V prvních letech byl internet výlučně akademickým tématem, a i na počátku nového tisíciletí používala internet v Česku i na Slovensku jen relativně omezená skupina lidí. V roce 2000 to byla v obou státech jen desetina obyvatel. Nejčastěji šlo o studenty vysokých škol, IT odborníky, ale také o vybrané zaměstnance podniků s připojením k internetu – doma mělo přístup k internetu méně než 5 % domácností.
Za posledních 10 let se internet významně rozšířil a zrychlil
V následujících letech však došlo k rychlému rozvoji využívání internetu ve všech oblastech společnosti. Podle odhadů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) používala internet na konci roku 2017 již polovina světové populace oproti pětině před deseti lety. V Česku bylo ve stejném roce mezi osobami ve věku 16 až 74 let celkem 85 % uživatelů internetu a na Slovensku 82 %. Mezi mladými lidmi v obou státech je používání internetu již téměř univerzální.
S rostoucí intenzitou využívání internetu vzrostly i nároky na jeho rychlé a stabilní připojení. Tomu odpovídají i změny v nabídce jednotlivých technologií. Na konci roku 2017 překonal v Česku počet přípojek k pevnému vysokorychlostnímu internetu třímilionovou hranici. Od roku 2007 se počet účastníků (domácností, podniků atd.) s přístupem k této technologii u nás zdvojnásobil a na Slovensku dokonce ztrojnásobil. Přesto na 100 obyvatel dosahuje počet vysokorychlostních přípojek jak v Česku (30), tak na Slovensku (26) nižších hodnot, než je celoevropský průměr (33).
Jestliže v roce 2010 v Česku jen čtvrtina z pevných vysokorychlostních přípojek umožňovala přenos 10 Mbit dat za sekundu a více, na konci roku 2017 to bylo již 85 %. Ve stejném roce pak čtvrtina internetových přípojek byla realizována pomocí technologií s inzerovanou rychlostí přes 100 Mb/s oproti 10 % v roce 2015.
Pevný internet podle počtu účastníků používajících danou technologii, 2017 (%)
Nikde není bezdrátový internet tak rozšířen jako v Česku
Celosvětově unikátní je výrazné postavení bezdrátových přípojek prostřednictvím rádiové linky a technologie wifi používaných v Česku především domácnostmi v menších obcích, oproti využívání přístupu prostřednictvím ADSL či TV kabelu. Tato situace byla v minulosti způsobena především cenou, nabízenou kvalitou a obecně horší dostupností ADSL technologie. Obdobná situace, i když v menším rozsahu, platí i pro SR.
V posledních letech můžeme pozorovat celosvětový trend přechodu k mobilnímu připojení k internetu, který je zapříčiněn na jedné straně čím dál častějším používáním chytrých telefonů či tabletů mezi obyvateli a na druhé straně výrazným zrychlením a rozšířením vysokokapacitních mobilních sítí, například prostřednictvím technologie LTE.
ITU na konci roku 2016 celosvětově evidovala přibližně čtyřnásobně více mobilních vysokorychlostních přípojek – 3,7 mil., pevných bylo 0,9 mil. Na konci roku 2017 bylo v Česku zaznamenáno již 8,7 mil. SIM karet sloužících pro přístup k vysokorychlostnímu mobilnímu internetu – na sto obyvatel jich připadalo 82 a stejně tak na Slovensku. Ve srovnání s průměrem EU28 to bylo ale o 10 p. b. méně.
Pevné telefonní přípojky – počet na 100 obyvatel, 1993–2017
V Česku a na Slovensku má pevnou telefonní linku nejméně domácností v Evropě
Výrazný pokles počtu pevných telefonních linek v Česku a na Slovensku představuje v mezinárodní komparaci jisté specifikum. Na konci roku 2017 jich bylo na sto obyvatel nejméně v EU – v ČR 15 a v SR jen 13, když průměr za EU28 byl 41. Je ovšem nutné doplnit, že již před nástupem mobilních sítí koncem 90. let zaostávaly země tzv. východního bloku ve vybavenosti domácností pevnými linkami za západní částí Evropy. Zatímco české a slovenské domácnosti vyměnily pevné linky za mobilní telefony, v zemích, jako jsou Německo či Francie, mají doma stále běžně oba typy zařízení.
Penetrace internetu probíhala mezi podniky výrazně rychleji než u domácností
Od počátku rozvoje internetu v Česku a na Slovensku bylo jasné, že pro podniky půjde o velmi užitečnou a časem prakticky nezbytnou technologii. Na začátku roku 2017 nebyly k internetu jak v Česku, tak na Slovensku připojené jen dva podniky ze sta. Nejedná se ale o žádné velké překvapení, protože již v roce 2000 bylo v ČR on-line 75 % firem s 10 a více zaměstnanci. V rychlosti používaného internetového připojení ale podniky v ČR i SR za vyspělými státy EU zatím zaostávají.
V Česku i na Slovensku je v současné době téměř shodný podíl domácností (asi 8 z 10), které vlastní počítač či mají připojení k internetu. Na rozdíl od některých západních sousedů vlastnilo v roce 1993 počítač jen 5 % českých domácností a i o deset let později jej měla jen čtvrtina z nich. Zatímco celkový počet domácností s počítačem v posledních letech již v Česku ani na Slovensku výrazně neroste, podíl domácností, které mají přenosný počítač (notebook nebo tablet), se dále zvyšuje. Pokud se podíváme na internet v mobilu, ten využívá více Slováků než Čechů (60 vs. 55 %). Běžně ho používají především mladí lidé ve věku 16 až 24 let – v roce 2017 to bylo 9 z 10 osob.
