Ekonomický růst, který si momentálně užívají evropské země, se samozřejmě přelévá i do mezd a platů. Hodinové nominální náklady na pracovní sílu se tak ve 2. čtvrtletí ve všech zemích EU meziročně zvýšily. Jejich nárůst dosáhl v celé EU 2,6 %. Součástí nákladů na pracovní sílu nejsou jen samotné mzdy a platy. Druhou důležitou složkou jsou ostatní náklady práce, které zahrnují sociální příspěvky zaměstnavatelů a daně minus dotace.
Uvedená čísla platí pro celou ekonomiku. Pokud se podíváme na jednotlivé sekce, je vidět, že se náklady na pracovní sílu vyvíjely odlišně. Stavebnictví (4,1 %) v celoevropském průměru překonávalo dynamiku v průmyslu (2,8 %) i ve službách (2,7 %, bez služeb veřejného sektoru). Pod průměrem celé ekonomiky se pak pohyboval růst v zemědělství, veřejných službách či netržních aktivitách, tj. v sociálních službách, zdravotnictví, vzdělání aj. (2,2 %).
Země EU15 zažívají jen mírný nárůst nákladů na pracovní sílu
Pokud se podíváme na meziroční tempo růstu nákladů na pracovní sílu v jednotlivých zemích EU, mezi tzv. starými a novými členy Unie je patrný předěl. V první čtvrtině zemí s nejrychlejším růstem není žádný z členů, kteří vstoupili do EU před rokem 2004. V první polovině se ze starších členů umístily jen Řecko (5,0 %) a Itálie (3,6 %). Naopak pouze „staří členové“ se dostali do čtvrtiny s nejnižšími meziročními přírůstky. Nejmenšího meziročního přírůstku hodinových nákladů mezi novými členy dosáhl Kypr (2,4 %), který se umístil na 17. místě.
Česko na šestém místě
Nejvyššího meziročního nárůstu nominálních hodinových nákladů na pracovní sílu ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhly Rumunsko (15,6 %), Lotyšsko (11,7 %) a Maďarsko (10,2 %). Za nimi se umístily Litva a Chorvatsko (shodně 9,8 %). První šestici uzavírá Česko s 9,3% nárůstem. Nejméně rostly náklady na pracovní sílu v Lucembursku (0,6 %), Španělsku (0,7 %) a Nizozemsku (0,9 %).
Růst nominálních hodinových nákladů na pracovní sílu ve 2. čtvrtletí 2018 (meziročně, %)
