijetí společné měny eura. Slovensko právě díky reformám začalo po roce 2006 hbitě dotahovat premianta regionu – Česko. A po 16 letech existence samostatné slovenské koruny, v roce 2009, přijalo euro a vstoupilo do nové měnové unie – evropské. Česká koruna naopak slaví 25. výročí. O potřebných hlubokých reformách se u nás spíše hovoří, než že by se konaly.
Bedřich Moldan
zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí
Z rozdělení Československa jsem byl trochu smutný, ale považoval jsem ho za historickou nutnost a danost, a tak tomu je. Vývoj naší země to nijak zvlášť neovlivnilo, pozitivní je, že jsme se Slováky lepší přátelé než dřív a že si častěji uvědomujeme, že se od sousedů občas můžeme leccos přiučit. Velmi dobré je, že obě země jsou v Evropské unii, což je mimořádně dobrým základem pro všestrannou spolupráci a přátelství. Jenom Slovákům závidím, že jsou členy eurozóny. My euro nemáme kvůli nesmyslně nevstřícnému postoji některých našich politiků a je to chyba.
Jan Ernest
ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ
Aktuální data říkají, že Česko i Slovensko zažívají období významného ekonomického růstu. Špatně se tedy nemáme. Bylo by tomu jinak, pokud by k rozpadu federace nedošlo? To už je téma pro literární žánr alternativní historie, jen námět není tak strašidelný jako třeba opačný výsledek druhé světové války. Je dobře, že v současném globálním světě máme skutečné přátele. Kromě ekonomických, politických a kulturních vazeb přetrvávají i vztahy v oblasti oficiálních statistik, které jsou mezi ČR a SR vysoce nadstandardní. Snažme se, aby tohle dědictví ČSFR zůstalo i pro generace, které už nejsou „made in Czechoslovakia“.
Jiří Pour
ekonom UniCredit Bank
Češi ani Slováci by si neměli na éru po rozdělení společné republiky stěžovat. Díky nebývale mírumilovnému rozdělení nedošlo k výraznějším hospodářským, ekologickým či morálním škodám, a obě země tak mohly bez problému nastoupit cestu konvergence k vyspělým zemím Evropy. Životní úrovní jsme tyto země v mnohém už dohonili. Čistě ekonomicky, mezi lety 1995–2017 se český HDP na osobu při zohlednění cenových hladin přiblížil k úrovni zemí EU15 ze 65 % na 82 %, Slovensko konvergovalo díky nižší základně rychleji – ze 41 % na 71 %. Zároveň lze říci, že po rozdělení společné republiky se Češi a Slováci částečně znovu spojili v rámci EU.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom Czech Fund
Litoval jsem, když se federace rozpadala. Má dětská duše měla za to, že ztrácíme Tatry a zůstávají nám jen proti nim prťavé Krkonoše. Že ztrácíme Dunaj, jediný náš opravdový veletok. Dnes si myslím, že rozdělení federace bylo krokem správným. Zejména tváří v tvář národnostním třenicím, které se tehdy již varovně rozjížděly. Slovákům dnes už nezávidím přírodní krásy, ty máme na dosah také. Stačí pár hodin jízdy. Závidím jim liberální reformy minulého desetiletí. Díky nim prosperují a ekonomicky nás dobíhají, i když my přitom prosperujeme také. Daří se oběma zemím. Rozpad federace byl win-win vývojem. Vyhráli jak oni, tak my. Nikdo neprohrál.
