Bez administrativních zdrojů dat už statistiku dělat nejde

Český statistický úřad využívá moderní statistické metody výběru respondentů, výkazy šité na míru, metody odhadů a efektivní centrální zpracování dat. Dlouhodobě se řídí zásadou, že zjišťuje pouze to, co nemůže získat odjinud.
ČSÚ poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy a veřejnosti. Dále povinně reportuje údaje k 45 evropským právním předpisům. Neplněním těchto povinností se Česká republika vystavuje nebezpečí, že proti ní budou použity sankce ze strany Evropské unie, a to i finanční.

Páteří je registr ekonomických subjektů

Většina statistik je postavena na informacích získaných za jednotlivé ekonomické subjekty. Základní oporou jejich výběru je registr ekonomických subjektů (RES). Ten fakticky představuje seznam všech potencionálních respondentů, kteří mohou být zjišťováním osloveni. RES se průběžně aktualizuje ze základního registru státní správy, z registru osob (ROS), ze statistických zjišťování a z administrativních zdrojů dat.
V současné době je v RES zapsáno zhruba 2,87 mil. ekonomických subjektů, tedy podnikatelů, neziskových nebo vládních institucí. Na základě administrativních dat o počtech pojištěnců nebo z informací z daňových přiznání a z plateb DPH statistici odvozují, že více než polovina z nich je neaktivní. Aktivních jich je zhruba 1,37 mil. Z tohoto počtu bylo v roce 2018 dosud osloveno pouze 130 tisíc ekonomických subjektů s požadavkem na vyplnění statistického výkazu.

Bez biče na podnikatele

Nezatěžovat všechny aktivní ekonomické subjekty žádostmi o vyplnění statistického výkazu lze několika způsoby. Jedním z nich je využití standardní statistické metody vytvořením výběrových souborů. Z RES jsou takové soubory vytvářeny každý rok podle předem zadaných kritérií tak, aby výběrový soubor reprezentoval určitou skupinu subjektů. Mezi výběrová kritéria patří odvětví podnikání (určené převažující činností) a velikost subjektu měřená převážně počtem zaměstnanců či výší aktiv a obratem. V případě zemědělských šetření se bere v potaz výměra zemědělské půdy. Využitím dalších statistických metod se z těchto skupin vybírají konkrétní respondenti. Obecně platí, že respondent je vybrán buď do čtvrtletního, nebo do ročního odvětvového zjišťování. Další metodou je tzv. rotace výběru, při které vybraná jednotka zůstává ve výběru dva až pět let a poté je z výběru vyřazena. Významní respondenti, kteří se na určitém statistickém jevu podílejí zásadním způsobem, jsou oslovováni vždy.
ČSÚ se snaží vyplňování výkazů co nejvíce ulehčit. Proto vždy nabízí metodickou pomoc. A jak taková konkrétní metodická opatření vypadají v praxi?
Český statistický úřad
• každoročně analyzuje potřebnost produkovaných statistických informací;
• projednává možnost využití dosud nevyužívaných administrativních dat, která má stát k dispozici;
• redukuje počet a frekvenci zjišťovaných údajů; některé údaje se zjišťují pouze jedenkrát za tři až pět let, rozsáhlejší výkazy jsou sestaveny každému na míru, přičemž platí pravidlo, že čím významnější respondent, tím větší rozsah dat od něj Úřad požaduje;
• zasílá všem respondentům: oznámení o zpravodajské povinnosti na celý rok, statistický formulář ve formátu vyplnitelného PDF (ve kterém jsou vyplněny identifikace a také obsahuje kontroly pro ověření správnosti vyplnění), odkaz na on-line formuláře, které jsou k dispozici na základě přístupových práv – tento způsob sběru dat se preferuje;
• poskytuje respondentům jednotný výklad k vyplnění a na vyžádání i metodickou pomoc;
• komunikuje se svými respondenty zejména elektronicky – posílá oznámení o zpravodajské povinnosti či PDF výkazy přes datové schránky;
• kvůli přesnějšímu vymezení výběrových souborů, pro doplnění či náhradu údajů ze zjišťování nebo pro modelování přebírá údaje z administrativních zdrojů dat.

K čemu je dobré využívání administrativních dat

Využívání administrativních údajů patří mezi hlavní nástroje snižování zátěže respondentů. Nařízení o evropské statistice dává všem statistickým úřadům právo na bezplatný a rychlý přístup k administrativním zdrojům dat. ČSÚ tak může spolupracovat s jejich správci a podílet se s nimi na odstraňování překážek. Těmi se míní například odlišný či malý detail administrativního zdroje, časová nedostupnost, nižší kvalita dat nebo nevhodný formát dat. Zásadním požadavkem sdílení dat je jejich strukturovaný strojově čitelný formát.
Pro statistické účely se využívají zejména agregovaná administrativní data pro přímé zveřejnění. Potřebné jsou také zdroje, ze kterých se přebírají individuální data. Ta pak slouží pro aktualizaci statistických registrů, pro odhady a korekce dat či pro tvorbu modelů. Přínosem přitom nemusí být jen snižování administrativní zátěže respondentů ve smyslu redukce počtu sledovaných údajů, ale i snížení počtu oslovených respondentů a přesnější definování oslovené skupiny. Omezování vlastního výkaznictví zároveň zvyšuje závislost ČSÚ na dostupnosti a kvalitě administrativních zdrojů, což vyžaduje rozvoj a upevnění partnerských vztahů s poskytovateli příslušných dat.
Redukcí počtu statistických zjišťování ze 127 na 90, snížením počtu zjišťovaných údajů a snížením počtu oslovených respondentů se ČSÚ podařilo od roku 2008 snížit zátěž respondentů o zhruba 60 %. Snížení administrativní zátěže v tak velkém rozsahu bylo možné realizovat především díky významnému využití administrativních zdrojů od jiných subjektů státní správy.
Návrhy změn pro rok 2019
Administrativní zátěž Programu statistických zjišťování na rok 2019 se odhaduje ve výši 287,7 mil. Kč. Oproti roku 2018 se jedná o snížení o 6,9 %. V příštím roce bude ČSÚ provádět 91 statistických zjišťování. I tento rok je program významně ovlivněn požadavky evropských nařízení. Z programu bylo vyřazeno mimořádné Šetření nebytových budov a vybraných bytových budov (Budovy 1–99), které bylo potřebné pro sestavení národních účtů, a z důvodu dvouleté periodicity i zjišťování Dotazník o inovacích (TI). Z Ročního výkazu ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví (P 5-01) byla vyřazena příloha pro zjištění způsobu zaměstnaneckých výhod.
Z evropského nařízení vychází i nově zařazené zjišťování Výkaz o struktuře tržeb v maloobchodě (Ceny Ob 1–12). Nejedná se ale o klasické zjišťování, data budou zajištěna exportem z pokladních systémů obchodních řetězců. Přínos spočívá v tom, že řetězce již nebudou vyplňovat oddíl týkající se struktury tržeb k Měsíčnímu výkazu v obchodě a službách (SP 1–12) a k Ročnímu výkazu ekonomických subjektů vybraných produkčních odvětví (P 5-01) a současně terénní pracovníci ČSÚ nebudou v těchto obchodech zjišťovat údaje. Do Měsíčního výkazu v obchodě a službách (SP 1–12) bude zařazena jednorázová příloha, která zjišťuje formy a rozsah maloobchodního prodeje a strukturu tržeb za zboží prodané přes internet, což se naposledy zjišťovalo v roce 2014.

Jak dál?

V důsledku realizace celé řady aktivit v oblasti snižování administrativní zátěže statistického výkaznictví v minulých letech je další redukce zátěže respondentů možná pouze za předpokladu využití nových administrativních zdrojů dat. Předpokládá to úzkou spolupráci s dotčenými rezorty, rozšíření elektronického sběru dat a ověření nového způsobu zpracování. Výsledná redukce výkaznictví se tak může projevit i za několik let.
Významný potenciál úspor je například spojen s dostupností veškerých údajů, které daňové subjekty uvádějí v daňovém přiznání a jeho přílohách. Zátěž plynoucí z rozsáhlého ročního ekonomického zjišťování (P 5-01) se může snížit až o 14 %. Předpokladem je, že daňové subjekty budou plnit svou informační povinnost a data budou k dispozici včas.

Kvalita především

ČSÚ musí dodržovat principy kvality stanovené Kodexem evropské statistiky. Ty zahrnují všechny fáze tvorby statistických informací, a to od návrhu zjišťování, sběru dat až po diseminaci. Vedle toho veškeré datové sady, které se předávají Eurostatu, procházejí kontrolami správnosti. Za vybrané statistické domény se pravidelně předkládají zprávy o kvalitě. Statistiky za vládní instituce dokonce podléhají pravidelným misím, tj. šetřením na místě, kterých se účastní i Ministerstvo financí a ČNB.