Austrálie už má 25 mil. obyvatel
Podle populačních hodin australského statistického úřadu dne 7. srpna ve 23.00 hodin východoaustralského času počet obyvatel Austrálie překročil hranici 25 mil. osob.
Od roku 1901, kdy v Austrálii žilo 3,8 mil. osob, tak počet tamních obyvatel vzrostl více než šestinásobně. Na konci první světové války měl nejmenší kontinent 5 mil. obyvatel, v roce 1959 to bylo 10 mil., v říjnu 2004 dosáhl hranice 20 mil. a na začátku roku 2016 měla Austrálie 24 mil. obyvatel. V současné době přibude jeden člověk průměrně každou minutu a 23 sekund. U narozených je to za jednu minutu a 42 sekund, u přistěhovalých, kteří v Austrálii nikdy nežili, je to minuta a jedna sekunda. Průměrně každou minutu a 51 sekund se někdo z Australanů vrátí domů po dlouhodobém pobytu za mořem. Kdyby dnešní Australané umírali v pravidelných intervalech, pak by vždy po 3 minutách a 16 sekundách zemřel další.
Od počátku minulého století se nezměnila jen velikost tamní populace, nýbrž změnily se i její demografické charakteristiky. V roce 1901 byl mediánový věk 22,5 roku, v roce 2017 byla polovina populace mladší 37 let. Na začátku 20. století byla naděje dožití mužů 55 let, u žen to bylo o čtyři roky více. Dnešní Australané mají před sebou průměrně 80 let, ženy pak téměř 85 let. Více ZDE.
Mezi německými třicátníky má „vejšku“ více žen než mužů
Německý statistický úřad při příležitosti Mezinárodního dne gramotnosti, který připadá na 8. září, uvedl, že úroveň vzdělání vzrostla výrazněji u žen.
Vzdělanost mladých, měřená podílem osob s vysokoškolským vzděláním, je v dnešní generaci 30–34letých téměř dvojnásobná ve srovnání s generací jejich rodičů. Podle výsledků mikrocenzu, který se v Německu konal vloni, mělo mezi osobami ve věku
30–34 let 29 % univerzitní titul, zatímco mezi 60–64letými to byl ani ne každý pátý (19 %). Vývoj vzdělanostní úrovně mužů a žen nebyl stejný. Mezi dnes 60–64letými ženami jich absolvovalo vysokou školu 15 %, zatímco z dnešních 30–34letých má vysokoškolský diplom 30 % žen. U mužů, kteří jsou dnes v předdůchodovém věku, má vysokoškolské vzdělání 22 %, mezi 30–34letými to je 27 %. Více ZDE.
Za třicet let se počet osob s demencí zdvojnásobí
V zemích OECD žije téměř 19 mil. lidí s demencí. Do roku 2050 by měl jejich počet stoupnout na necelých 41 mil. O mnohé z nich se starají pouze členové rodiny a přátelé.
Zhruba dvě ze tří osob v zařízeních dlouhodobé péče má podle OECD nějakou formu kognitivní poruchy. Přesto zaměstnanci těchto zařízení často nemají dostatečné vzdělání, jak ke klientům především v pokročilých stadiích demence přistupovat. Často jsou pak tyto osoby vystaveny nepřiměřenému užívání léků, které mají tlumit behaviorální a psychické příznaky demence. Řada zemí také dosud nemá údaje o výskytu demence v populaci, což znemožňuje sledovat vývoj nemocnosti a dopady různých opatření. Míru prevalence na národní úrovni například umí odhadnout méně než 40 % zemí. Příliš mnoho lidí s demencí není diagnostikováno a na ty, kteří jsou, má diagnóza často zdrcující dopad. Důvodem je zejména stigma, které je s demencí spojeno.
Mnohým nemocným také chybí přístup k odpovídajícím zdravotním a sociálním službám, které by jim mohly pomoci. OECD si všímá také velkého počtu hospitalizací u pacientů s demencí. Pobytům v léčebných zařízeních by bylo možné předejít lepšími investicemi do prevence a koordinace péče. A i když se zdá patrné, že prevence rizikových faktorů chronických onemocnění vede také ke snížení rizika vzniku demence, investují členské státy OECD do prevence méně než 3 % svých celkových výdajů na zdravotnictví. Více ZDE.
