Není překvapivé, že nejdůležitější rostlinnou komoditou v obou státech jsou obiloviny. Ty zaujímají nadpoloviční většinu osevních ploch. Z hlediska našeho srovnání je zajímavým druhem kukuřice na zrno. Zatímco v Česku je s 86 tis. ha a 3,4% podílem na orné půdě jen okrajově pěstovanou plodinou, na Slovensku je se 188 tis. ha a 14,0% podílem na orné půdě druhou nejrozšířenější obilovinou hned po pšenici. V obou státech přitom od roku 1993 došlo v jejím pěstování k nárůstu: v České republice o 166,9 % (z 32 tis. ha), na Slovensku byl rozmach pomalejší, jen o 28,7 % (ze 146 tis. ha). Není bez zajímavosti, že výnosy kukuřice na zrno jsou vyšší v České republice, a to 6,8 t/ha oproti slovenským 5,7 t/ha v roce 2017.
Plocha kukuřice na zeleno a siláž v obou zemích znovu vzrostla
Kukuřice je však v obou státech pěstována nejen na zrno, ale i na zeleno a siláž. To platí především pro Českou republiku, kde zaujímá 8,9 % orné půdy ve srovnání s 6,1 % na Slovensku. V obou zemích proběhl pro tuto komoditu obdobný vývoj: od roku 1993, kdy zaujímala 301 tis. ha v Česku a 167 tis. ha na Slovensku, došlo k poklesu, který kulminoval přibližně mezi roky 2007–2009 (minimum v ČR bylo 162 tis. ha v roce 2007 a v SR 70 tis. ha v roce 2009). Od té doby plochy kukuřice opět narostly na současných 223 tis. ha v České republice a 81 tis. ha na Slovensku.
Vybrané ukazatele v průměrném zemědělském subjektu v české a slovenské republice podle strukturálního šetření v zemědělství 2016
Řepka se stala jednou z nejvýznamnějších zemědělských komodit
Další plodinou, kterou je zde nezbytné zmínit, je řepka, jež je zejména v České republice, nejen podle mediálních ohlasů, ale i fakticky, jednou z nejvýznamnějších zemědělských komodit. V roce 1993 činila její výměra v České republice 167 tis. ha a na Slovensku 37 tis. ha. Od té doby se její výměry rozšířily u nás o 135,5 % na 394 tis. ha, a u sousedů dokonce o 303,0 % na 150 tis. ha. V roce 2017 pokrývaly plochy oseté řepkou 15,8 % orné půdy v ČR a 11,2 % orné půdy v SR. Výnosy řepky byly v roce 1993 na Slovensku podstatně nižší (1,6 t/ha) než v České republice (2,3 t/ha). V uplynulých 25 letech se ale dostaly na téměř stejnou úroveň (2,9 t/ ha pro ČR a 3,0 t/ha pro SR).
Redukce stavů skotu postihla obě země, ale Slovensko více
Obrátíme-li pozornost k živočišné výrobě, na prvním místě je třeba zmínit chov skotu. V obou státech došlo především v 90. letech v této oblasti k výrazné redukci. Z 2,5 mil. (2 512 tis.) ks v České republice a téměř milionu (993 tis.) ks na Slovensku v roce 1993 se stavy snížily na 1 421 tis. ks pro Českou republiku a 440 tis. ks pro Slovensko v roce 2017. Pro Českou republiku to znamená pokles o 43,4 %, a pro Slovensko dokonce o 55,7 %. Zatímco v České republice dochází v posledních několika letech k nepatrnému navýšení stavů (minimum bylo zaznamenáno v roce 2011, a to 1 344 tis. ks), na Slovensku přetrvává klesající trend s minimem zjištěným zatím pro uplynulý rok. Na sto hektarů obhospodařované zemědělské půdy připadalo v roce 2017 v České republice 40 ks skotu, na Slovensku jen 23 ks.
Intenzita chovu skotu 2002–2017 (ks/100 ha obhospodařované zemědělské půdy)
Na Slovensku dojí krávy méně než v České republice
Výše zmíněné snižování stavů skotu však bylo do určité míry kompenzováno souběžně rostoucí mléčnou užitkovostí zvířat, kdy se průměrná roční dojivost jedné krávy v obou státech více než zdvojnásobila.
V České republice v roce 1993 vyprodukovala ročně průměrná kráva 3,8 tis. l mléka, její následovnice v roce 2017 už 8,2 tis. l. Na Slovensku byly tyto hodnoty nižší především z důvodu odlišné skladby plemen (3,0 tis. l v roce 1993 a 6,9 tis. l v roce 2017).
Stavy prasat se začaly snižovat od 90. let minulého století
Dalším tradičně chovaným hospodářským zvířetem, především co se České republiky týká, jsou samozřejmě prasata. I jejich chov od počátku 90. let v obou zemích zaznamenal útlum. Po rozdělení Československa se v České republice chovalo více než 4,5 mil. (4 599 tis.) ks a na Slovensku více než 2 mil. (2 179 tis.) ks. Od té doby mají jejich stavy v Česku stále klesající tendenci až k minimální hodnotě 1 491 tis. ks pro rok 2017, zatímco na Slovensku se od roku 2011, kdy jich bylo jen 580 tis. ks, stavy nepatrně zvedly na 614 tis. ks v roce 2017.
Současné stavy prasat tedy tvoří v obou zemích méně než třetinu jejich počtů v roce 1993. Na sto hektarů orné půdy v roce 2017 u nás připadalo 60 prasat a u sousedů 46 prasat.
Podíl sklizňové plochy kukuřice na zeleno a siláž na orné půdě 2002–2017 (%)
Chov ovcí je více rozšířený na Slovensku
Hospodářským zvířetem, jehož chov je v obou státech výrazně odlišný, jsou ovce. Na Slovensku je chov ovcí typickou součástí zemědělské produkce. I přes jejich rostoucí stavy v posledních letech jsou ovce v Česku méně důležitou záležitostí.
V roce 1993 bylo v České republice chováno 254 tis. ovcí, zatímco na Slovensku jich bylo 411 tis. V dalších letech stavy v obou zemích poklesly (s minimy 84 tis. v roce 2000 pro ČR a 316 tis. v roce 2002 pro SR) a od té doby se opět navýšily na 217 tis. v České republice a 365 tis. na Slovensku. V Česku v roce 2017 připadalo na sto hektarů obhospodařované zemědělské půdy šest ovcí, na Slovensku více než třikrát tolik, a to 19 ovcí. Více ZDE a ZDE.
